Středa 13. listopadu 2024, svátek má Tibor
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Nová televize? Promyslete si, co na ní chcete sledovat

Česko

Přemýšlíte, že si pod stromeček nadělíte nového zářícího miláčka, ale nevyznáte se ve všech divných číslech, která výrobce uvádí? Přinášíme vám průvodce světem obrazovek.

Jestliže jsme se dřív museli při nákupu televizoru rozhodovat mezi modely s klasickou obrazovkou s poměrem stran 4:3 a širokoúhlou s poměrem 16:9, dnes je tento problém už passé. Přijímače s úhlopříčkou do 55 centimetrů mají výhradně klasický poměr stran 4:3, ploché typy s delšími úhlopříčkami pouze 16:9.

Nové dilema: z kolika bodů se skládá obraz?

Výběr televizoru se tím však neusnadnil, je tu nové dilema: rozlišení - tedy z kolika bodů se skládá obraz. Standardní televizní obraz v naší soustavě, známý jako PAL, který přilétá z éteru nebo putuje po drátě z véháeskových videí, běžných dévédéček a videokamer, je složen z 576 řádek. Každá řádka obsahuje zhruba 720 bodů. Rastr obrazu je tedy 720 x 576 bodů.

Toto víc než půlstoletí staré rozlišení (dané tehdejšími technickými schopnostmi) ale už zaostává za současnými diváckými nároky i nynějšími technickými schopnostmi, proto celý videosvět postupně přechází na obraz s vysokým rozlišením, označovaný anglickou zkratkou HD (High Definition).

Ten je výhradně širokoúhlý, tedy s poměrem stran 16:9. Může obsahovat buď 720 řádek, což se označuje jako malé HD, nebo v kvalitnějším provedení s 1080 řádky, takzvané plné čili Full HD.

Logo HD ready

Obraz s vysokým rozlišením vysílá už několik desítek televizních stanic a jejich počet se bude rychle zvyšovat. Vzhledem k tomu, že obrazu s vysokým rozlišením patří budoucnost, měl by na něj být dnešní televizor uzpůsoben. Televize schopná zobrazit vysoké rozlišení se pyšní logem HD ready. Pokud přijímač toto logo nese, znamená to, že má potřebné vstupy pro přivedení obrazu s vysokým rozlišením, tj. jak analogový (YUV), tak digitální (HDMI), a obrazovku s minimálně 720 řádky.

Typy s plným počtem 1080 řádek pak přidávají ještě další označení Full HD. Ovšem pozor: Tato označení signalizují, že televizor je schopen HD obraz reprodukovat, nikoli že ho také sám přijímá! Přístroje, které to dovedou, se označují HD TV, ale těch je na rozdíl od modelů HD Ready a Full HD zatím jen jako šafránu.

Jemnější rastr obrazovek poskytuje u HD signálu nejen bohatší a mnohem detailněji prokreslený obraz, ale zároveň také umožňuje zkrátit pozorovací vzdálenost. Jinými slovy, divák nepotřebuje mít od obrazovky takový odstup. Pozitivum spočívá ve větším zaplnění zorného pole obrazovkou, čímž se zvyšuje subjektivní vjem obrazu „jako v kině“.

Zatímco širokoúhlou obrazovku s úhlopříčkou 90 centimetrů a standardními 576 řádky je třeba sledovat zhruba z třímetrového odstupu, u typu se 720 řádky se tento odstup zkracuje na dva metry a s 1080 řádky jen na metr a půl. I do malého pokojíčku lze umístit placku s metrovou i větší úhlopříčkou.

Vedle televizorů s vysokým rozlišením jsou na trhu i ploché obrazovky s nižším rozlišením, odpovídajícím výjimečně standardnímu rozlišení, tedy s 576 řádky, nebo častěji dokonce zámořskému standardu NTSC, který pracuje s pouhými 480 řádky. Do prvé skupiny náleží mnohé LCD typy s kratšími úhlopříčkami a některé plazmy (obvykle ty, které se chlubí „výhodnými“ cenami), do druhé všechny modely s klasickými obrazovkami a několik málo plochých LCD přijímačů značky Sharp.

Jaké rozlišení obrazovky si vybrat?

Fajnšmekři a vlastníci BD a HD DVD přehrávačů a HD DV a AVHCD videokamer, respektive zájemci vyžadující co nejkratší pozorovací vzdálenost, sáhnou nejspíš po Full HD televizoru.

Běžný divák, který využívá kvalitní zdroje signálu, vystačí s typy s malým HD rozlišením, a to zejména u obrazovek s úhlopříčkou kratší než 124 centimetrů.

Těm, kdo sledují jen běžné televizní vysílání a nepomýšlejí v dohlednu na nákup zdrojů HD obrazu, poskytne dobré služby i televizor se standardním rozlišením. U něj totiž odpadá přepočet na jemnější řádkování, který bývá často příčinou různých rušení, například šumu v ploše, poklesu ostrosti a podobně.

Vybrat ten správný model pro konkrétní pozorovací podmínky i konkrétní individuální nároky by tedy nemělo být až tak těžké. Praktickým vodítkem přitom mohou pro nákupčí být také souhrnné testy televizorů. Třeba takové, jež přinášejí odborné časopisy.

Více na stranách II a III

***

ČÍM „NAKRMIT“ TELEVIZOR

VLASTNÍM ZDROJEM

Výhodou videa, DVD, BR či HD DVD přehrávače či DVD rekordéru je, že program máme ve své režii. Některé z těchto přístrojů umí poskytnout kvalitnější obraz a šťavnatější prostorový zvuk než veřejné zdroje. Nevýhodou je nutná investice do přístrojů a programů. Televizor by měl umět přivést signál z nich tou nejvyšší dostupnou cestou.

VEŘEJNÝM ZDROJEM

1. POZEMNÍ VYSÍLÁNÍ

Analogové vysílání přijímané anténou brzy nahradí vysílání digitální. To přinese více programů a nové služby, např. průvodce po pořadech na stanicích. Každá stanice bude v celé republice na 1 kanálu. K digitálnímu vysílání je třeba mít DVB-T turner (zabudovaný nebo jako externí set-top-box). Výhodou je snadná dostupnost a většinou dobrá kvalita obrazu a zvuku. Nevýhodou omezená nabídka stanic.

2. SATELITNÍ VYSÍLÁNÍ

K příjmu je třeba parabolická anténa a externí DVB-S přijímač s patřičnými dekódovacími moduly. Výhodou jsou nízké pořizovací ceny zařízení a většinou i vyšší kvalita obrazu a zvuku (některé stanice už vysílají i v kvalitě HDTV). Lze přijímat i české stanice včetně nového programu Nova Cinema. Nevýhodou je složitější instalace (nutný volný výhled na satelit), u placených stanic i nezbytná administrativa a provozní náklady.

4. KABELOVÁ TELEVIZE

Lze využívat nejen tam, kam vede kabel, ale programy kabelových společností lze obvykle přijímat i prostřednictvím satelitní antény. Kvalita obrazu a zvuku závisí na tom, kolik programů je ve vymezeném pásmu. Zvolí-li provozovatel přiměřený počet, může být kvalita lepší než z pozemního příjmu, namačká-li jich do něj příliš, kvalita bývá i horší (druhá varianta je bohužel častější). Výhodou je poměrně široká nabídka programů, často i v češtině, a bezproblémová instalace, kterou zajistí kabelový operátor. Nevýhodou poměrně vysoké měsíční poplatky, jejichž výše se odvíjí od konkrétní programové nabídky.

5. TELEVIZE PO TELEFONU (IPTV)

Příjem je možný všude, kam dosáhnou dostatečně dimenzované telefonní linky (tj. s podporou ADSL2+), tedy i v místech, kam se nedostane signál z éteru. Potřebná zařízení a jejich instalaci obstará poskytovatel služby (u nás společnost O2). Na výběr je několik balíčků stanic a za příplatek i přístup do TV archivu (týden se zde skladují vybrané odvysílané pořady) a videotéka (filmy podle vlastního výběru jsou k dispozici 24 hodin). Výhodou je poměrně velká dostupnost i solidní nabídka stanic a praktické doprovodné služby, nevýhodou pomalejší reakce systému na povely a vyšší provozní náklady (předplatné plus paušál za pevnou linku).

O autorovi| JIŘÍ DĚD, Autor je zástupcem šéfredaktora časopisu Stereo & Video

Autor: