Sobota 3. prosince 2022, svátek má Svatoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Nová Trojská lávka by prý měla vydržet sto let. Lidem se otevře v říjnu

Trojská lávka. foto:  Michal Šula, MAFRA

Původní zpráva
PRAHA - V pondělí se v italském Janově otevřel nový most, který vyplnil vzduchoprázdno po viaduktu, jenž se v srpnu 2018 zřítil k zemi a ve svých troskách pohřbil 43 lidí. Ono vzduchoprázdno pomalu mizí i v pražské Troji, kde tamní lávku stihl podobný osud jako její příbuznou z Apeninského poloostrova.
  11:00

Padla v prosinci 2017. A byť je ta od Vltavy co do rozsahu několikanásobně kratší a neporovnatelně subtilnější, na její otevření lidé zatím čekají. Už ne dlouho. Hotová má být v říjnu.

„Práce na obnově Trojské lávky pokračují bez přerušení, výjimečná situace spojená s koronavirem měla jen částečné dopady na plnění některých dílčích termínů,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman. To znamená, že by na konci září měla být provedena zatěžkávací zkouška i terénní úpravy v okolí lávky, pak už by nemělo nic bránit v jejím uvedení do provozu.

Kvůli pádu trojské lávky navrhla policie obžalovat autora a bývalého vedoucího z Technické správy komunikací

Namontována už je nosná ocelová konstrukce, dokončuje se dřevěný pochoz a zábradlí. „Také bylo zahájeno odtěžování montážních poloostrovů v korytě Vltavy a zahájili jsme práce na předpolí lávky,“ doplnil Hofman.

Nová stavba by prý měla vydržet příštích sto let. Ostatně v základu lávky se nachází trubka o průměru devět set milimetrů, jež je nejen hlavním nosníkem, ale umožňuje pozorovat i případné stopy koroze. Krom toho se myslelo i na riziko povodní – zábradlí bude možné sklopit, aby lávka nevytvářela bariéru pro případnou tisíciletou vodu. A co se týče zmíněného dřevěného pochozu, ten je z tropického exotického dřeva azobe, které patří k nejodolnějším nejen proti vodě, ale i vlhku, plísním, škůdcům, a dokonce i ohni.

Trojská lávka.
Lávka bude postavena tak, aby se při povodni u jejích pilířů nedělaly víry.

Náklady na dopravní spojnici, již veřejnost využívá při cestě do trojské zoologické zahrady, vyšly na více než 128 milionů korun.

Nabízející se srovnání lávky v pražské čtvrti s italským mostem není tak od věci, jak by se mohlo zdát. A není to jen tím, že pád obou od sebe dělilo méně než deset měsíců. Obě stavby totiž měly podobný typ konstrukce – využívaly nosná upínací lana. V dalších parametrech se už liší. Zatímco lávka před svým zřícením měřila zhruba 250 metrů a sloužila převážně pro pěší a cyklisty, most v Janově je dlouhý 1102 metrů a dotváří dálniční síť města.

Proč policie obvinila autora trojské lávky? Nosná lana nebyla v betonu a v projektu stálo, že nepotřebuje údržbu

Srovnání se obě stavby nevyhnuly ani co do trvání stavebních prací při budování jejich náhrady. Byť je ta italská delší a mohutnější, podařilo se ji postavit podstatně rychleji než konstrukci v Troji.

Vedení hlavního města původně mluvilo o tom, že by lávka měla být hotová už letos v únoru. I přes posunutí termínu otevření však mluvčí magistrátu hovoří o zkrácení doby dokončení projektu. „Stavby podobného rozsahu a charakteru zpravidla trvají od začátku soutěže zpracovatelů k hotové stavbě zhruba čtyři roky. Nám se tento proces podařilo o rok zkrátit,“ uvádí Hofman s tím, že při stavbě je nutné dodržet různé lhůty a zpracovat množství dokumentů.

Čtyři zranění, dva obvinění

Při pádu lávky v prosinci 2017 se zranili čtyři lidé, dva z nich těžce. Státní zástupce letos v únoru kvůli zřícení stavby obžaloval dva lidi: Antonína Semeckého, bývalého vedoucího oddělení mostů Technické správy komunikací, která má na starosti komunikace v hlavním městě, a Jiřího Stráského, autora lávky, jenž má na svém kontě řadu mezinárodních ocenění.

Semecký se měl provinit tím, že nenechal opravit nosné prvky a nechal lávku sypat solí, což zapovídala stavební dokumentace. Jeho údajné pochybení spočívá i v tom, že neomezil pohyb chodců.

Druhý z obviněných navrhl podle vyšetřovatelů konstrukci tak, že nosné a přepínací kabely nebyly zabetonovány; údajně kvůli tomu mohla lana neblaze korodovat.

Dle soudní znalkyně pro mostní konstrukce Miroslavy Pošvářové se na lávce tvořily trhliny viditelné i pouhým okem a bylo zřejmé, že do lávky musí zatékat. Dodává však, že v roce 1983, kdy Stráský stavbu projektoval, možná ani nebylo možné lana dobře ochránit.

Autor:

Mohlo by vás zajímat