Neděle 27. září 2020svátek má Jonáš 12 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Nová Trojská lávka by prý měla vydržet sto let. Lidem se otevře v říjnu

Trojská lávka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Trojská lávka. | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA V pondělí se v italském Janově otevřel nový most, který vyplnil vzduchoprázdno po viaduktu, jenž se v srpnu 2018 zřítil k zemi a ve svých troskách pohřbil 43 lidí. Ono vzduchoprázdno pomalu mizí i v pražské Troji, kde tamní lávku stihl podobný osud jako její příbuznou z Apeninského poloostrova.

Padla v prosinci 2017. A byť je ta od Vltavy co do rozsahu několikanásobně kratší a neporovnatelně subtilnější, na její otevření lidé zatím čekají. Už ne dlouho. Hotová má být v říjnu.

„Práce na obnově Trojské lávky pokračují bez přerušení, výjimečná situace spojená s koronavirem měla jen částečné dopady na plnění některých dílčích termínů,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman. To znamená, že by na konci září měla být provedena zatěžkávací zkouška i terénní úpravy v okolí lávky, pak už by nemělo nic bránit v jejím uvedení do provozu.

Namontována už je nosná ocelová konstrukce, dokončuje se dřevěný pochoz a zábradlí. „Také bylo zahájeno odtěžování montážních poloostrovů v korytě Vltavy a zahájili jsme práce na předpolí lávky,“ doplnil Hofman.

Nová stavba by prý měla vydržet příštích sto let. Ostatně v základu lávky se nachází trubka o průměru devět set milimetrů, jež je nejen hlavním nosníkem, ale umožňuje pozorovat i případné stopy koroze. Krom toho se myslelo i na riziko povodní – zábradlí bude možné sklopit, aby lávka nevytvářela bariéru pro případnou tisíciletou vodu. A co se týče zmíněného dřevěného pochozu, ten je z tropického exotického dřeva azobe, které patří k nejodolnějším nejen proti vodě, ale i vlhku, plísním, škůdcům, a dokonce i ohni.

Trojská lávka.
Lávka bude postavena tak, aby se při povodni u jejích pilířů nedělaly víry.

Náklady na dopravní spojnici, již veřejnost využívá při cestě do trojské zoologické zahrady, vyšly na více než 128 milionů korun.

Nabízející se srovnání lávky v pražské čtvrti s italským mostem není tak od věci, jak by se mohlo zdát. A není to jen tím, že pád obou od sebe dělilo méně než deset měsíců. Obě stavby totiž měly podobný typ konstrukce – využívaly nosná upínací lana. V dalších parametrech se už liší. Zatímco lávka před svým zřícením měřila zhruba 250 metrů a sloužila převážně pro pěší a cyklisty, most v Janově je dlouhý 1102 metrů a dotváří dálniční síť města.

Srovnání se obě stavby nevyhnuly ani co do trvání stavebních prací při budování jejich náhrady. Byť je ta italská delší a mohutnější, podařilo se ji postavit podstatně rychleji než konstrukci v Troji.

Vedení hlavního města původně mluvilo o tom, že by lávka měla být hotová už letos v únoru. I přes posunutí termínu otevření však mluvčí magistrátu hovoří o zkrácení doby dokončení projektu. „Stavby podobného rozsahu a charakteru zpravidla trvají od začátku soutěže zpracovatelů k hotové stavbě zhruba čtyři roky. Nám se tento proces podařilo o rok zkrátit,“ uvádí Hofman s tím, že při stavbě je nutné dodržet různé lhůty a zpracovat množství dokumentů.

Čtyři zranění, dva obvinění

Při pádu lávky v prosinci 2017 se zranili čtyři lidé, dva z nich těžce. Státní zástupce letos v únoru kvůli zřícení stavby obžaloval dva lidi: Antonína Semeckého, bývalého vedoucího oddělení mostů Technické správy komunikací, která má na starosti komunikace v hlavním městě, a Jiřího Stráského, autora lávky, jenž má na svém kontě řadu mezinárodních ocenění.

Semecký se měl provinit tím, že nenechal opravit nosné prvky a nechal lávku sypat solí, což zapovídala stavební dokumentace. Jeho údajné pochybení spočívá i v tom, že neomezil pohyb chodců.

Druhý z obviněných navrhl podle vyšetřovatelů konstrukci tak, že nosné a přepínací kabely nebyly zabetonovány; údajně kvůli tomu mohla lana neblaze korodovat.

Dle soudní znalkyně pro mostní konstrukce Miroslavy Pošvářové se na lávce tvořily trhliny viditelné i pouhým okem a bylo zřejmé, že do lávky musí zatékat. Dodává však, že v roce 1983, kdy Stráský stavbu projektoval, možná ani nebylo možné lana dobře ochránit.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Cejl, Brno | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

V Německu se žáci chrání proti infekci i při hodinách. Pokud nemají roušky,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Psycholog a manželský poradce Petr Šmolka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!