VLiterárních novinách to vře. Redakce se bouří proti novému majiteli působícímu coby prodloužená ruka ČSSD. Nepodléhejme předsudkům a posuzujme situaci nestranně. Literární noviny nějakou změnu potřebovaly, proto když je koupil subjekt napojený na ČSSD, začalo se v Lidovém domě mluvit o levicovém Respektu a velkolepých plánech. Literárky měly být obrazem moderní dynamické ČSSD, takové, jakou ji chce mít Jiří Paroubek, jenž změny v redakci podporuje. Proto je pochopitelné, že vedení i redaktoři se obměňují.
Že se redakce zaplňuje bývalými komunisty a estébáky, kteří v té nejcyničtější době druhé poloviny osmdesátých let věrně sloužili bolševikovi? Tomu nesmíme přikládat nějaký přehnaný význam, protože to o obrazu novin, jaké budou vyrábět, nic nevypovídá. Ani o tom, jak dobře budou sloužit ČSSD.
V sobotu psal Jiří Paroubek o „intelektuální povrchnosti, která hraničí s maloměšťáckým snobstvím“, když hájil posluchače hudby Evy a Vaška. Hájil „paroubkismus“ jako politiku, která sliby plní. Do hlav vedení ČSSD nevidíme, ale zvenku to vypadá, jako by obraz moderní levicové strany měly vytvářet normalizační kádry.
Čtěte „Části Literárek...“ na straně 5
