Na místě bývalého Telecomu na Žižkově má vyrůst 1000 bytů a tři výškové budovy |
„Budovy na Žižkově překračují limity na výšku, nejsou v souladu s požadavky UNESCO,“ tvrdí Josef Štulc, viceprezident Českého národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel, která je poradním orgánem UNESCO. „Pokud bude ze strany magistrátu pokračovat nedodržování ochrany historického centra Prahy, je její vyškrtnutí ze seznamu památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví reálnou hrozbou,“ říká Štulc.
  |
Zastánci výškových staveb oponují: pokud se nemá Praha rozšiřovat „do polí“, je nereálné, že by se mrakodrapy vůbec nestavěly. Návrh logicky obhajuje i developer projektu, společnost Central Group, podle které objekt respektuje pravidlo připravovaného pražského metropolitního plánu, jenž má nahradit ten současný v roce 2023.
„Nejvyšší navrhovaná zástavba v metropolitním plánu jsou budovy o 21 podlažích s maximální výškou 100 metrů,“ říká mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha. UNESCO podle něj Praze nestanovilo žádné konkrétní podmínky, které by určily, zda bude ze seznamu vyškrtnuta, či ne. Organizace prý pouze požaduje, aby si město stanovilo pravidla výškové regulace. A to se stalo.
Kladrubskému hřebčínu přinese značka UNESCO až o 25 procent vyšší návštěvnost |
Nesouhlasně k pražským mrakodrapům se UNESCO vyjádřilo již dříve v souvislosti s výstavbou na Pankráci. I tehdy se hovořilo o hrozbě vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví. Na rozdíl od Drážďan k němu ale nedošlo.
Návrh mrakodrapů architektky Evy Jiřičné vybrala porota v mezinárodní soutěži, kterou uspořádal developer projektu, společnost Central Group. Ten je vlastníkem rozsáhlého pozemku na Žižkově o rozloze 40 tisíc metrů čtverečních, na němž stojí komplex nefunkčních telekomunikačních staveb. Rezidenční projekt pod názvem Centrum Nového Žižkova zahrnuje tři výškové budovy.
V mrakodrapech o nestejných výškách, z nichž nejvyšší má měřit necelých 100 metrů, budou nadstandardní byty. Developer ve sporu o jejich výšku argumentuje tím, že budova ústředny je i s anténou vysoká 96 metrů. „Lokalita je předurčena k tomu, aby zde vznikl komplex unikátních vyšších staveb,“ tvrdí mluvčí Central Group Radek Ježdík.
K realizaci projektu je ale ještě daleko, protože před samotnou výstavbou bude nutná změna územního plánu.
Další „věžáky“ jsou v plánu
Žižkovské „věže“ nejsou jedinými výškovými stavbami, které se v Praze aktuálně připravují. Podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) se za výškovou budovu považuje objekt vyšší než dvanáct pater, což je běžný pražský panelový dům. Mrakodrap má minimální výšku 200 metrů. Pokud bychom se drželi striktně definice, Praha by byla městem, kde žádný mrakodrap není a ani nebude.
Návrh metropolitního plánu počítá s několika místy, kde by výškové budovy mohly do budoucna vzniknout. Jde například o Vysočany, Pankrác nebo Opatov. „Na většině území Prahy metropolitní plán budovy vyšší než 12 pater nenavrhuje,“ říká Marek Vácha z IPR. Dnes platný územní plán vymezuje lokality, kde výškové objekty stavět nelze. Jde například o historické centrum. Ale ani v místech mimo „stopku“ neexistuje automatický nárok na výstavbu mrakodrapu. Vždy se vychází ze srovnání stavby s okolím.
Výhodou mrakodrapů je, že napomáhají zahuštění města, které se tak nerozšiřuje za své hranice. Podle statistiky ČSÚ naroste počet obyvatel Prahy do roku 2030 o zhruba 150 tisíc lidí. Metropole se musí rozhodnout, zda se chce rozšiřovat, nebo naopak stavět hustěji a do výšky.
Dnes hustota zalidnění Prahy patří mezi nejnižší v Evropě. V roce 2015 činila 25 lidí na hektar, do roku 2030 by se měla zvednout na 29 osob na hektar. I to je ale v porovnání s dalšími městy málo. Například v Mnichově je to 47 osob, ve Vídni 45 a v Barceloně dokonce 158 osob na hektar.
Central Group tvrdí, že u projektu Evy Jiřičné zastaví díky výškovým budovám jen třicet procent pozemku. „Zbylá část, tedy plocha okolo 27 tisíc metrů čtverečních, což odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí, bude využita pro veřejný prostor s množstvím zeleně, vodních prvků či uměleckých děl,“ dodává Radek Ježdík.
Přesná pravidla neexistují
UNESCO požaduje, co se týká výškových budov, aby nová výstavba nepoškodila panoráma Prahy, které je součástí památkové ochrany. Přesná pravidla výškové regulace ale neexistují, ta si město stanovuje samo. „Například již platí Pražské stavební předpisy,“ říká Marek Vácha z IPR.
Místa vhodná pro výstavbu výškových budov má město vždy předem konzultovat s výborem světového dědictví, který je institucí UNESCO. Josef Štulc upozorňuje, že se to v případě žižkovských věžových domů, ale ani u projektu V Tower na Pankráci nestalo.
V budoucnu by tak Praze mohlo v krajním případě hrozit i vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví. Že nejde o plané hrozby, ukázal před deseti lety případ Drážďan. Na druhé straně to ale saské metropoli žádné velké potíže nezpůsobilo. Šulc zároveň dodává, že takový krok nepřijde najednou. UNESCO prý nejprve vydává varování, poté zapíše památku na seznam v ohrožení. To se zatím Prahy netýká.
„V Praze již výškové budovy existují a další se momentálně projektují, proto je nestavění výškových budov nereálné,“ uzavírá Marek Vácha.
