„Střízlivým odhadem jsme dospěli k průměrnému počtu stovky až dvou stovek lidí, jejichž obydlí by zalila voda. Při plánovaném počtu dvou set přehrad jde o desetitisíce vystěhovaných,“ tvrdí ekologický aktivista Jan Beránek.
S návrhem, který má do konce roku schválit vláda a který se pak pro obce a kraje stane závazným dokumentem při tvorbě územních plánů, nesouhlasí ani starostové dotčených obcí. Těch by měly být stovky, pět desítek z nich už proti plánu podalo své připomínky.
„Ministerstvo zemědělství nám nyní alespoň slíbilo, že s námi vůbec bude jednat. Dosud to bylo o nás bez nás,“ řekla LN starostka Pasek nad Jizerou Hana Růžičková. V okolí Pasek by měly vzniknout dvě přehrady, které by zalily turisticky atraktivní lokality mezi Kořenovem, Harrachovem, Pasekami a Rokytnicí nad Jizerou. „Tak velká vodní plocha by oteplila zdejší klima tak, že by zde ani v zimě nebyl sníh. To by zcela zničilo turistický ruch v západních Krkonoších,“ varuje Růžičková. Největší z plánovaných nádrží má na ploše 2100 hektarů vyrůst na Berounce u Skryjí. Ta by zaplavila rekreační oblast podél řeky od Skryjí až k Plzni.
Podle odpůrců přehrad vodohospodáři pouze oprášili megalomanské projekty ze 70. let minulého století. „Tehdy jich bylo v plánech 300, to číslo teď jen o stovku snížili. Jde ale stále o stejné přehrady, se stejnými výškami hrází i zátopovým územím,“ tvrdí Beránek. V současnosti v Česku stojí 588 přehrad.
Ministerstvo zemědělství (MZe) se opírá o studii, podle níž do padesáti let klesne množství vody v českých řekách až o 40 procent. Podle ředitele odboru vodohospodářské politiky MZe Miroslava Krále mají nádrže sloužit k zadržování vody, ale také jako prevence před povodněmi. Plán hlavních povodí podle něho neznamená, že se hned začne stavět, ale pouhou ochranu území, na němž by přehrady mohly vzniknout. Obce se ale obávají, že i samotné plány odradí investory.
VÍCE na straně 5 v dnešních LN !!!
