Nové výzkumné centrum za 370 milionů má zachránit české raky

Zhruba 75 procent nákladů na vybudování centra ve Vodňanech pokryje evropská dotace. "Velmi významnou součástí centra bude i výzkum raků. A cílem je využití raků jako bioindikátora kvality vody především na vodárenských objektech i v různých podnicích povodí," přiblížil vedoucí laboratoře etologie, výživy ryb a raků Pavel Kozák.

Hlavním cílem ale bude zachovat druhy raků, kteří historicky patří do české přírody. "Je zde velké nebezpečí průniku a rozmnožování nepůvodních druhů a my se snažíme uchovat populace našich původních druhů," uvedl Kozák. Devět let spolupracuje výzkumný ústav se šumavským národním parkem. Monitoruje výskyt raků na Šumavě a hledá vhodná izolovaná místa, kam se dají raci vysadit a kde nepřijdou do styku s dovezenými druhy. "V případě, že by došlo k nejhoršímu a vyhynuli všude raci, tady by naši raci zůstali," doplnil Kozák.

Od letoška ale umělému vysazování raků není nakloněno ministerstvo životního prostředí. Výzkumný ústav tento týden pořádá v Písku evropskou konferenci, na níž se zabývá právě budoucností původních druhů raků v Evropě. Dnes si její účastníci prohlédli tradiční lov korýšů na proutky ve vodní nádrži u Vimperka, kde je populace tisíců raka říčního.

Podle Kozáka se na ní evropští odborníci shodli, že jejich národní programy pro záchranu těchto korýšů jsou založeny právě na vytváření útočišť raků a jejich znovuvysazování.

Mezi nepůvodní druhy patří rak pruhovaný a rak signální, kteří se snadněji množí. V přírodě jich už je několikanásobně více než původních raků. Českou populaci raků začátkem minulého století téměř zničil račí mor. Od 70. let se situace zlepšila, protože se zkvalitnila voda. Ale v řadě lokalit dovezení raci zabraňují šíření původních druhů. Přenášejí račí mor, který je v případě nákazy stoprocentně smrtelný pro původní druhy.