Novela zkracuje od října možnost jít do penze dřív z pěti let na tři roky a zvyšuje krácení pobírané částky. Prezident Petr Pavel po původním zdráhání v pátek podepsal zákon o penzích, dříve dokonce zvažoval právo veta.
Zpřísnění pravidel pro odchod do předčasného důchodu a zpomalení tempa valorizace penzí, které přinese novela zákona o důchodovém pojištění, tak může začít platit. Vše se však zpozdí o měsíc, vláda chtěla, aby novela platila už 1. září, tedy v den, kdy se prezident zákon rozhodl podepsat.
„Pokud bychom vycházeli ze zkušenosti loňského roku, může se jednat až o 10 tisíc lidí, kteří se mohou rozhodnout, i když to nemusí být pro ně až tak výhodné,“ uvedl Jurečka v pořadu Partie od CNN Prima News. Podle něj tak odklad účinnosti o jeden měsíc může mít příští rok dopad na rozpočet tři až čtyři miliardy korun. „Když odejde takové množství lidí, může to znamenat takovéto výdaje státu,“ řekl šéf resortu.
Poslanec opozičního a stínový ministr práce hnutí ANO Aleš Juchelka novelu kritizuje. Postup kabinetu i prezidenta označil za politikaření. „S těmi, kteří chtějí jít do penze, se hrála podivná hra. Hrál ji prezident i vláda,“ uvedl poslanec. Podle něj nebylo nutné pravidla měnit.
Do předčasné penze je možné teď jít nejdřív v 60 letech. Důchodový věk se postupně zvyšuje, s ním se prodlužuje i doba pro případný odchod do předčasné penze. Muži a bezdětné ženy mají letos nárok na řádný důchod v 64 letech, do důchodu tak mohou nastoupit až o čtyři roky dřív.
Na počátku 30. let se důchodová věková hranice dostane na 65 let. Doba pro možný nástup do předčasné penze tak měla dosáhnout pěti let, na této hranici se měla ustálit. Novela nyní lhůtu zkracuje na tři roky.
Jurečka zmínil, že zkrácení by se mohlo dotknout do 2 000 lidí, kteří by nástup do předčasné penze museli odložit. Podle důvodové zprávy k novele víc než tři roky před termínem do důchodu jde necelá desetina předčasných důchodců. Polovina nastupuje nejvýš do jednoho roku před řádným termínem.
Prezident měl k novele výhrady. Chybělo mu přechodné období pro zkrácení možnosti předčasné penze. Vytýkal vládě i to, že nové nastavení mimořádných valorizací je dražší než to nynější. Podle Jurečky lidé o záměru zpřísnit podmínky předčasných penzí a zkrátit lhůtu věděli od dubna, mohli se podle toho případně zařídit. Dodal, že nový model mimořádných valorizací sice stojí víc, ale má omezit rozevírání nůžek mezi vyššími a nižšími penzemi.
Sociální správa čelí od loňského podzimu náporu. Celkem dostala loni za poslední čtvrtletí téměř 120 000 žádostí o předčasný důchod. Výrazně jich přibylo poté, co ministerstvo práce v polovině loňského října upozornilo na výhodnost předčasných penzí. Dřívější důchod tak byl loni o několik stokorun až tisícikorun vyšší než řádná nová penze letos. Jurečka uvedl, že se výhodnost z loňska v tomto roce ale už neopakuje.
„Uvidíme, myslím že teď to ještě přesně spočítáno není, protože nevíme kolik lidí do toho předčasného důchodu nakonec bude chtít odejít,“ komentovala v druhé části pořadu Partie Petra Pecková (STAN), hejtmanka Středočeského kraje, Jurečkům odhad.
K Pavlovu váhání Pecková uvedla, že chápe jeho pohnutky. Podle ní chtěl dát občanům více času, aby se mohli rozhodnout.
Stínová ministryně vnitra a místopředsedkyně poslaneckého klubu za ANO Jana Mravčová Vildumetzová ministra Jurečku kritizovala. Podle ní měl předčasné důchody řešit mnohem dříve a domluvit se s opozicí. To proč si lidé předčasný důchod vybírají, je podle Mravčové Vildumetzové ten, že se bojí, co bude. Kritizovala také prezidentovo váhání zákon podepsat.
