Fialova vláda původně pravidla schválila v červnu 2024, poslanci ale v závěrečném čtení její projednávání přerušili a s volbami novela takzvaně spadla pod stůl. Po volbách ji Fialova vláda opětovně do Sněmovny neposlala, ačkoliv ji v prosinci na jednom ze svých jednání v demisi měla zařazenou na programu. Úřad vlády nyní uvádí, že unijní pravidla převádí do české legislativy v minimalistické podobě.
Lhůta pro převedení pravidel směrnice do českých zákonů uplynula koncem předloňského roku a Česko již čelí řízení pro nesplnění povinnosti. Evropská komise koncem letošního dubna přijala odůvodněné stanovisko, což je předpoklad pro podání žaloby k Soudnímu dvoru EU, stálo v podkladech k pondělnímu zasedání kabinetu. Česku by pak hrozila sankce i při dodatečném přijetí pravidel. Kabinet chce kvůli tomu usilovat o zrychlené projednání Sněmovnou.
Společnosti by měly buď mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň 33 procent. Platí to i pro muže, pokud by se ve vedení ocitli v menšině. Požadavky se mají týkat firem s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur (1,2 miliardy korun), nebo aktivy přes 43 milionů eur (1,05 miliardy korun). Podle vládních podkladů by šlo o společnosti ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group.
