Národní knihovna nemá kam umístit přibližně 1,5 milionu knih a historických dokumentů novodobých fondů. Ty jsou zatím uloženy v současném sídle knihovny, barokním areálu Klementina. To se bude rekonstruovat a projekt rekonstrukce s novodobými fondy v opraveném Klementinu už nepočítá.
Novodobé fondy se měly přestěhovat z Klementina do nové budovy, tedy Kaplického blobu na Letné. Ministr kultury Václav Jehlička ale minulý týden řekl, že se nová budova na Letné nepostaví.
„Krizi pociťujeme už teď. Nemůžeme stavět souvislé řady signatur,“ konstatovala šéfka novodobých fondů a náměstkyně ředitele Národní knihovny Bohdana Stoklasová.
Ohrožena je tak budoucnost přibližně 1,5 milionu knižních titulů a historických dokumentů.
Ministerstvo kultury a Národní knihovna se přitom zcela rozcházejí v názoru na to, jak problém řešit. „Musí se sejít experti ministerstva a Národní knihovny a najít nějaké rezervy.
Nechystáme nový projekt na opravu Klementina. Využijeme ten připravený, ale musí se upravit, protože počítal s přemístěním novodobých fondů do nové budovy. Tu ale není kde postavit, protože Národní knihovna pro ni nemá pozemky,“ řekl mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.
Dočasné řešení problému
Není však jasné, zda novodobé fondy zůstanou v Klementinu natrvalo, nebo dočasně. Stát na opravu Klementina vyčlenil 1,1 miliardy korun. Podle Národní knihovny jde o dočasné řešení. „Stále počítáme s tím, že se nová budova bude stavět. Nikdo nám nedal žádné oficiální stanovisko, že je to jinak,“ sdělila mluvčí knihovny Kateřina Nováková.
Současně se znovu rozhořely diskuse o tom, zda je vůbec nová budova nutná. Studenti školy architektury Akademie výtvarných umění (AVU) spočítali, že do Klementina se vejde 4,5 až 6,5 milionu knih. V případě radikálních úprav památky dokonce 11 až 12 milionů exemplářů. To by pokrylo přírůstky knihovny na dalších padesát let. Právě s takovou kapacitou počítá Kaplického projekt.
Opakuje se situace z 20. let
Na půdě AVU se studenti během dvou semestrů zabývali kapacitními možnostmi a úpravami Klementina. Prezentaci studijních prací AVU zpřístupní v budově školy v září. Podle vedoucího pedagoga Emila Přikryla vznikly nezávisle na diskusích o Kaplického blobu, ministerstvu kultury i Národní knihovně. „Ocitly se ale ve výbušné situaci,“ prohlásil Přikryl.
Studentské návrhy je nutné chápat jako akademické projekty, a tedy zdroj inspirace. Některé práce počítají s radikálními dostavbami, přístavbami a částečně i bouráním, což by narazilo na tvrdý odpor památkářů.
Opakuje se tak vlastně situace z 20. let minulého století, kdy architekt Ladislav Machoň vytvořil maximální prostor pro skladování knih v Klementinu, ovšem za cenu toho, že přitom vyboural i některé stropy. „Památkáři dnes podobným přístupům říkají machonizace a považují je za nevhodné. Já jsem však vždy Machoňovu přestavbu považoval za mistrovské dílo. Klementinum potřebuje dodat energii,“ řekl Přikryl.
Zároveň se ozývají obavy z komercionalizace Klementina. Podle kunsthistorika Jiřího Kotalíka by v něm měla zůstat Národní knihovna a současně by Klementinum mělo suplovat roli univerzitní knihovny. Ta v Praze chybí.
Novodobé fondy se měly přestěhovat z Klementina do nové budovy, tedy Kaplického blobu na Letné. Ministr kultury Václav Jehlička ale minulý týden řekl, že se nová budova na Letné nepostaví.
„Krizi pociťujeme už teď. Nemůžeme stavět souvislé řady signatur,“ konstatovala šéfka novodobých fondů a náměstkyně ředitele Národní knihovny Bohdana Stoklasová.
Ohrožena je tak budoucnost přibližně 1,5 milionu knižních titulů a historických dokumentů.
Ministerstvo kultury a Národní knihovna se přitom zcela rozcházejí v názoru na to, jak problém řešit. „Musí se sejít experti ministerstva a Národní knihovny a najít nějaké rezervy.
Nechystáme nový projekt na opravu Klementina. Využijeme ten připravený, ale musí se upravit, protože počítal s přemístěním novodobých fondů do nové budovy. Tu ale není kde postavit, protože Národní knihovna pro ni nemá pozemky,“ řekl mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.
Dočasné řešení problému
Není však jasné, zda novodobé fondy zůstanou v Klementinu natrvalo, nebo dočasně. Stát na opravu Klementina vyčlenil 1,1 miliardy korun. Podle Národní knihovny jde o dočasné řešení. „Stále počítáme s tím, že se nová budova bude stavět. Nikdo nám nedal žádné oficiální stanovisko, že je to jinak,“ sdělila mluvčí knihovny Kateřina Nováková.
Současně se znovu rozhořely diskuse o tom, zda je vůbec nová budova nutná. Studenti školy architektury Akademie výtvarných umění (AVU) spočítali, že do Klementina se vejde 4,5 až 6,5 milionu knih. V případě radikálních úprav památky dokonce 11 až 12 milionů exemplářů. To by pokrylo přírůstky knihovny na dalších padesát let. Právě s takovou kapacitou počítá Kaplického projekt.
Opakuje se situace z 20. let
Na půdě AVU se studenti během dvou semestrů zabývali kapacitními možnostmi a úpravami Klementina. Prezentaci studijních prací AVU zpřístupní v budově školy v září. Podle vedoucího pedagoga Emila Přikryla vznikly nezávisle na diskusích o Kaplického blobu, ministerstvu kultury i Národní knihovně. „Ocitly se ale ve výbušné situaci,“ prohlásil Přikryl.
Studentské návrhy je nutné chápat jako akademické projekty, a tedy zdroj inspirace. Některé práce počítají s radikálními dostavbami, přístavbami a částečně i bouráním, což by narazilo na tvrdý odpor památkářů.
Opakuje se tak vlastně situace z 20. let minulého století, kdy architekt Ladislav Machoň vytvořil maximální prostor pro skladování knih v Klementinu, ovšem za cenu toho, že přitom vyboural i některé stropy. „Památkáři dnes podobným přístupům říkají machonizace a považují je za nevhodné. Já jsem však vždy Machoňovu přestavbu považoval za mistrovské dílo. Klementinum potřebuje dodat energii,“ řekl Přikryl.
Zároveň se ozývají obavy z komercionalizace Klementina. Podle kunsthistorika Jiřího Kotalíka by v něm měla zůstat Národní knihovna a současně by Klementinum mělo suplovat roli univerzitní knihovny. Ta v Praze chybí.
