Pátek 10. července 2020svátek má Libuše, Amálie 30 °C skoro jasno, občasné bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Nový koronavirus se množí až 270krát rychleji, říká expertka Peková. Konvenční vakcíny jsou prý vyhozené peníze

Koronavirus (ilustrační) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koronavirus (ilustrační) | foto: Shutterstock

Praha Mezi vědci převažuje názor, že nový typ koronaviru způsobující nákazu covid-19 mutuje pomaleji než chřipka a v porovnání s jinými koronaviry se chová normálně. To ale rozporuje molekulární bioložka Soňa Peková z laboratoře Tilia. „Naše pozorování potvrzují, že se virus velmi rychle množí. A to až 270krát rychleji než běžný koronavirus,“ říká. Virus je podle ní umělého původu.

„Virus se mění pod rukama. Cosi ho žene do obrovských výkonů. Takto se přírodní izoláty nechovají,“ uvádí. Při závodu o vývoj vakcíny ale vědci spoléhají právě na to, že koronavirus v porovnání s jinými RNA viry mutuje relativně pomalu.

Kupříkladu britští a francouzští vědci pod záštitou University College London nedávno analyzovali vzorky od více než 7,5 tisíce lidí z celého světa a zjistili, že virus zmutoval už 198krát. To by dle nich mohlo znamenat, že se SARS-CoV-2 neustále adaptuje na své lidské hostitele.

„Mutace nejsou samy o sobě špatnou zprávou: všechny viry přirozeně mutují. Nic nenapovídá tomu, že nový typ koronaviru mutuje rychleji či pomaleji, než se předpokládalo, anebo že se stává smrtelnějším či nakažlivějším,“ řekl k tomu Francois Balloux, jeden z autorů studie publikované v časopise Infection, Genetics and Evolution. Avšak jiná studie, kterou zpracovala Národní laboratoř Los Alamos v USA, předpokládá, že jeden identifikovaný virový kmen je nakažlivější než ten původní „wuchanský“.

Plíce, srdce, nohy

Prestižní časopis Science přinesl před časem analýzu chování viru v těle napadeného. SARS-CoV-2 primárně působí na plíce, které může trvale poškodit. Postupně se však ukázalo, že virus může napadat i další orgány: mozek, srdce a cévy, játra, ledviny či střeva. Zejména v USA se pak objevily případy pacientů s covid-19, u kterých došlo k ischemii (nedokrevnosti) prstů u nohou: trpěli bolestivými otoky, jež mohou vést až k odumírání tkáně. Vědci všude po světě také popisují krevní sraženiny, které mohou kolovat celým tělem.

Různé typy mutací viru však mohou notně zkomplikovat vývoj vakcíny, jejíž účinnost by virus mohl brzy relativně snadno přelstít.

Orgány, které v lidském těle napadá virus SARS-CoV-2.

Orgány, které v lidském tělo napadá virus.

Genetička Soňa Peková z laboratoře Tilia se i proto domnívá, že vývoj konvenčních vakcín se nesetká s úspěchem. „Konvenční vakcína, kdy se vybere vhodná bílkovina viru a proti ní se namíří protilátka, jsou u tohoto typu koronaviru, který se neustále mění pod rukama, vyhozené peníze farmaceutického průmyslu,“ uvedla pro Lidovky.cz. Ona sama za vhodnější považuje tzv. DNA vakcínu. „Cestu vidím v geneticky inženýrované vakcíně, která by viru rozbila biologické hodiny, jež tak rychle tikají. Myslím si, že je to nová válka a konvenční zbraně z principu fungovat nebudou,“ řekla.

Časopis Science před několika dny zveřejnil studii, jež právě DNA vakcínu vůči covid-19 testovala na primátech. A závěr byl takový, že imunitní ochranu u nich vyvolala.

S tezí, že konvenční vakcíny nebudou fungovat, však nesouhlasí Libor Grubhoffer, ředitel biologického centra Akademie věd. „Rozhodně bych je nevyřadil ze hry. Řada nyní vyvíjených vakcín, kterých je asi 111, touto klasickou cestou jde. Pokud jde o DNA vakcíny, spíš bych hovořil o RNA vakcíně, protože se jedná o RNA virus. Takový koncept také běží a já jsem velkým příznivcem těchto moderních vakcín,“ řekl serveru Lidovky.cz někdejší rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Závod o vakcínu

Nejen bioložka Peková upozorňuje, že vyvinout vakcínu trvá léta a nedá se vyrobit ‚na koleně‘. Že by vývoj mohl trvat třeba i dva roky – a ne několik měsíců, jak se z mnoha zemí ozývá –, uvedl i místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Vyvinout vakcínu za některými firmami avizovaných 12 až 18 měsíců je poměrně bezprecedentní. Třeba vakcína proti virům MERS a SARS, jež útočily v letech 2003 a 2013, není dostupná dodnes. Závodu o vakcínu proti covid-19 dlouho vévodila Univerzita v Oxfordu; spekulovalo se, že by mohla být už v září, a odkazovali na ni i čeští vědci. Oxfordský výzkum ale selhal ve fázi testování na zvířatech – opice, jež vakcínu dostaly, se koronavirem nakonec nakazily. Asi nejdále se zatím dostala americká firma Moderna, předběžné výsledky testování na lidech ukazují, že jí vyvinutá vakcína kýženou imunitní odpověď vyvolala.

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Pro Čechy je nebe nízko, píše ve své knize Mojmír Hampl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Přední chirurg a brzy osmdesátník Pavel Pafko má za sebou tři etapy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!