Stříž, kterého v pondělí jmenovala vláda, to v úterý v Brně řekl novinářům. Ve funkci prý neplánuje setrvat tak dlouho jako jeho předchůdce Pavel Zeman, který byl šéfem žalobců deset let.
Zákopová válka o šéfžalobce. Benešová je připravena se kvůli Střížovi nechat vyhodit z vlády |
Zeman svou rezignaci k 30. červnu oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Ministryně jeho slova o tlaku odmítla. Podle Stříže šlo patrně o komunikaci v osobní rovině, nikoliv tlaky namířené na státní zastupitelství jako takové. „Už vůbec se netýkaly konkrétních kauz, konkrétních věcí, protože o tom bych něco asi musel vědět,“ řekl dnes Stříž. Doplnil, že Benešovou zná dlouhá léta, zná její představy, podle něj akceptovala, že mu nebude mluvit do práce, naopak on podle svých slov v souvislosti se jmenováním nesliboval nikomu nic. „Já už jsem tlaku paní ministryně podlehl - podlehl jsem v tom, že jsem přijal nominaci na nejvyššího státního zástupce. Žádným dalším tlakům podléhat nehodlám,“ uvedl.
Náměstkem nejvyššího státního zástupce zůstane Jiří Pavlík, který spolupracoval už se Zemanem. Další místo - nebo místa - náměstků zůstanou zatím neobsazená, Stříž bude o vhodných adeptech teprve přemýšlet. Zeman pokračuje jako řadový žalobce Nejvyššího státního zastupitelství. Působí v analytickém a legislativním odboru.
Stříž jako svou prioritu uvedl posílení odpovědnosti státních zástupců. Kauzy s menším dopadem, důkazně jasné, mohou řešit sami, třeba dohodami o vině a trestu a jinými alternativními způsoby ukončení trestního řízení. Závažné kauzy a důkazně nejasné případy, kde je zapotřebí veřejné jednání s dokazováním, mají posílat k soudům.
  |
Stříž chce také znovu otevřít debatu o novém zákoně o státním zastupitelství, případně o novelizaci nynější právní úpravy. „Chci se o tom bavit se všemi, kdo budou mít chuť naslouchat,“ řekl. Domnívá se, že by bylo vhodné zavést výběrová řízení a upravit také proceduru výběru nejvyššího státního zástupce. Měl by to být podle Stříže vždy někdo ze soustavy státního zastupitelství, tedy kariérní žalobce.
„Nevím, kde se vzaly ty hlasy a různé právní analýzy, že snad nejvyšším státním zástupcem může být jmenován prakticky každý, kdo jde okolo. Myslím si, že ač to zákon výslovně nestanoví, tak jeho interpretací nelze dospět k jinému názoru, než že nejvyšší státní zástupce musí být před tím státním zástupcem,“ řekl Stříž.
Podle svých slov Stříž netouží setrvat ve funkci „nepřiměřeně dlouho“. „Jakmile se podaří zavést debatu o výběru nejvyššího státního zástupce, nechť tak vládní reprezentace učiní a vybere si nového nejvyššího státního zástupce podle svých priorit a představ,“ uvedl Stříž.
Ve veřejné žalobě Stříž působí od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Před rokem 1989 byl několik let členem KSČ. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.
Část opozice Střížovo jmenování kritizuje. „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ uvedl v pondělí první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
„Pro mě je důležitých těch zbývajících 32 let mého profesního života, kdy jsem se, alespoň doufám, choval vždy eticky, profesionálně a v souladu se zákonem. Nemíním v této funkci či výměnou za ni od tohoto svého profesního životopisu uhýbat,“ řekl v úterý Stříž.
„Některé ty výkřiky, které jsem zaznamenal včera, že mě nová vláda odvolá hned po svém jmenování, to považuji za poměrně důležitý signál do veřejnosti i do státního zastupitelství směrem k nezávislosti nejvyššího státního zástupce,“ dodal.
‚Šli tam dobří státní zástupci.‘ Pavel Zeman popsal fungování nového úřadu, který bude řešit i Babiše |
Pavel Zeman svou rezignaci k 30. červnu oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Ministryně jeho slova o tlaku odmítla. Podle Stříže šlo patrně o komunikaci v osobní rovině, nikoliv tlaky namířené na státní zastupitelství jako takové. Stříž uvedl, že Benešovou zná dlouhá léta, zná její představy, podle něj akceptovala, že mu nebude mluvit do práce, naopak on podle svých slov v souvislosti se jmenováním nesliboval nikomu nic.
Nezasahovat do živých kauz
Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) nebude podle Stříže zatím nijak vstupovat do kauzy Vrbětice, tedy vyšetřování výbuchů muničních skladů na Zlínsku. „NSZ nebude zasahovat do živých kauz,“ řekl v úterý Stříž novinářům. O Vrběticích má podle svých slov pouze informace od dozorujícího krajského státního zastupitelství. V podstatě prý kopírují známé informace, které byly v médiích.
„My tu věc budeme sledovat z pozice NSZ vyžadováním informací o stavu řízení, ale tak jako ve všech jiných kauzách, nehodláme do těchto věcí ingerovat, nějakým způsobem komentovat nebo dávat nějaké pokyny,“ řekl Stříž.
NSZ takto bude podle Stříže přistupovat ke všem živým kauzám. „Na druhou stranu využijeme všech prostředků, které nám dává zákon, abychom prosadili správný právní názor, pokud zjistíme, že v postupu nižšího státního zastupitelství došlo k nějakému odbornému pochybení,“ doplnil Stříž.
