PRAHA Českému rozhlasu končí „zlaté časy“. Včera to prohlásil Richard Medek předtím, než ho rozhlasová rada zvolila řádným šéfem veřejnoprávního rádia. „Budeme si muset přestat hrát na takový ten socialismus,“ předpověděl pak éru nutných úspor, která rozhlas čeká.
Medek v instituci pět let pracuje na manažerských pozicích a od července, po odvolání ředitele Václava Kasíka, ji prozatímně vedl. Včera radní Medka potvrdili do funkce řádného generálního ředitele, a to na dalších šest let. V prvním kole volby dostal čtyři hlasy, stejně jako jeho nejbližší kolega, od července přechodný programový šéf rozhlasu Peter Duhan. Třetí z finálových kandidátů Jiří Mejstřík neobdržel ani hlas. V druhém kole pak skončilo tajné hlasování 6:2 pro Medka. Příliš mnoho ředitelů Na rozdíl od Kasíkovy éry, kdy vedli s šéfem rozhlasu dlouhý zákopový boj, se členové kontrolní rady mohou těšit na harmoničtější období. „Nedělal bych žádné zásadní kroky bez toho, abych si je radou nechal schválit,“ slíbil totiž už před volbou ve svém projevu Medek.
O funkci se nemusí bát ani jeho nejvážnější soupeř v konkurzu Peter Duhan. Toho chce Medek ustavit řádným programovým ředitelem a svým statutárním zástupcem.
Totéž přitom sliboval Duhan naopak, pokud by býval vyhrál. Jejich kandidátské projekty se ostatně lišily jen v málo bodech.
Další, kdo se osvědčil, je podle Medka ředitelka zpravodajských stanic Radiožurnál a Rádio Česko Hana Hikelová. Jiné manažery naopak čeká sestup. „Český rozhlas má příliš mnoho ředitelů a příliš mnoho divizí. Zastavil bych extenzivní rozvoj,“ prohlásil Medek. Zatímco pozici šéfa programu Duhana chce posílit, chystá se odstranit duplicitu vedení řady stanic, které dnes mají ředitele i šéfredaktory. Průhlednější strukturu slíbil předložit do měsíce. „Je nutné začít u hlav,“ podotkl ve svém projevu k zeštíhlení managementu Peter Duhan. „Přezaměstnanost“ vnímá také hlavně v obslužných útvarech, kde lze prý ušetřit 10 až 15 procent.
Duhanův šéf Medek přitom ještě v červenci radním sliboval „zachovat kontinuitu v každém slova smyslu“ včetně digitalizace, rozvíjení multimediálních projektů a rozšíření vysílání pro mladé. Teď plánuje šetřit ve všech divizích včetně internetu i digitálního vysílání. Šetřit totiž rozhlas nutí ekonomická situace rozhlasu. Ten má ještě letos naplánovaný rozpočet se ziskem 83 milionů korun, pokud by ale hospodařil jako dosud, příští rok by končil se ztrátou 27 milionů. Rozhlas zatěžuje nejen obří přestavba pražského sídelního komplexu, jejíž cena se může vyšplhat až k sedmi stům milionů korun. Víc než polovinu z ročních dvoumiliardových ročních příjmů totiž instituce dává na platy (750 milionů) a na šíření signálu (315 milionů). Na účtech jí má letos zbýt čtyři sta milionů. „Za šest let musíme ušetřit jednu miliardu,“ citoval Medek čerstvé výpočty. „Před námi nejsou zlatá léta. Ti lidé se s tím budou muset nějak vyrovnat. Vnímám, že nám posilují odbory, dřív nebo později vstoupí do hry,“ reagoval na otázku, zda je schopen odolat tlaku zaměstnanců, na něž úsporná opatření dopadnou. Zvýšit poplatky? Proč ne Podle Medka je ale Český rozhlas v lepší situaci než veřejnoprávní média „támhle v Lotyšsku nebo v Polsku“. Přesto v následující šestiletce nevylučuje zvyšování koncesionářských poplatků za rozhlas, jež naposledy rostly roku 2005, a to z 37 na 45 korun. Zvýšení o korunu by podle Medka přineslo do rozpočtu 44 milionů korun ročně. „Dřív nebo později úsporná opatření dojdou. Kdyby se po šesti letech podařilo zvýšit poplatky o tři koruny, je to dobrý základní vklad do dalších šesti let,“ míní nový šéf.
Na inovace ale nerezignuje, chce třeba ustavit zpravodajsko-publicistickou stanici mluveného slova bez hudby, která by brala program z Radiožurnálu či Česka. Ostatní stanice hodlá Medek lépe profilovat. A uvažuje, že zřídí funkci poradce pro oblast politiky, který by dbal o objektivitu a vyváženost a zřejmě byl podřízen ředitelce zpravodajství či šéfu programu.
„V BBC to mají, i v Radio France. Máme spoustu mladých redaktorů, potýkáme se s tím, že v některých oblastech politického života, který oni rekognoskují, nejsou úplně vzdělaní nebo jim nedocházejí souvislosti,“ řekl Medek, proč by pro „uvádění redaktorů do širších souvislostí“ rád našel „seniora, který v tom celý život pracoval“.
