Vylepšené okénko není fér. Restaurace se snaží obcházet pravidla pomocí ‚falešných předzahrádek‘ |
„V Česku byla situace o něco lepší, ale i zde mnoho lidí podcenilo lékařské prohlídky. Pokud máme nějaké přidružené onemocnění, mělo by být co nejlépe kontrolováno. Není čas na hrdinství, zejména kardiak by se neměl snažit zkoušet, co zvládne sám, ale měl by se poradit, a pokud možno včas nechat vyšetřit,“ řekl pro Lidovky.cz Richard Češka z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN a předseda České internistické společnosti.
Nemoci oběhové soustavy mají přitom za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v Česku okolo 50 tisíc pacientů, což je nesrovnatelně více, než kolik jich doposud podlehlo onemocnění covid-19. Celkem 85 procent úmrtí na kardiovaskulární onemocnění je způsobeno infarktem nebo cévní mozkovou příhodou a 38 procent zemřelých jsou lidé mladší 70 let. Zdravotní péči v této oblasti proto rozhodně nelze ponechat náhodě ani v době covidové, shodují se přední čeští kardiologové.
Kardiologickým problémům nahrává také zvýšený stres. Ten byl bohužel za poslední měsíce u mnoha pacientů s onemocněním srdce a cév enormní. A tím narůstá i riziko infarktu myokardu. Problémem však je, že někteří pacienti s příznaky infarktu k lékaři v obavě před nakažením koronavirem vůbec nejdou, což může mít za následek zbytečná úmrtí.
Zákeřný vir
Pacienti s onemocněním srdce a cév jsou velmi rizikovou skupinou v případě onemocnění covidem. Hrozí jim komplikovaný průběh. I po uzdravení by měli být opatrní a dbát na prevenci. Nejenže koronavirus zatíží celý organismus, tedy i srdce, ale podle Aleše Linharta, předsedy České kardiologické společnosti a přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je na něm zákeřné to, že poškozuje tkáně také napřímo.
„Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na zvýšeném počtu úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci,“ zdůraznil Linhart. Pokud onemocní jedinec, který se s problémy se srdcem potýkal už před nakažením, může být koronavirus pro jeho organismus tou „poslední kapkou“.
Dle specialistů má nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem covidu. Z toho důvodu by se měli kardiaci nákazy vyvarovat, jak jen je to možné. Na průběhu onemocnění se podílí i fyzická kondice, takže přiměřená fyzická aktivita je žádoucí. Ideálními sporty jsou podle Češky jízda na kole či dynamická chůze.
Klíčem k úspěšné léčbě kardiovaskulárních onemocnění jsou pravidelné kontroly. Předepsané léky je nutné užívat pravidelně. Vynechávat je pacient nesmí ani v současné době, apeluje Česká kardiologická společnost.