Sladkého navrhl do funkce olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Na Sladkém, coby nejvhodnějším kandidátovi se Blažek následně shodl i s nejvyšší žalobcem Pavlem Zemanem.
Blažek se Zemanem i Ištvanem se shodli na tom, že Sladký patří k vysoce oceňovaným státním zástupcům. Žalobcem se stal v roce 2000, od roku 2002 do roku 2007 byl náměstkem brněnské městské státní zástupkyně. Brněnské zastupitelství pak vedl pět let. Je největším státním zastupitelstvím v České republice.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ištvan připomněl, že Sladký je spolutvůrcem elektronického trestního spisu. Jde o projekt zahájený v roce 2007. Brněnská policie a městské státní zastupitelství tehdy začaly spisy nově, a to jako první v republice, zpracovávat elektronicky. Umožnilo to lehčí práci se spisem. Nyní elektronické spisy vytváří asi polovina státních zastupitelství v zemi.
Časem budou všude. Coufal rezignoval po verdiktu (NSS), který dospěl k závěru že se kárně provinil. Zároveň ale upustil od jeho potrestání. Coufal chyboval, když rozhodoval o trestním oznámení, jež na něj bylo podáno. Týkalo se toho, že údajně se svým soukromým vozem parkuje neoprávněně na služebních parkovacích stáních zastupitelství. Šlo o drobné provinění, přesto se Coufal rozhodl po 20 letech ve funkci šéfa jihomoravských žalobců rezignovat. Na brněnském krajském státním zastupitelství zůstane. Blažek uvedl, že patří k uznávaným odborníkům.
Podle soudu se měl Coufal vyloučit z řízení a nechat věc na posouzení kolegům, což neučinil. Místo toho si spis nechal od Sladkého, který jej nahradí, poslat a následně o něm rozhodl. Obratem jej zaslal ministrovi spravedlnosti, aby jej řešil coby stížnost. Spis se tedy neztratil. Postup ve věci byl ale špatný.
NSS dospěl k závěru, že Coufal porušil povinnost státního zástupce a ohrozil nezávislost této funkce. Brněnský krajský státní zástupce později Zemanovi předal svoji rezignaci.
