21. srpna 2019 10:38, aktualizováno  16:07 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Hamáček chce na ministerstvu kultury Zaorálka. Zeman s jeho návrhem souhlasí

Lubomír Zaorálek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lubomír Zaorálek | foto: ČTK

PRAHA ČSSD navrhne na ministra kultury svého poslance a bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na tiskové konferenci to ve středu řekl předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Prezident Miloš Zeman s návrhem souhlasí, se Zaorálkem se bude chtít setkat a poté ho jmenuje ministrem. Hrad nyní hledá termíny, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Hamáček už dříve vyjádřil přesvědčení, že se jmenováním nového kandidáta problém nebude. Ve středu odešle oficiální nominaci premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) a předpokládá, že ten ji poté pošle na Pražský hrad.

„Sociální demokracie navrhne panu premiérovi, aby ústavním postupem navrhl prezidentovi republiky jmenovat do funkce ministra kultury doktora Lubomíra Zaorálka. Je zkušený politik, úspěšný předseda Poslanecké sněmovny, úspěšný ministr zahraničních věcí. Jsem přesvědčen, že řízení resortu kultury zvládne. Jeho úkolem bude resort stabilizovat po dlouhé době, kdy nebylo jasno, jakým směrem se bude ubírat,“ řekl Hamáček.

„Věřím, že se stihne zapojit do debaty o státním rozpočtu. Jakkoli v těch vyjednáváních s paní ministryní financí (Alenou Schillerovou - za ANO) se podařilo získat pro ministerstvo kultury přes 400 milionů navíc oproti původnímu návrhu, ještě nás čekají také jednání o platech. Věřím, že Lubomír Zaorálek bude posilou vládního týmu sociální demokracie v závěrečných kolech jednání o státním rozpočtu na příští rok,“ doplnil šéf ČSSD. Náměstek René Schreier pověřený vedením ministerstva se Schillerovou v polovině srpna dohodl navýšení rozpočtu na rok 2020 o 440 milionů.

S dosavadními jednáními o rozpočtu jsou sociální demokraté spokojeni. Pokud budou takto pokračovat a zároveň nominace Zaorálka projde, může podle Hamáčka pokračovat vládní spolupráce ČSSD s ANO.

Hamáček je přesvědčený, že tentokrát nebudou se jmenováním ministra problémy. „Pan prezident to jméno zná. Já už jsem včera říkal, že jednám o kandidátovi, u kterého nepředpokládám, že by došlo k problémům při jmenování ze strany prezidenta republiky,“ poznamenal.

Zaorálek nebyl zprvu příznivcem vstupu ČSSD do menšinové vlády s hnutím ANO. Podle Hamáčka ale pochopil, že pokud už sociální demokracie spojila svoji budoucnost s tímto projektem, je potřeba udělat vše pro to, aby byl úspěšný.

Spor o vedení ministerstva kultury trvá víc než čtvrt roku. V polovině května podal demisi bývalý ministr Antonín Staněk (ČSSD), Zeman ji ale nepřijal. Premiér Andrej Babiš (ANO) poté na žádost ČSSD navrhl Zemanovi odvolání Staňka a jmenování Šmardy. Prezident po řadě jednání s koaličními stranami Staňka ke konci července odvolal, minulý týden ale oznámil, že Šmardu nepovažuje za kompetentního k vedení resortu. Babiš, který se dříve Šmardy zastával, se poté připojil k Zemanově kritice kandidáta.

O navržení Zaorálka ve středu spekulovala média. Babiš v reakci na spekulace novinářům řekl, že v minulosti měl s bývalým ministrem zahraničí „různé výměny názorů“, ale v principu s ním problém nemá.

LUBOMÍR ZAORÁLEK

Datum a místo narození: 6. září 1956 v Ostravě.

Vzdělání: absolvoval obor filozofie a politické ekonomie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita; 1982)

Současná funkce: poslanec (od října 2013; 1996-2013), předseda sněmovního zahraničního výboru (od 2017), člen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (od 2018).

Kariéra: v letech 1983 až 1986 pracoval jako dramaturg v ostravském studiu Československé televize; v letech 1986 až 1989 byl zaměstnán v aparátu Československé strany socialistické (ČSS); v roce 1990 začal učit na Ostravské univerzitě.

Působení v politice: byl členem Československé strany socialistické (ČSS; 1986-1989); v listopadu 1989 spoluzakládal ostravské Občanské fórum, později vstoupil do Občanského hnutí; od roku 1994 je členem ČSSD, v letech 2007 až 2009 vedl moravskoslezskou organizaci strany, od března 2009 do února 2018 byl místopředsedou strany; od ledna do června 1990 zasedal ve Federálním shromáždění, v letech 1990 až 1996 v zastupitelstvu Ostravy; poslancem byl zvolen v roce 1996 a s pauzou od srpna do října 2013 je jím dosud; v letech 2002 až 2006 byl předsedou Sněmovny, poté až do srpna 2013 místopředsedou; byl stínovým ministrem zahraničních věcí, v letech 2013 až 2017 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Rodina: je rozvedený, má tři děti

Ostatní:

  • Je dlouholetým zahraničněpolitickým expertem ČSSD. Mluví anglicky a německy.
  • Zprvu patřil k lidem blízkým současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. V březnu 1998 Zaorálek prohlásil, že ho tehdejší předseda ČSSD Zeman označil za svého možného nástupce v čele strany (dalšími kandidáty byli Vladimír Špidla a Stanislav Gross). Později ale vztahy ochladly. Na jaře 2000 už Zeman v projevu pro výkonný výbor strany Zaorálka zmínil v souvislosti se "zbabělci, hlupáky nebo vyžírkami" v ČSSD.
  • V roce 2003 bylo také Zaorálkovo jméno zmiňováno mezi poslanci strany, kteří nepodpořili Zemanovo zvolení prezidentem. Koncem roku 2013 se proto spekulovalo o tom, že Zeman v roli prezidenta odmítne Zaorálka jmenovat ministrem, nakonec se tak ale nestalo. Napětí mezi oběma politiky však občas vyplulo na povrch. Pozornost budil Zaorálek například kritikou některých Zemanových návrhů a kroků (deportace migrantů na neobydlené řecké ostrovy, předčasné prozrazení jména nového velvyslance v USA). Když Zeman v roce 2017 v projevu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost, Zaorálek řekl, že Zemanovy výroky nejsou v souladu s postojem ČR.
  • Během vládní krize v květnu 2017 Zaorálek zrušil spolu s několika dalšími sociálnědemokratickými politiky svoji účast na cestě se Zemanem do Číny. Zeman uvedl, že poté, co premiér Bohuslav Sobotka avizoval demisi vlády, chtěl po návratu z Číny jmenovat do čela kabinetu právě Zaorálka.
  • Během vnitrostranické krize na podzim roku 2013, kdy část vedení ČSSD vyzvala předsedu strany Sobotku k rezignaci kvůli výsledku sociální demokracie v říjnových předčasných volbách, stál Zaorálek na Sobotkově straně.
  • Počátkem června 2017 byl Zaorálek ve vnitrostranickém hlasování ČSSD zvolen lídrem strany v podzimních sněmovních volbách v Moravskoslezském kraji. Poté, co se 14. června 2017 premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka rozhodl opustit funkci předsedy strany, širší vedení strany rozhodlo, že Zaorálek bude celostátním lídrem a tedy i kandidátem ČSSD na premiéra. ČSSD ve volbách propadla a zaznamenala nejhorší výsledek v samostatné ČR. Skončila až šestá, 7,27 procenta voličských hlasů jí zajistilo 15 poslaneckých mandátů, což je o 35 méně než získala ve volbách v roce 2013. Zaorálek poté, stejně jako ostatní místopředsedové, v únoru 2018 rezignoval na funkci ve vedení strany a do nejužšího vedení již na sjezdu v dubnu 2018 nekandidoval.
  • Jako ministr zahraničí Zaorálek například zaujal média obhajobou kontroverzního prohlášení ústavních činitelů o vztazích s Čínou. Již v dubnu 2014 například prohlásil, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a ČR nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě. Pozornost také vzbudil svými výroky k setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlamou. Podle Zaorálka si Herman "dovolil něco, co bylo zborcením něčeho, co se dohodlo".
  • Loni na dubnovém sjezdu ČSSD Zaorálek po krachu jednání o budoucí koaliční vládě s hnutím ANO v diskusi uvedl, že jednání s ANO byla ukončena proto, že si Andrej Babiš "o ČSSD otíral nohy". "Choval se způsobem, jakým se nemůže chovat koaliční partner. A nevypadá to, že by se v tom hodlal změnit," řekl na Babišovu adresu. Zaorálek dále řekl, že i kdyby ANO sociální demokracii nabídla křeslo ministra vnitra, neměla by se podle něj ČSSD k jednání vrátit. Ztratila by tím podle Zaorálka důstojnost.
  • Loni v červnu byl Zaorálek jedním z vlivných sociálních demokratů, kteří podporovali odstoupení od dohody o vzniku menšinové vlády s ANO. Premiér Babiš ji podle tehdejšího předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) porušil, ještě než začala platit, když odmítl nominaci europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) na ministra zahraničí. Zaorálek zastával podobný názor.
  • Zaorálek patřil i k hlasitým kritikům podnikatele Zdeňka Bakaly v kauze kolem bývalých bytů OKD. Zaorálek jej přirovnal ke gaunerovi, za což jej podnikatel žaloval a žádal 300 000 korun a omluvu. Soudy žalobu zamítly. Obdobný soudní spor vedl Zaorálek i s kontroverzním lobbistou Ivo Rittigem, kterého ve Sněmovně nazval "lupičem". Musel se mu pak omluvit za to, že jej veřejně spojil s majetkem zabaveným policií v kauzách kolem Jany Nagyové. Nemusel se mu však omlouvat za označení "lupič" ani mu vyplatit požadované odškodné 100 000 korun.
Lidovky.cz, ČTK

Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.