130 let
Jan Havránek

Jan Havránek | foto: Lidové noviny

Exkluzivně

Metnar ukázal na muže z NATO. Novým náměstkem na obraně se stane Jan Havránek

Česko
  •   9:08
Praha - Plánování ministerstva obrany bude mít novou tvář. Po Jakubu Landovském, který se loni stal českým velvyslancem v NATO, byla funkce náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie měsíce neobsazená. Nyní se chystá zajímavé přepřahání. A opět souvisí s bruselskou centrálou Severoatlantické aliance.

Jak zjistily Lidovky.cz, tendr na nového náměstka na obraně vyhrál Jan Havránek. Dosud pracoval jako poradce v oddělení analýz a plánování kanceláře generálního tajemníka NATO.

Informaci redakci potvrdil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Na pozici náměstka sekce obranné politiky a strategie proběhlo výběrové řízení, ve kterém pan Havránek uspěl. Od nového náměstka očekávám především zlepšení v oblasti plánování a krizového řízení resortu. Ke jmenování dojde v nejbližších dnech v návaznosti na ukončení současného angažmá Jana Havránka v poradním týmu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga,“ napsal v neděli webu Lidovky.cz Metnar.

Vlivný post. Ale jen dočasně

Hledá se úředník. Problém je, že svůj post na požádání Landovského musí opustit

Náměstek pro obranné plánování má ve struktuře silového ministerstva výsadní postavení – spadá pod něj nejpočetnější sekce. Především se tam ale formuje obranná politika státu a určuje úroveň závazků vůči NATO. Sekce kontroluje, jestli tomu odpovídají i prostředky v rozpočtové kapitole ministerstva. Sbíhají se tu informace a požadavky k rozpočtu. Jinými slovy, armáda si nemůže koupit nové zbraně, aniž by měla zmíněný požadavek v dlouhodobém výhledu. Zásadní akvizice se rodí právě při tvorbě víceletých plánů.

Není bez zajímavosti, že zmíněný náměstek zastupuje ministra v krizovém řízení, což s ohledem na rostoucí význam armády při zvládání koronavirové pandemie nabývá na významu. Dále připravuje a vyjednává českou účast v zahraničních misích.

Ačkoli jde o vlivný post, měsíce se nedařilo najít vhodného adepta. Mimo jiné proto, že jde o dočasnou funkci. A sice do chvíle, kdy skončí Landovský na postu velvyslance při NATO. Ministerstvo mu musí post držet. Nyní jde o tříletý úvazek. Standardní doba pro působení ambasadorů v zahraničí jsou čtyři roky.

Lidovým novinám to už dříve potvrdil tiskový odbor ministerstva obrany. „Pan Landovský po dobu svého působení v pozici velvyslance čerpá služební volno, za jehož dobu mu nenáleží služební plat. Po pominutí ‚překážky‘, tedy po skončení mandátu, může být zařazen zpět na své původní služební místo na ministerstvu obrany. Zda se tak skutečně stane, či pro sebe zvolí jinou profesní cestu, je však především věcí budoucího rozhodnutí pana velvyslance,“ napsal webu Lidovky.cz Petr Sýkora z tiskového oddělení.

Trojlístek finalistů

Nakonec ale Havránek nebyl jediným kandidátem. O post usiloval také Martin Riegl, ředitel odboru obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany, jenž poslední rok z pověření celou sekci fakticky vedl. Trio uchazečů uzavíral Petr Chalupecký, který je v Alianci vedoucím oddělení, jež má na starosti bezpečnostní politiku. Před výběrovou komisí však nejvíce bodoval Havránek, následoval Riegl a Chalupecký.

Na ministerstvu obrany není Havránek nováčkem. V letech 2011 až 2014 pracoval v sekci obranné politiky a strategie nejprve jako zástupce ředitele a později jako její šéf. Byl také ředitelem odboru zahraničních pracovišť ministerstva obrany a vedoucím obranných poradců na stálé misi České republiky při NATO.

V resortu začínal Havránek jako poradce pro zahraniční vztahy v kabinetu ministra obrany Alexandra Vondry (ODS). Budoucí náměstek se může pochlubit titulem z univerzity v Bostonu v USA.

Havránek může slavit i proto, že v březnu mu nevyšel jiný tendr. A sice na pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V něm ho předčil současný šéf úřadu Karel Řehka.

Autor: Martin Shabu
  • Vybrali jsme pro Vás