Trpišovský v dovolání poukazoval na údajné chyby při hodnocení důkazů, zejména upozornil na záběry dálniční kamery, údaje z družicového sledování auta a jeden ze znaleckých posudků. Stěžoval si také na délku zákazu řízení a požádal o jeho přerušení. Podle NS ale Trpišovský v podstatě jen předkládal vlastní verzi skutkového děje a nenaplnil tak zákonné důvody pro podání dovolání.
NS připustil, že mezi výpověďmi aktérů jsou rozpory, nicméně soudy se s nimi vypořádaly správně. "Za tohoto stavu soudy pečlivě zvažovaly otázku věrohodnosti obou verzí incidentu, a pokud nakonec vzaly za podklad skutkových zjištění svědecké výpovědi poškozených, měly k tomu přesvědčivé důvody," stojí v usnesení.
Podmínku zrušila amnestie
Obžaloba vinila podnikatele ze dvou skutků z 29. prosince 2010. Podle spisu nejprve na 13. kilometru dálnice D1 ve směru na Brno předjel vysokou rychlostí pomalejší auto zprava, zařadil se před něj a prudce zabrzdil. O něco později na 30. kilometru provedl stejný manévr, auto za ním však nestačilo zpomalit a havarovalo.
Krajský i Vrchní soud v Praze uvěřily svědkům, kteří o Trpišovského úmyslném agresivním způsobu jízdy vypovídali. Trpišovskému hrozilo za pokus o těžké ublížení na zdraví až dvanáctileté vězení. Soudy ale použily mírnější kvalifikaci s maximální sazbou tři roky vězení. Podle odvolacího soudu nebylo jednání Trpišovského zdaleka tak škodlivé a nebezpečné jako obdobný případ Luboše Laciny. Ten byl odsouzen k pěti letům vězení za vytlačení pomalejšího auta mimo dálnici D1.
Novoroční amnestie prezidenta Václava Klause dopadla mimo jiné na pravomocné podmíněné tresty, jejichž výměra nepřesahuje dva roky. Prezidentský pardon se ale nevztahuje na zákaz řízení.
