Pondělí 21. června 2021svátek má Alois 30 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Lesy ČR či město Turnov uspěly s dovoláním. Restituční kauza Walderode se vrací k semilskému soudu

Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec (na snímku z 23. března 2019). Vydání... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec (na snímku z 23. března 2019). Vydání... | foto: ČTK

Brno Restituční kauza rodu Walderode se vrací k semilskému soudu. Podle nejvyšší instance chyboval, když mezitímním rozsudkem vyšel vstříc restituentům. Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu.

Rozhodnutí ve středu zveřejnil na elektronické úřední desce, plyne z něj, že Karel des Fours Walderode po válce nezískal zpět řádně československé občanství. Dovolání památkového ústavu soud odmítl, bylo podle mluvčího soudu věcně neprojednatelné. Ve sporu jde například o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky na Turnovsku.

Soud v Semilech mezitímním rozsudkem uznal Karla des Fours Walderode za oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Neznamenalo to automatické navrácení majetku. Justice měla u každé nemovitosti či parcely zkoumat, jaký je současný stav a zda jsou dány předpoklady pro vydání. Postup semilského soudu potvrdil jako správný také Krajský soud v Hradci Králové.

Nejvyšší soud ale nesouhlasí. „Podmínky k vydání mezitímního rozsudku v nyní posuzované věci splněny nebyly,“ konstatoval ve svém rozsudku.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Legitimitu restitučního nároku založil semilský soud na tom, že Walderode po válce, v roce 1947, znovu získal československé občanství.

NS ale nyní vyjádřil přesvědčení, že Walderode oprávněnou osobou nebyl, protože po válce nebylo řádně rozhodnuto o zachování jeho československého občanství. Osvědčení ministerstva vnitra z roku 1947 označil NS za „pakt, jenž nemohl vyvolat zákonem předvídaný právní účinek“.

Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992, nyní nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

I když Nejvyšší soud dovolání památkářů odmítl, ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec jeho rozhodnutí vítá. „Podrobnosti sice zatím neznám, jsem ale rád, že se to vrací, že to bude znovu prošetřeno, protože se domníváme, že restituce není oprávněná. Ale samozřejmě doufáme, že soudy budou rozhodovat rychle, protože ten soud se vleče už skoro 30 let a je tam problém s investováním do objektu (zámek Hrubý Rohozec). I když nějaké finance tam plynou, tak je to pořád jen odstraňování havarijních stavů,“ řekl ve středu Kadlec.

Restituční spor trvá přes čtvrt století

  • Potomek šlechtického rodu Karel Des Fours Walderode vznesl na počátku 90. let minulého století restituční nárok na rozsáhlý majetek rodu v severovýchodních Čechách. Jeho výši odborníci původně odhadovali na 3,5 miliardy korun, nyní se hovoří o majetku v hodnotě asi tří miliard korun. Karel Des Fours Walderode zemřel 7. února 2000 ve věku 95 let. O pozemky a budovy nyní jako dědička usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po Karlovi.
  • Majetek, o který se hlásí, vlastní například Lesy České republiky, Národní památkový ústav nebo Turnov na Semilsku. Jde především o zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa a pozemky u Turnova. Současné řízení navazuje na verdikt semilského okresního soudu ze září 2017, který vydal takzvaný mezitimní rozsudek, jímž nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Proti tomu se však státní instituce a další subjekty odvolaly.
  • Kammerlanderová v červnu 2019 uspěla u Krajského soudu v Hradci Králové, který potvrdil restituční nárok rodu Walderode. Verdikt ale neznamenal okamžité vydávání majetku. Jak zhruba před 3,5 roku řekl semilský soudce Michal Polák, u jednotlivých pozemků, který je na 1400, by bylo nejprve třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány prezidentským dekretem. Podle jejich osudů po konfiskaci teprve soud může rozhodnout , zda je možné požadované nemovitosti přímo vydat, nebo zda dědicům místo toho náleží náhrada.
  • S verdiktem královéhradeckého krajského soudu dotčené instituce a organizace nesouhlasily, Lesy České republiky, Národní památkový ústav, Státní pozemkový úřad i město Turnov se proto obrátily s dovoláním na Nejvyšší soud. Ten nyní případ vrátil k semilskému soudu, který podle NS chyboval, když mezitímním rozsudkem vyšel vstříc restituentům. Nejvyšší soud vyhověl Lesům ČR, městu Turnov a Státnímu pozemkovému úřadu, dovolání památkového ústavu ale odmítl.
  • Rozsudek z června 2019 vyvolal vlnu nesouhlasu i jinde, například prezident Miloš Zeman jej označil za prolomení Benešových dekretů. Takový precedent je nebezpečím pro český stát v dalších soudních sporech, prohlásil v televizi Barrandov Zeman, který také řekl, že šlechticové německého původu kolaborovali s nacisty. Walderodeho možná spolupráce s Němci se přitom - vedle sporu o jeho občanství - řeší prakticky od té doby, co na začátku 90. let přišel se svým požadavkem na restituci rodového majetku.
  • Walderode přišel o pozemky i sídla jako občan německé národnosti na základě Benešových dekretů bezprostředně po skončení druhé světové války. V roce 1947 ale úřady Walderodemu československé občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a Walderode zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.
  • Podle slov soudce Jaroslava Kneře z října 2015 se ale nic takového neprokázalo. "Z provedených důkazů nelze dovodit, že by se za války jakkoliv provinil vůči československému státu. Tím byla základní restituční podmínka splněna," uvedl jablonecký soudce v roce 2015. Podstatné pro něj bylo šetření čs. úřadů krátce po válce. "Nelze se domnívat, že by jakkoliv stranily osobám německé národnosti, spíše jejich chování v době okupace posuzovaly velmi kriticky. Přesto v osobě Walderodeho byl závěr příznivý," řekl.
  • Za Walderodeho života se žádný jeho restituční nárok nepotvrdil, úspěch zaznamenala až Kammerlanderová v roce 2008, kdy jí liberecký krajský soud přiznal čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Průlomový rozsudek následně potvrdil i Ústavní soud. Les byl zkonfiskován stejným dekretem jako Hrubý Rohozec a ostatní budovy a pozemky.
  • V červenci 2011 pak soud v Semilech potvrdil nárok Kammerlanderové na pozemky a nemovitosti, jichž se domáhá. Potvrdil její nárok na většinu nemovitostí s výjimkou pozemků v Turnově - Daliměřicích, kde Kammerlanderová žalobu stáhla kvůli mimosoudnímu vyrovnání. Krajský soud v Hradci Králové ale verdikt zrušil a kauzu do Semil vrátil s tím, že soud musí znovu přezkoumat, zda byly splněny všechny restituční podmínky.
  • Kromě Hrubého Rohozce a dalšího majetku na Turnovsku rod požadoval i navrácení pozemků a nemovitostí na Jablonecku. Původně žádal i o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku s lesy a polnostmi a majetek ve Vrchoslavicích na Prostějovsku (dědictví Karla Des Fours Walderode po strýci), později se však nároku vzdal. Rod požadoval i majetek na Liberecku. "Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou pravomocně uzavřené, řekl v roce 2015 serveru iDNES.cz právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk.
  • V říjnu 2015 Okresní soud v Jablonci uznal nároky Johanny Kammerlanderové na vrácení některých menších pozemků na Jablonecku. I zde odvolací soud vrátil kauzu k novému projednání. Zároveň ale potvrdil, že restituční podmínky pro navrácení majetku jsou splněné. Už v roce 1993 dostal Karel Des Fours Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.

Šlégr, Reichel, Ručinský. Kamarádi navždy. Legendy vyprávějí oblíbené historky

Kamarádi. Prožili spolu celý hokejový život, teď se (zleva) Jiří Šlégr, Robert... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Hoši ze zázračné hokejové třídy letos slaví padesátiny. Z Litvínova se vyškrábali až do sportovního nebe, k titulům...

Vydělat na testování je snadné. Reportér MF DNES zkusil zřídit odběrové místo

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Chcete si vydělat velké peníze? Otevřete si testovací místo na koronavirus. MF DNES zmapovala, jak funguje byznys s...

Legální návod pro nedočkavé lovce očkování. Jak se k němu dostat před termínem

Lidé, kteří mají nárok na očkování, se do něj budou moct začít registrovat od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Každý týden zbudou v očkovacích centrech po republice desítky volných dávek očkování proti covidu. Stává se to dvěma...