Jde o hodně – stát chce mít možnost zakazovat velkým a důležitým hráčům především v telekomunikacích a energetice některé dodavatele; logicky se nejvíce mluví o čínských firmách, jako je Huawei nebo ZTE. To se samozřejmě nelíbí telekomunikačním operátorům, kteří argumentují tím, že to bude stát obrovské peníze.
Nicméně podle posledního vývoje se zdá, že zástupci operátorů, kteří hlasitě vystupovali proti znění nového kyberzákona minulé dva roky, kdy se norma připravovala, u poslanců se svými argumenty úspěšní nebyli. Přednost dostaly bezpečnostní složky.
Ještě před pár týdny se přitom velmi vážně probírala možnost, že zákaz se přesune do jiné normy – zákona o kritické infrastruktuře. To by znamenalo problém, protože tato norma ještě není ani ve Sněmovně a do konce volebního období se takřka jistě nestihne projednat. Úřad by tak nové pravomoci, o které hodně stojí, získal až někdy přespříští rok, pokud vůbec.
Vláda bude mít poslední slovo
Kompromis je tak vítězstvím pro úředníky i náčelníka generálního štábu Karla Řehku, který několikrát své bývalé působiště (před lety kyberbezpečnostní úřad řídil) otevřeně podpořil na sociálních sítích i ve sněmovních výborech. Ostře kritizoval zástupce operátorů, že se snaží z nového zákona možnost zakazovat dodavatele „vyndat“.
„Pozoruji masivní kampaň proti projednávanému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která ve svém důsledku může znamenat, že náš stát ani v dalších letech nebude mít žádné nástroje, jak zajistit bezpečnost dodavatelských řetězců u ICT systémů, které jsou pro jeho chod a bezpečnost našich občanů kritické,“ napsal před časem Řehka na síti X.
Proč jsem se ozval? Protože pozoruji masivní kampaň proti projednávanému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která ve svém důsledku může znamenat, že náš stát ani v dalších letech nebude mít žádné nástroje, jak zajistit bezpečnost dodavatelských řetězců u ICT systémů, které jsou… https://t.co/ZYQv8UinPL
Prakticky jediné, co Sněmovna nakonec změní, tak bude, že o případném zákazu nebudou rozhodovat úředníci, ale vláda. Jde o to, že zákazy se netýkají tolik kybernetické bezpečnosti, ale spíše obraně před „strategickou závislostí“, jak to několikrát v minulosti prohlásil NÚKIB.
Stát ale získá poměrně silný regulační nástroj, který podle úředníků dosud chyběl, protože vydaná „varování“ před čínskými dodavateli jsou podle nich méně účinná. Operátoři naopak argumentovali tím, že čínské technologie už v nejdůležitějších systémech nepoužívají.
Omezení dodavatelů především z Číny bylo hlavní diskutabilní součástí zákona, který je jinak přijímán především proto, že je to zavedení povinností ze směrnice NIS 2 do českého právního řádu. Ta se dotkne minimálně šesti tisíc firem a úřadů, po kterých bude stát nově požadovat zavedení nejrůznějších kyberbezpečnostních opatření. Má to pomoci v lepším zabezpečení před kyberútoky.
Kulatý stůl iDNES.cz – Jsme zase bruselštější, než je nutné, kritizují experti zákon o kyberbezpečnosti:
