Je to jedna z těch krutých shod okolností. V den, kdy do českých kin nastoupil divácký hit letošních Karlových Varů, film Sin Nombre, proběhla agenturami zpráva o zavraždění reportéra a režiséra dokumentárních filmů Christiana Povedy. Co mají obě události společného? Salvadorské gangy mladistvých, nazývané maras.
Sin Nombre je hraným debutem Caryho Fukunagy. Vypráví o vztahu člena gangu Mara Salvatrucha a dívky, která se spolu se svými příbuznými (a tisíci dalších zoufalých Salvadorců) pokouší dostat na střeše vlaku do USA za lepším životem.
Že jde o film hraný, člověku úplně dojde až v melodramatičtější druhé polovině; ta první působí natolik autenticky, až má jeden pocit, že musí jít o dokument. Fukunaga totiž věděl, o čem točí: v daném prostředí strávil jistý čas, sám jezdil na vlacích. Při sledování Sin Nombre nelze nepomyslet na to, že je malý zázrak, že se mu při přípravě ani při natáčení nic nestalo.
Stejné štěstí neměl Poveda. Novinář španělského původu publikoval reportáže, zejména o Latinské Americe, v prestižních světových médiích, jako jsou jsou El País, Le Monde nebo The New York Times, a jeho dokumenty objížděly svět prostřednictvím festivalů a televizních sítí.
Loni v Salvadoru o maras a jejich kriminálních praktikách natočil celovečerák La vida loca. Salvadoru se věnoval i nadále. Zastřelen byl při návratu z natáčení na území kontrolovaném gangy.
Povedova smrt je jen kapkou v moři nesmyslného násilí, které zachvacuje chudé země, a oba příběhy spolu nemají nic společného; protnuly by se, snad jen kdyby Fukunaga o Povedovi něco natočil. Ale vědět, že pro někoho jsou filmy a filmování stále ještě otázkou života a smrti, je zvláštní pocit -směs obdivu k přístupu a hořkosti z (možných) důsledků.
A aby krutých shod okolností nebylo málo, zde je další zpráva týdne: na Filipínách zloději zabili dva filmové kritiky, jimž vykrádali byt. Ještěže tohle s filmem zřejmě nemělo vůbec nic společného. Naštěstí.
O autorovi| Vojtěch Rynda, redaktor LN
