Neděle 21. července 2024, svátek má Vítězslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

O ignoranci a indolenci

Česko

VĚDECKÝ DIÁŘ

Z průzkumů veřejného mínění obvykle vylézá velká trojka těch nejprestižnějších profesí: lékař, vědec, vysokoškolský učitel. Zatímco lékaři a profesoři prospívají něčím pochopitelným, není moc jasné, kde se bere prestiž vědců, když živého vědce viděl málokdo, a k čemu jsou ti lidé vlastně dobří, by svými slovy nedokázal říct vůbec nikdo (z instruktážních důvodů poslouchejte řeči politiků o podpoře vědy: ne, nevědí to). Snad je v tom úcta k lidem schopným si vytvořit niku, v níž se zabydlí a která následně vypadá, jako by tam byla odjakživa a někdo ji zaplnit musel, aby společnost fungovala – tak fungují intelektuálové obecně, dříve šamani, dnes i různí PR a HR manažeři.

Vědci jsou považováni za jedince mimořádně inteligentní a spor se vede pouze o to, zda svou inteligenci používají pro blaho, či zkázu lidstva, anebo aby se vyhýbali práci. Problém s inteligencí vědců je ten, že jde vesměs o pracovníky tak specializované, že se v podstatě nedá poznat, zda jsou chytří, či hloupí. Profesorská neschopnost pochopit ironii nebo najít deštník je vnímána spíše jako roztomilost, a jakmile se vyjadřujete ke svému oboru, můžete všechny pochybnosti smést ze stolu poukazem na to, že jste široko daleko největším odborníkem na mikrolepidopterologii (to opravdu existuje), což můžete mít i pravdu.

Proto je tak poučné, jsou-li vědci vyvlečeni ze své ulity a vyzváni, aby se vzdělaně a inteligentně vyjádřili k otázkám veřejného zájmu. Že vědec k problémům, v nichž není odborníkem, nemá říct o nic víc než kominík, je pravda veřejnosti a médiím dosud skrytá.

Z diagnostického hlediska nejsou nejzajímavější případy, kdy vědec více či méně zaslepen bojuje proti něčemu, čemu vůbec nerozumí (Dawkins proti náboženství, Einstein a mnozí další proti válce, klub Sisyfos proti pavědám a magnetickým krávám), ale ty, kdy vědec jen tak plácá a tím cosi odhaluje. Na tomto místě je vhodno rozlišit ignoranci (neznalost, nevědomost) od indolence (lhostejnosti, netečnosti): ignorantem je občas každý, ale indolent se za to nestydí, protože to nepozná, jelikož je ignorant.

Když před lety vyšla velká encyklopedie o člověku, stalo se součástí reklamní kampaně také doporučující rozhlasové vystoupení jednoho z nejvýznamnějších českých vědců. Řekl asi toto (cituji po paměti, ale věřím, že přesně, neboť tento projev mi na léta utkvěl): „To je skvělá kniha, tam si každý najde něco nového a zajímavého, například já – čtu, koukám a najednou vidím, že tam je ten Adam Smith, co o něm pořád mluví ekonomové, a on to není někdo z poloviny dvacátého století, jak jsem si myslel, on je mnohem starší, on je tam na obrázku i v té bílé paruce. To si kupte.“

Že někdo neví, kdo a kde a kdy byl Adam Smith (1723–1790), je jistě významný výkon v oboru ignorance prosté, ale to se stane. Když se to nicméně člověk dozví, a to někde v soukromí a ve skrytu, má hanbou ztmavofialovět a pomyslit si „ježíšikriste, ještě že to na mě neprasklo!“ Že se to o sobě člověk dozví a pak jde a dobrovolně s lehkým úsměvem to na sebe vyžvaní v rádiu, je projev indolence vpravdě heroické, kterou dokáže jen vědec tak zavrtaný ve své vědě, že mu existence nějakých jiných oborů vůbec nepřišla na mysl.

Zkusme teď pár let, když půjde o nějaké obecně významné inteligentní téma, naslouchat spíše kominíkům než vědcům. Možná se budeme divit: oni totiž patrně vědí, že na světě nejsou jen komíny.

***

Z diagnostického hlediska jsou nejzajímavější případy, kdy vědec jen tak plácá a tím bezděky cosi odhaluje

O autorovi| Jan Zrzavý, evoluční biolog Autor přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity

Autor:

Za amputaci jsem musela bojovat. Lékaři mi operaci nechtěli provést
Za amputaci jsem musela bojovat. Lékaři mi operaci nechtěli provést

Natálie si nechala uříznout nohu. Ale nebylo jednoduché najít někoho, kdo jí to udělá. Hana ji pak učila znovu chodit. Ani to nebylo tak snadné....