Vždycky jsem byla typ, co se o všechno zajímal, prohlašuje Sylvie Čechová. Pochází z jižní Moravy a svou budoucnost kdysi viděla jako učitelka cizích jazyků - čtyři roky studovala latinu a němčinu a chtěla ve studiích pokračovat na pedagogické fakultě. Ale právě v době, kdy se rozhodovala o vysokoškolském studiu, tenhle obor neotevřeli. Rozhodla se proto pro Vysokou školu lesnickou a dřevařskou ve Zvolenu, protože les má v její rodině tradici - její otec i bratr jsou profesionální lesáci. Čtyři roky studovala technologii zpracování dřeva, absolvovala v roce 1984. Po mateřské dovolené pracovala jako technolog a vedoucí pilařské výroby. V roce 1995 se přestěhovala do Hodonína a začala se věnovat prodeji velkoplošných materiálů na bázi dřeva, a to dřevotřískové desky.
„To bylo úžasné období. Musela jsem se naučit pohybovat ve světě velkého obchodu, ve kterém dominovali zejména muži. Kovaní obchodníci, mnohdy starší o dvacet i třicet let. Tam jsem prošla skutečnou školou života. Učila jsem se, jak navazovat korektní obchodní vztahy, jak si udržet určitou linii a jak obstát v tvrdé a časově náročné práci.“ Padl na ni los Po čase se ale zastavila výroba komodity, kterou Sylvie Čechová prodávala. A protože byla spolu s manželem zaměstnána v jednom závodě, museli se rozhodnout, kdo zkusí něco nového. „Los padl na mě. Začala jsem si hledat nové místo a našla pozici v akciové společnosti Gumotex Břeclav. A to v oblasti marketingu, i když k současné práci jsem se dostala až postupem let.“
Gumotex je dnes jednou z největších průmyslových firem na jižní Moravě a také jedním z největších výrobců matrací v Česku. Na tomhle poli je ale velká konkurence, což dostává marketing firmy pod nemalý tlak. „V půlce loňského října jsme jako novinku uvedli na trh kolekci zdravotních matrací se sníženou devítiprocentní sazbou DPH. Měli jsme ji jako první výrobce v republice a byl to rok práce, abychom splnili všechny legislativní podmínky a uspěli u dozorových orgánů. Použili jsme vlastní invenci, mozky, zdroje, stálo to spoustu času i peněz, a do půl roku měla tuto výhodu i konkurence. Sleduje nás, hlídá, dává pozor, co právě chystáme, a čeká, zda naše projekty dopadnou dobře, nebo špatně. Někteří konkurenti už mají tuto výhodu také. Ale to, že jsme byli první výrobce, který do toho šel a nesl kůži na trh, nám nikdo nevezme,“ tvrdí Sylvie Čechová.
Toto prvenství se firmě podle jejích slov i přesto vyplatilo. „Časově to pro nás byla obrovská výhoda, zákazník na zdravotní matrace se sníženou sazbou DPH slyšel a reagoval. V době po 15. říjnu nám u osmi nebo devíti druhů vybraných zdravotních matrací strmě rostl prodej.“ Teleshopping ne Na poznámku, že pod marketingem takového výrobku, jako jsou matrace, si lze představit tak nejspíš teleshopping, podle kterého rozumný člověk nenakupuje, Sylvie Čechová reaguje, že kdo nevěří teleshoppingu, je pro její firmu ideální zákazník: „Matrace jsou spotřební zboží s dlouhodobou užitnou hodnotou.
V posteli člověk stráví třetinu svého života, kvantifikovali jsme to na dvě stě tisíc hodin! Když si jdete koupit novou matraci, měl byste si ji osahat, my říkáme oležet, abyste věděl, jestli je pro vás optimální. Takže byste ji opravdu neměl kupovat v teleshoppingu. Tam třeba vidíte, jak po nich jezdí nakladače, ale to přece není kritérium, jestli ta matrace je dobrá. Matraci si nekupujete kvůli přejíždění nákladními auty, ale abyste se dobře vyspal. A to zjistíte jen tak, že si na ni půjdete lehnout do spánkového studia.“ Zdravotní matraci se sníženou sazbou DPH považuje Sylvie Čechová do značné míry za své dítě, na které je náležitě hrdá. „Matrace vznikaly v našem vývojovém oddělení, kde inženýr Zdeněk Hanáček vymýšlel první typy. Všichni členové vedení našeho odštěpného výrobního závodu je testovali doma a zaznamenávali si do deníku, jak se jim matrace jeví a jak se jim na ní spí. Já sama jsem zkoušela dvě. Pak jsme ale museli žádat o všechna potřebná povolení, abychom je mohli zařadit do zdravotnických potřeb. Tři měsíce jsem kvůli tomu nespala. Šlo o velkou investici, a kdyby to nevyšlo, bylo by dost peněz pryč.“ Podobných změn má podle svých slov na svém kontě víc. „Nebojím se do něčeho šlápnout a začít s něčím novým. Snažím se věci vymýšlet a prosazovat, nebojím se změn.“ Život na cestách Protože Gumotex nesází při propagaci na teleshopping, využívá kromě internetu hlavně regionální inzerci. „Hodně podporujeme výrobky přímo na prodejních místech. Používáme tisk a rádia, letos třeba pomáháme distributorům místně letáky a rozhlasovými spoty.“
Práce marketingové manažerky tak obnáší i hodně cestování. „Rakousko mám projeté, loni jsem procestovala Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, dobře spolupracujeme a komunikujeme s Litevci, kde jedna firma vyrábí matrace v naší licenci a velmi dobře se jí daří. Jinak náš nejdůležitější trh po Česku je samozřejmě Slovensko, ale to já pořád neberu jako zahraničí.“ Při jednání v různých zemích jde podle slov Sylvie Čechové vždy o míru temperamentu a o to, do jaké úrovně obchodního vztahu se dostane. „Úplně jinak se jedná s Němci, kteří jsou vždy velmi přesní, dochvilní, exaktní a velmi tvrdí při jednání o cenách, a jinak s Rumuny, kteří jsou daleko uvolněnější, ale také nepříliš důslední a potrpí si na až zdlouhavý průběh jednání.“
Matrace nakupují především ženy, ve věku zhruba od pětadvaceti let výš. „Nechali jsme si vypracovat studii, která nám tento fakt potvrdila. I naši distributoři říkají, že vyvstane-li potřeba koupit matraci, rozhoduje o nákupu žena. Ona je ta, kdo si všimne, že dítě už vyrostlo, nebo že stará matrace je proleželá a nelíbí se jí. Muž je pak ten, kdo ženu doprovází na prodejnu a může eventuálně udělat předem rozbor ceny. Ale iniciativa ke koupi matrace téměř vždy vychází od ženy. Jsme klasický příklad známého pořekadla, že muž je hlava rodiny a žena krkem, který tou hlavou točí.“
***
V posteli člověk stráví třetinu svého života, kvantifikovali jsme to na dvě stě tisíc hodin
SYLVIE ČECHOVÁ Rodina: „Vdaná, manžel je také absolventem vysoké školy lesnické a dřevařské, ale nejsme spolužáci. Máme čtyřiadvacetiletou dceru, která studuje novořečtinu. V současné době je na studijním pobytu v Athénách.“ Auto: Mazda Oblíbená hudba: „Rock. Tvrdý rock. Dost často také jezdím na rockové festivaly. Mám ráda i Lucii, Tři sestry, to už je ale spíš historie, ze zahraničí cokoli.“ Volný čas: „Relaxace na chalupě na zahradě.“ Oblíbená dovolená: „Cestování, to je ten nejoblíbenější způsob odpočinku. Bez cestovní kanceláře, maximálně se necháme dovézt na místo. V destinaci si pak pronajmeme auto a projíždíme se, poznáváme nové a odpočíváme.“
