Nebudu se vracet ke kritickým chvílím spojeným s osobou Jakuba Patočky jako šéfredaktora. Výbor, složený z dospělejších osob, se ho vždycky zastal: člověk v určitém věku už pozná, co v nějakém klukovi je. Bez něho by novin dávno nebylo. Odštěpenci si založili týdeník A2. Odebírám ho a čtu. Jsou to noviny věnující se cele kultuře, kde si každý něco přečte, ale nikdo všecko: žádné noviny se nečtou celé. Tento nový týdeník vlastně zpřesnil definici a úkol Literárek: jako novin pro lidi, jež zajímá literatura jen tak čtenářsky, a stejně je zajímá politika. Ministerstvo kultury kdysi Literárním novinám dávalo podporu přes milion korun. Kvůli Jakubovi a pod vlivem nepříznivých hlasů podporu snížilo na polovinu: dnes - asi na třetinu. Ostatní literární časopisy dostaly víc. Zase protože. Přenesením většiny redakce do Brna občerstvilo se složení autorů píšících bez honoráře i redaktorů čekajících na plat do dalšího termínu. A co Brno? Brno nepostřehlo tu příležitost: pěstovat si elitní celostátní kulturní a politické noviny. Brno: před několika dny jsem dostal poslední číslo brněnského kulturního časopisu Konec konců: s oznámením, že je poslední. Víc než před rokem přestal vycházet česko-slovenský kulturní a politický čtrnáctideník Mosty. - Teď se mluví o prodeji Literárních novin.
Nebudu psát o ministerstvu kultury jako o viníku, když příčina je v nečtenářích. Oni nepotřebují takové noviny, jako nepotřebují, každý podle svého vkusu, koncerty, výstavy, knihy, divadla. Problém je v kulturnosti pracujících. A ponechme stranou nejširší význam slova kultura, jak se projevuje v obyčejném životě. Ale myslím, že odtud je třeba začít úvahu: neboť jakými způsoby a nástroji se lidé zušlechťují, aby se to na nich poznalo i v tramvaji daleko od divadla? Kultura je tak důležitým polem pro investice jako průmysl a obchod: lidé se i tam chovají podle stupně své kulturnosti. Hlupák zle investuje. Nevychovaný manažer okrádá svou firmu. Nekulturní poslanec dělá to, co právě vidíme. To opravdu není věcí jen ministerstva kultury, je to věc vlády. A přesto marně, čím dál marněji si přejeme, aby vláda dávala na kulturu aspoň jedno (slovy 1) procento z rozpočtu. Vláda sama ještě ani nepromluvila o tom, jak si představuje funkci kultury!
Ale chci tuto otázku posunout dál: tam, kde peníze jsou. Jsou v takových hromadách, že by se noviny uživily jen v tom rozprachu. Když si zámožný člověk může držet ušlechtilé koně, auta, ženy, proč ne kulturní noviny? Ty noviny může koupit i politická strana: která? Ta chytrá. Jež se bude zdobit novinami, do nichž píší dobří autoři vzrušující úvahy, kritiky a komentáře jdoucí nad sezonu.
Kultura je tak důležitým polem pro investice jako průmysl a obchod: lidé se i tam chovají podle stupně své kulturnosti. Hlupák zle investuje. Nekulturní poslanec dělá to, co právě vidíme. To opravdu není věcí jen ministerstva kultury, je to věc vlády.
