Současně nepatrně klesl počet žádostí o odklad začátku školní docházky – konkrétně o 0,3 procenta.
Podle statistiky, kterou zveřejnil Ústav pro informace ve vzdělávání, se do školy chystá nastoupit více chlapců (54 %) než děvčat. Přibližně tři procenta budoucích prvňáčků mají nějaké zdravotní postižení, nejčastěji vadu řeči.
O odklad letos při zápisu požádalo téměř patnáct procent rodičů zapisovaných dětí. Nejčastějším důvodem pro odklad je přitom tzv. nezralost dítěte. V důsledku odkladů tak v Česku nastupuje do první třídy více než polovina dětí později než v šesti letech, kdy podle zákona vzniká dětem povinnost školní docházky. Zajímavé je také, že odklady se výrazně častěji týkají chlapců než dívek. Chlapců s odkladem byl proti děvčatům dokonce dvojnásobek.
Ve většině zemí Evropské unie se přitom ke kritériu zralosti nepřihlíží, nebo se zohledňuje pouze tehdy, když rodiče chtějí dítě naopak zapsat do školy o rok dříve. Proto například v Itálii, Francii či Španělsku činí podíl šestiletých prvňáčků celých 98 procent, zatímco v Česku je to méně než padesát procent. Toto číslo však v rámci EU přesto nepředstavuje nějaký extrém. Třeba v Maďarsku, Rumunsku či Lotyšsku je tento podíl dokonce nižší než třicet procent.
V Česku je možné žádat o odklad zahájení povinné školní docházky i opakovaně. Podle zákona je možné odložit školní docházku až do školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Této možnosti ovšem využívá jen zanedbatelný počet rodičů. Letos to bylo jen 0,1 procenta.
