„Přitom se na tehdejší události nelze dívat jako na prohru spojenou s okupací. Spíše je třeba mít na zřeteli, že se zde položily základy pro občanskou společnost. Lidé tehdy nechtěli budovat komunismus v jiné podobě ani reformovat nereformovatelné,“ uvedl Antonín Staněk z pořádající katedry společenských věd. Přesto podle něj rok 1968 stále skrývá bílá místa. Podle něj především Jaroslav Šabata upozornil to, že není zcela jasná role Alexandra Dubčeka v historickém procesu.
Politoložka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková ocenila, že konference propojila odborné referáty se vzpomínkami pamětníků. Mezi těmi byly osobnosti jako Otakar Motejl, Jiří Dienstbier nebo Valtr Komárek. „I přes místy odlišné interpretace a postoje velkých osobností se podařilo konferenci propojit historiky a politology s učiteli občanské nauky, kteří často nevědí, jak toto téma přiblížit žákům,“ uvedla.
Na konferenci s názvem Osmašedesátý - pražské jaro: pokus o obnovu občanské společnosti zaznělo 18 odborných referátů včetně jednoho v polštině. Byla na ní rovněž pokřtěna kniha Dušana Havlíčka Listy v exilu o stejnojmenném časopisu Listy založeném olomouckým rodákem Jiřím Pelikánem.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
