Filmová řeč rychle stárne, a proto nás americká televizní kuchařka Julia Child v Česku bohužel minula. Tak jako dnešní děti už nevidí nic fascinujícího na filmech pro pamětníky a na vtipy Vlasty Buriana se musí pekelně soustředit, protože staccato Mr. Beana je stokrát rychlejší, tak i televizní show Julie Child natočené převážně v 70. a 80. letech se zdejšímu oku zdají poněkud vetché. Střih je pomaloučký, jídlo samozřejmě černobílé, později kolorované. Tak trochu jako kuchařka od Brabce. A právě proto, že skutečnou Julii Child nám už televize zcela jistě nikdy neukáže, je film o ní jedinečnou šancí vidět tuhle fascinující bábinku v akci. Tu šanci bychom neměli propásnout taky proto, že hlavní hrdinku představuje geniální herečka Meryl Streep.
O Juliině nezaměnitelném televizním projevu mi poprvé vyprávěl někdejší kolega z Elle, fotograf Robert Vano, který kdysi žil v Americe. Když jí třeba upadl na zem kus masa, vyprávěl Robert, prostě jej zase sebrala, upravila mu fazonu, kamera nekamera. Pověstným skřehotavým hlasem divákům vysvětlila, že to ve skutečnosti měla v plánu, a jelo se dál. Bylo mi trochu divné, že Robert, osobnost, která dodávala našemu časopisu ten správný glamour, je zjevně pod vlivem nějaké staré paní v halence se zástěrou. Pekl dokonce podle Julie o víkendech chleba a nosil ho vždy v pondělí do redakce plné redaktorek marně usilujících o konfekční velikost 38. Pondělí tudíž znamenalo, že budou bez oběda, možná i bez večeře.
Až když jsem později zhlédla kompletní sbírku Juliina televizního vaření na DVD, mohla jsem pochopit proč. Od té doby se totiž Juliin duch vznáší i v mé kuchyni a nepřestává mě chránit a našeptávat mi. Přísahám, vzpomenu si na ni pokaždé, když ukládám okamžitě po použití umytý a osušený nůž na magnetickou lištu nad linkou, přesně jak mi kladla na srdce v jednom z dílů. Kuchyňskou linku jsem si nechala přizpůsobit své výšce právě po jejím vzoru. (Měřila totiž úctyhodných 187 cm, což filmaři maskovali zvýšeným pasem sukní apodkládáním platforem pod Meryl Streep.) Její památku jsem uctila ve své kuchařce zařazením receptu na čokoládovou zmrzlinu s griliášem a mnohokrát jsem se v neděli ráno pokusila o její bezchybnou omeletu ze tří vajíček. A taky jsem si koupila kamna, abych mohla péct chleba. Ovšem Julia u mě nepřebývá nijak exkluzivně, stala se andělem strážným milionu amerických kuchtíků. Představte si ji, s nezbytnou šňůrou perel kolem krku, jak jemně zafuní, zvrátí oči, zavře je na nekonečně dlouhou vteřinu, nebezpečně se zakloní, až se leknete, že se převáží vzad, a pak najednou začne brilantně svazovat krocana nebo vraždit humra. Meryl Streep prý nijak neusilovala o to, aby skutečnou Julii Child napodobila známými gesty. Zkusme jí to věřit, když její podání je jako vždy až čarodějné. Přistihnete se, že chvílemi nerozeznáte, jestli vidíte Meryl, nebo Julii – podobně jako v obrazové stínohře.
V srpnu to bylo právě pět let, co Julia Child ve svých 94 letech zemřela. Jestli nechcete minout svého kuchyňského anděla strážného definitivně, radím vám vypravit se za ní hned teď do kina.
O autorovi| Hanka Michopulu, autorka je gastronomická novinářka
