Se zástupci ARPS jednal státní podnik Lesy ČR, který objednávky na práce spojené s likvidací kalamity vypisuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Při schůzkách se zástupci romské asociace však vyšlo najevo, že samotná likvidace následků kůrovcové kalamity představuje ze strany ARPS problém. „Na zpracování kalamitního dříví bohužel obvykle nemají potřebnou kvalifikaci – například pro práci s motorovou pilou či při používání chemických postřiků,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Policie podezírá exšéfa Lesů ČR, že kůrovcovou kalamitu nechal úmyslně propuknout |
ARPS si však vzájemnou spolupráci představuje trochu jinak. „Máme zájem o nekvalifikovanou práci, jako je například sběr klestí a podobně, avšak jednotkové ceny nejsou pro nás ekonomicky výhodné a nejsme schopní tyto práce dlouhodobě realizovat,“ řekl pro LN k představám resortu zemědělství prezident ARPS Vladimír Leško.
Spolupráce s romskými spolky se podle ministerstva už v minulých letech odehrála; romské firmy podle údajů resortu uskutečnily v roce 2017 zakázky za 40 milionů korun, v loňském roce byl prý objem podobný. „S touto informací se setkávám poprvé,“ okomentoval čísla prezident ARPS a doplnil, že celková hodnota zakázek zrealizovaných jejich členskými firmami činila v uvedeném období maximálně pět milionů korun.
Kritika vábení cizinců
Místo na nabízené zástupce romské menšiny se pozornost koncentruje na Ukrajinu. Na tuto zemi se zaměřilo doporučení ministerstva zemědělství z konce dubna, jež ve zveřejněném dokumentu radí českým firmám, jak co nejrychleji dostat do Česka ukrajinské pracovníky „zejména pro likvidaci následků kůrovcové kalamity“.
Kůrovec 2.0? Miliony chroustů požírají Moravskou Saharu. Podle experta zahubí les, ale Česko neovládnou |
Ministerstvo věří, že se mu patřičně kvalifikované pracovníky schopné pracovat s motorovou pilou a s chemickým postřikem podaří získat právě v této zemi. Možností, jak je získat, vypočítává úřad šest. Mezi nimi jsou hned dvě napojené na projekt Zvláštní postupy pro pracovníky do zemědělství, potravinářství a lesnictví z Ukrajiny; ten počítá s pěti sty Ukrajinci se zaměstnaneckou kartou a dalšími patnácti sty s vízem k pobytu pro sezonní práce. Podle ministerstva však firmy v době přípravy programu žádaly výrazně vyšší kvóty.
Snahu o nalákání ukrajinské pracovní síly místo toho, aby příležitost dostali pracovníci z romských firem, Leško kritizuje. „Již delší dobu argumentujeme, že je neefektivní přivážet do našeho státu nekvalifikovanou pracovní sílu z cizích zemí. V Česku máme mnoho nekvalifikovaných lidí, nejen z řad Romů, kteří jsou schopní provádět práce nenáročné na odbornost,“ myslí si prezident romské asociace s odkazem na údajně dobře fungující spolupráci se Správou železniční dopravní cesty, Ředitelstvím silnic a dálnic či s Českými drahami. „Věříme, že postupem času bude jednání ubývat a reálných kroků přibývat, protože my nechceme kecat, ale makat,“ uvedl Leško.
