BRNO Jeden z nejluxusnějších domů v Brně, slavná vládní vila v Hroznové ulici, stále nemá nového správce. Vláda přitom již před více než půl rokem rozhodla, že ji mají dostat do správy památkáři, kteří v Brně vytvořili plán pro její další využití.
Otázky na to, kdo za protahování může, si zainteresované instituce přehazují. Černého Petra v podobě příslušných smluv ale drží v rukou centrála Národního památkového ústavu v Praze. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který o budovu dosud pečuje, návrh dohody o převodu po konzultacích zaslal právě tam už na začátku května. „Na začátku června jsme zaslali i druhou smlouvu, týkající se vybavení vily,“ sdělila Lenka Kolaříková z ÚZSVM.
Ministerstvo kultury, které převod musí památkářům schválit, však o smlouvách neví. „Dotazem u náměstka generálního ředitele NPÚ jsme zjistili, že ústav obdržel koncem minulého týdne návrh smlouvy o převodu movitého majetku v tomto objektu, nikoliv však objektu samotného,“ sdělil v pátek LN mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Jeho kolega, mluvčí památkářů Zdeněk Musil, přitom nezávisle na tom uvedl, že jejich právníci zkoumají obě smlouvy.
Nikdo neví, kdy se vila poprvé otevře veřejnosti Důsledkem toho je, že ani brněnští památkáři, kteří mají v budoucnu zajišťovat fungování vily, zatím netuší, kdy ji budou moci převzít a poprvé v historii otevřít veřejnosti. „Opravdu, nic o tom nevím,“ potvrdil Petr Kroupa, který jako ředitel brněnských památkářů stál u vzniku žádosti o převod vily. Nyní je už pět a půl měsíce řízením pracoviště pouze pověřen a mezi ním a pražským vedením památkářů vládne napětí. Právě tomu připisují někteří lidé uvnitř ústavu soustavné průtahy. Oficiálně to ale říci nechtějí.
Mluvčí Musil tyto názory odmítl. Vše prý probíhá podle zákona, musejí prý odhadnout náklady spojené s provozem vily. Ty už ale brněnští památkáři řešili v době, kdy o ni žádali.
Ve vládní vile, v odborné literatuře uváděné podle prvního majitele jako Vila Stiassny, navrhl Kroupa vybudovat vědecké a informační centrum věnované památkám architektury 20. století. „Hodláme na něm spolupracovat s fakultou architektury a dalšími odborníky,“ vysvětlil. Část vily má sloužit jako expozice přístupná na objednání, měly by v ní vzniknout také výstavní sály a konzervátorské dílny. Reprezentativní prostory v přízemí a část ubytovacích prostor hodlají památkáři pronajmout soukromníkovi, který by nájmem zaplatil provozní náklady rozlehlého areálu.
Poslanec Václav Mencl, který opakovaně upozorňoval na osud slavných brněnských vil, řadí vládní vilu k těm nejslavnějším. I historici hovoří o triumvirátu takových staveb, k němuž patří městská vila Tugendhat a Jurkovičova vila ve správě Moravské galerie.
Vládní vila, obklopená rozlehlým parkem, zeje prázdnotou už tři roky. Tehdy ji vyklidily brněnské veletrhy, které v ní jako nájemce provozovaly jeden z nejdražších hotelů v Brně. Odhad ceny oprav se pohybuje mezi 30 a 70 miliony korun, ale podle památkářů je není nutné investovat ihned.
Vila vznikla podle projektu Arnošta Wiesnera v letech 1926 až 1927, okolní park navrhl rovněž slavný Otto Eisler. Vilu si nechal postavit textilní průmyslník Alfred Stiassny, jeho rodině ji zabavilo gestapo, po válce zůstala na základě Benešových dekretů v majetku státu. Prezident Beneš sám v ní dokonce nějakou dobu sídlil, od té doby nese označení vládní. Později připadla krajskému národnímu výboru, který se ji před svým zrušením v roce 1990 pokusil převést tak, aby zůstala v nadaci spravované zástupci velkých měst kraje. To se však nepodařilo a stát ji v roce 1999 po několikaletém sporu vysoudil zpět.
***
Vila, která je symbolem luxusu
Podobně luxusních míst v Brně příliš není. Střídmá fasáda vily kontrastuje s interiéry, místnosti byly obloženy mramorem i vzácnými dřevy, stále k nim patří sbírky v milionových hodnotách.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
