Změny ve vedení vědeckých institucí obvykle veřejnost ignoruje. Případ „totalitního ústavu“ a jemu podřízenému Archivu bezpečnostních složek je ale jiný. Již jeho vznik v roce 2007 provázel ve sněmovně tvrdý politický boj a levice dodnes usiluje o jeho zrušení. Žáček byl za svůj způsob zkoumání a prezentace historie v minulých letech tvrdě kritizován. Odpůrci mu vyčítali například chabé vědecké výsledky ústavu, vyštvání několika klíčových historiků a bulvarizaci některých kauz. Musíme se stěhovat Kritiku Žáček odmítá a v konkurzu hodlá zaujmout dvěma tématy. Zaprvé chce iniciovat založení celoevropské instituce, která by zkoumala totalitu, a prosadit, aby sídlila v Praze. Druhým jeho návrhem je plán na sestěhování ústavu a archivu do jedné budovy: „Pomůže to zajistit efektivní provoz a uvolnit peníze, abychom přežili dopady krize. Archiv je nyní rozmístěn na pěti místech v republice. I z úsporných důvodů potřebujeme zajistit jednu budovu, která by stála v Praze. O stěhování jednáme, místo ale zatím prozradit nemohu.“
Jeho konkurenti dnešnímu ústavu vyčítají příliš velký počet různých šéfů a úředníků, kvůli kterým prý nezbývají peníze na zkoumání historie. „Ústav je naddimenzovaný v manažerské složce. Když si vezmete schéma, tak zjistíte, že má 19 jednotek, které se vůbec nevěnují vlastní činnosti ústavu, a jen osm jednotek, které se jí věnují,“ říká historik Antonín Kostlán z Ústavu pro soudobé dějiny. Do ústavu chce Kostlán přivést profesionály a plánuje otevření moravské pobočky. Ústav nesmí být židlopodnik Podobně smýšlí i další kandidát Adam Kretschmer, současný ředitel knihovny Technické univerzity v Liberci: „Opravdu nutný je přesun tabulkových míst určených pro servis na místa určená pro bádání.“ Do budoucna chce také Kretschmer změnit způsob vědecké práce, kdy by ústav vypisoval dlouhodobé projekty, o jejichž přidělení by mohli soupeřit nejen kmenoví zaměstnanci, ale i vědci z jiných institucí: „Ústav by do budoucna měl být spíš jen servisní organizací, ne kamenným židlopodnikem jako dnes.“
Změnit tok peněz v ústavu chce další adept na ředitelské křeslo – moravský historik z Ústavu pro soudobé dějiny Jiří Pernes. Financí má podle jeho vyjádření pro ČTK ústav dost, je ale prý „nutné udělat zásadní změny v jejich distribuci“. Posledního kandidáta, filozofa a sociologa Vladimíra Čermáka, se LN nepodařilo kontaktovat. O místo ředitele ústavu se ucházeli ještě dva další zájemci. Prvním kolem ale neprošli. „Jednomu chybělo čestné prohlášení, druhý dodal přihlášku pozdě,“ vysvětlil důvody odmítnutí mluvčí ústavu Jiří Reichl.
***
Kdo vyhraje?
Pět mužů
* Vladimír Čermák přednášel na Karlově univerzitě, v Plzni a Bratislavě * Antonín Kostlán šéf oddělení dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny *Adam Kretschmer ředitel knihovny Technické univerzity v Liberci * Jiří Pernes historik z Ústavu pro soudobé dějiny, v 90. letech vedl Moravské zemské muzeum v Brně * Pavel Žáček současný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
