BRNO Sehnat desítky milionů korun dotací navíc, zvýšit jízdné nebo seškrtat náklady – a s nimi ale i počet spojů. To je dilema, které musí v rekordně krátké době vyřešit vedení brněnské radnice. Před volbami někdejší koalice jasné rozhodnutí neučinila, teď celý technický úsek i s dopravou spadl za krk občanským demokratům.
Řešení musí přijít rychle – na přelomu roku se mění jízdní řády a je to také obvyklý čas pro změnu tarifu. První náměstek primátora Robert Kotzian (ODS) přiznal, že se musí seznámit se situací dopravního podniku a podrobně se jí zabývat. „Pochopitelně že Brno se vždy bude rozhodovat mezi tím, aby dopravní podnik nějak fungoval a hospodařil, ale z druhé strany aby jízdné bylo co nejlevnější a jízdy městskou hromadnou dopravou co nejatraktivnější,“ podotkl.
Primátor Roman Onderka (ČSSD) označuje myšlenky na zdražení jízdného za liché. „Úpravu jízdného pro další období, myslím teď projednávaný rozpočet, neočekávám,“ poznamenal. Problém je však v tom, že právě on zodpovídá i za výdaje z městského rozpočtu. A protože se ani příjmy radniční pokladny nijak radikálně nezvednou, znamenalo by to škrty v jiných zásuvkách poměrně sešněrované městské pokladny.
Už letos přitom na část městských výdajů přispělo sto milionů korun, které bývalí radní „vytáhli“ z akciové společnosti Teplárny Brno. Takové řešení však nelze opakovat, protože by to znamenalo radikální zásah do rozvojových plánů tepláren. A současně to, že každý, kdo od nich bere teplo, nevědomky pomáhá látat díry v městském rozpočtu.
Mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová odmítla, že by zdražení připravovali či vyžadovali. Stejně skálopevně ale stejné sliby padaly ze strany politiků i dopravního podniku před volbami před dvěma lety – a po nich prudce zdražili. Naplnili i tehdy pravidlo, podle něhož se ceny jízdného v Brně mění po dvou letech. Ceny jízdenek i předplatních kuponů jsou přitom v největším moravském městě propojeny s tarifem integrované dopravy ve zbytku kraje tak, že je Brno může relativně nezávisle měnit.
Dříve Onderka poznamenal, že pokud by ke zdražení došlo, mělo by se dotknout zejména jednorázových jízdenek, aby zvýhodnilo ty, kdo pravidelně tramvaje, trolejbusy a autobusy využívají.
Náklady na provoz dopravního podniku rostou například v souvislosti s počtem najetých kilometrů, ale i náklady na elektřinu. U těch by po nedávném rozhodnutí o snížení výhod solárních elektráren nemusel být tak radikální.
V diskusích zaznívá, že by například některé tramvaje či autobusy nemusely v době mimo špičku jezdit celou délku své trasy. Podobně jako například část spojů linky 4 končí v Maloměřicích by mohly mít zkrácenou trasu některé spoje na dalších tratích.
Například v Ostravě zvažují problémy placení městské dopravy řešit prodejem části dílen, které se podílejí na stavbě nových tramvají pro externí odběratele. V Brně podobných možností příliš není.
Brněnská doprava přitom patří v republice k těm lepším – v Olomouci právě na ni lidé poukazovali při bouři nevole proti paušálnímu zrušení tamních nočních linek.
Brno na provozMHD posílá každoročně více než desetinu svého rozpočtu, tradičně přes miliardu korun. A uplynulé roky navíc získala významnou podporu z evropských zdrojů, které místo města významně přispěly na nákup nových vozidel a modernizaci. To je také situace, která se nebude pravidelně opakovat. Základní přestupní jízdenka na jednu hodinu nyní v Brně stojí 22 korun, měsíční předplatní 530 korun a roční předplatní 4430 korun. Pokud by se měly zdražovat předplatní jízdenky, musí být nové ceny známé nejméně měsíc předem, protože tak dlouho dopředu si lze kupon koupit. U jednotlivých jízdenek je potřeba větší odstup kvůli vytištění nových a tomu, aby měli lidé čas ty staré vyjezdit nebo si je vyměnit.
***
Některé tramvaje či autobusy by nemusely v době mimo špičku jezdit celou svou trasu
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
