Neděle 24. října 2021, svátek má Nina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Obamovo safari kolem změn klimatu

Česko

ÚHEL POHLEDU

Při nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států není od věci zamyslet se nad jednou pasáží z jeho knihy Sny od mého otce. Hodně totiž prozrazuje o tom, jakým způsobem nazíráme na problémy světa.

Obama je v Keni a chce navštívit safari. Jeho keňská sestra Auma si ho dobírá, protože se prý chová jako neokolonialista. „Proč by všechny ty pozemky měly být vyhrazeny pro turisty, když by se daly využít k farmaření? Těmhle wazungu (bělochům) záleží na jednom mrtvém slonovi víc než na stovce černých dětí.“ Ačkoliv Obama nakonec safari navštíví, na její otázku nemá odpověď. V této anekdotě lze najít paralely se současnou starostlivostí o globální oteplování.

Pokračování na straně 10

Obamovo safari kolem změn...

Dokončení ze strany 1

Řada lidí – včetně nového amerického prezidenta – se domnívá, že globální oteplování je prvořadým tématem naší doby a že snížení emisí CO2 je jednou z nejchvályhodnějších věcí, které můžeme udělat. Máme-li tuto metaforu malinko přehnat, je to jako budovat stále větší safari parky, místo abychom zakládali více farem, které mohou nakrmit hladové.

Nenechte se mýlit: globální oteplování je realitou a způsobují ho emise CO2 vytvořené člověkem. Problémem je, že i globální, drastické a neskutečně nákladné snižování emisí bude mít na teplotu do poloviny století prakticky nulový dopad. Namísto neúčinného a drahého odbourávání emisí bychom tedy měli zaměřit mnohem více dobrých úmyslů v klimatických otázkách směrem k dramatickému zvýšení výzkumu a vývoje v oblasti energie s nulovými emisemi uhlíku, což by při nízkých nákladech ustálilo zhruba do poloviny století klima.

Co je však pro většinu obyvatel této planety ještě důležitější, globální oteplování zhoršuje již existující problémy – problémy, které dnes nebereme vážně. Vezměme si například malárii.

Modely ukazují, že globální oteplování zvýší do konce století výskyt malárie zhruba o tři procenta, protože jakmile se svět oteplí, bude pravděpodobně přežívat více komárů. Malárie však mnohem více souvisí se zdravotnickou infrastrukturou a zdravím obecně než s teplotou. Bohatí lidé se jen zřídkakdy nakazí malárií nebo na ni zemřou; u chudých to neplatí.

Výrazný pokles uhlíkových emisí by mohl snížit výskyt malárie přibližně o 0,2 procenta za sto let. Nadšených propagátorů takového kroku je nesčíslně mnoho, jsou velmi slyšet a většinou pocházejí z bohatého světa, který není malárií zasažen.

Druhou možností je dát jednoduše prioritu vymýcení malárie hned teď. Bylo by to relativně levné a jednoduché a obnášelo by to rozšířenou distribuci síťových lůžek napuštěných insekticidy, preventivnější léčbu těhotných žen, zvýšené užívání zhoubného pesticidu DDT a podporu chudých států, které si nemohou dovolit nejlepší nové terapie.

Vyřešení dnešního problému malárie téměř ze sta procent by přišlo na pouhou šedesátinu ceny Kjótského protokolu. Řečeno jinak, na každého člověka zachráněného před malárií snižováním emisí CO2 připadá třicet šest tisíc lidí, které by mohl zachránit přímý boj s touto nemocí. Potírání malárie samozřejmě není jediným cílem snižování uhlíkových emisí.

Otázka bez odpovědi Obamovo zvolení zvýšilo naděje v obrovský závazek snižování emisí a v enormní výdaje do obnovitelných zdrojů energie s cílem zachránit svět – zejména rozvojové země. Jak by mohla dosvědčit Obamova keňská sestra, taková velkorysost může přijít draho. Někteří lidé se domnívají, že Obama by měl následovat Evropskou unii.

Německo dotuje solární panely a někteří lidé doufají, že Obama by mohl učinit totéž. Všichni lidé včetně chudých tedy platí daně, aby si většinou bohatší příjemci dotací mohli připadat zelenější. Klimatické modely však ukazují, že německé výdaje ve výši 156 miliard dolarů oddálí oteplování do konce století o pouhou hodinu. Za padesátinu této částky bychom mohli zajistit základní mikronutrienty dvěma až třem miliardám lidí, čímž bychom předešli možná milionu úmrtí a podstatně zvýšili mentální a fyzickou sílu poloviny světové populace. Znovu a znovu tedy dáváme přednost pochybnému luxusu dalšího safari parku před prozaickými výhodami nově založené farmy.

Výlet do afrického safari kdysi postavil nově zvoleného prezidenta Spojených států před otázku, na kterou nedokázal odpovědět: proč si bohatý svět cení slonů více než afrických dětí? Dnešní verze této otázky zní: proč bohatší země utrácejí nechutné finanční částky na boj proti klimatickým změnám, ve kterém za sto let nedosáhnou téměř ničeho, když by mohly za mnohem menší peníze vykonat pro lidstvo

mnohem více dobra? Svět bude sledovat, jak Obama na tuto otázku odpoví.

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

© Project Syndicate, 2009

O autorovi| Bjorn Lomborg je mimořádným profesorem Kodaňské obchodní fakulty a autorem knih Skeptický ekolog a Zchlaďte hlavy, politolog a statistik

Autor:

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...