NEW YORK / PRAHA Hájí náboženské svobody a soukromý majetek. Přesto americký prezident Barack Obama naráží jak u republikánských oponentů, tak i u některých demokratických soukmenovců. Jde totiž o věc mimořádně citlivou, která zasahuje „první signální“ mnoha Američanů: plánovanou výstavbu islámského centra jen dva bloky od newyorského Ground Zero, místa nejhoršího teroristického útoku v historii USA. Tedy atentátů z 11. září 2001, jejichž pachateli byli muslimové...
Aprávě zde je hlavní příčina sporu, která má spíše emocionální než racionální základ. Patrné to bylo i při nedělní souběžné demonstraci odpůrců a stoupenců projektu. Na obou stranách dorazilo jen pár stovek lidí - byť odpůrců bylo podle deníku New York Post zhruba třikrát víc. „Všichni muslimové nejsou teroristi, ale všichni ti teroristi byli muslimové,“ citovaly agentury jeden z plakátů odkazujících k útokům z 11. září. Ze strany stoupenců islámského centra zase prý zaznívala slova o „bigotech“ či rovnou „fašistech“. A jelikož za dveřmi je výročí útoků z 11. září, je více než pravděpodobné, že hádky budou ještě sílit.
Ano, ale jinde Nejde ovšem jen o slovní přestřelky pár stovek rozlícených demonstrantů. Za dalšími dveřmi se totiž skrývají podzimní volby, které jsou pro amerického prezidenta Baracka Obamu mimořádně důležité - jeho demokraté by totiž mohli ztratit kontrolu nad Kongresem. A „spor o mešitu u Ground Zero“, jak bývá kauza označována, se pro Obamu nevyvíjí zrovna nejlépe.
V souladu se svým zvykem vyjadřovat se ke všemu možnému prezident stavbu islámského centra nepřímo podpořil. Mluvil sice o útocích z 11. září jako o „traumatické události“ a vyjadřoval „pochopení pro emoce, které toto téma vzbuzuje“, podpořil ale právo kohokoliv modlit se ke komukoliv kdekoliv na Manhattanu - zvlášť pokud jde o soukromé prostory a děje se tak v souladu se zákony.
Reakce republikánů na sebe nenechaly dlouho čekat. Stačí ocitovat jejich předáka Newta Gingriche, dlouholetého šéfa Sněmovny reprezentantů a možného prezidentského kandidáta pro volby 2012: „To, že se prezident dál podbízí radikálnímu islámu, není překvapující.“ Je to navíc jen pár týdnů, co téměř pětina Američanů v průzkumu veřejného mínění odpověděla, že (křesťan) Obama je muslim.
Proti prezidentovi se ale ozvaly i hlasy některých demokratů, jmenovitě senátor Harry Reid. Ten se nechal slyšet, že by islámské centrum mělo raději vzniknout jinde. Je ovšem třeba doplnit, že Reida čeká těžký boj o znovuzvolení do Senátu s jeho konzervativním republikánským vyzývatelem...
Mešita, nebo jen „centrum“?
O emotivnosti a vypjatosti celého sporu svědčí skutečnost, že některá fakta kolem projektu jsou buď zamlčována, či překrucována. Předně nemá jít o klasickou mešitu, nýbrž o třináctipatrovou hranatou budovu ze skla, betonu a oceli - tedy žádná kopule ani minarety. Za projektem také nestojí žádní muslimští radikálové, nýbrž duchovní hlásící se k súfismu, tedy umírněné formě islámu, imám kuvajtského původu Feisal Abdul Rauf. Uvnitř mají být kromě modlitebny také konferenční prostory, umělecká studia, a dokonce prý i posilovna.
Na druhou stranu ale není jasné, odkud přijde sto milionů dolarů odhadovaných na stavbu budovy -zde už by radikální islámské kruhy nějakou roli mohly hrát. Jeden z názvů projektu - Cordoba House - se také odolává ke španělskému městu Córdoba, které se po dobytí muslimy počátkem 8. století na čas stalo i centrem chalífátu. A především je tu výše zmiňovaná poloha: jen dva bloky od Ground Zero.
Rauf zatím odmítá spekulace, že islámské centrum nakonec vznikne jinde. A o víkendu si během návštěvy Bahrajnu pochvaloval: „Už jen fakt, že jsme vzbudili takovou pozornost, je známkou úspěchu.“
ISLÁMSKÉ CENTRUM Nedaleko „Ground Zero“ má vyrůst třináctipatrová budova, v níž by byla modlitebna, posluchárna, kulturní centrum i posilovna. Nepůjde o klasickou mešitu. V plánu nejsou minarety ani kopulovitá střecha.
