WASHINGTON/PRAHA Jen pár hodin poté, co George W. Bush v Bílém domě ukončil svou poslední tiskovou konferenci v úřadu amerického prezidenta, se jeho nástupce Barack Obama sešel s mexickým prezidentem Felipem Calderonem. Přestože nejednali v Bílém domě, (ale ve washingtonském Mexickém centru), šlo o schůzku na úrovni hlav států. Obama, který bude prezidentem inaugurován až 20. ledna, tak de facto začal úřadovat.
Fakt, že se Obama napoprvé sešel právě s mexickým prezidentem, není nijak překvapivý. Je to sotva několik týdnů, co americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo zprávu, podle níž jsou mexičtí pašeráci drog a lidí suverénně největší hrozbou pro Spojené státy, co se organizovaného zločinu týče (jen za loňský rok bylo v přestřelkách u hranic s Mexikem zabito víc než 5000 lidí; deník The Los Angeles Times nazval vleklý konflikt mezi pašeráky a muži zákona „regulérní válkou“).
Mimo to je Mexiko tradičně jedním z největších a nejvýznamnějších obchodních partnerů USA.
Ostatně, z téhož důvodu bude Obama v nejbližší době jednat i s Kanaďany – severní soused USA, který vévodí seznamu obchodních partnerů (hned za ním je Čína, Mexiko je třetí), bude vůbec první zemí, kterou Obama coby americký prezident navštíví.
Termín návštěvy zatím není znám, Obamův úřad nicméně sdělil, že ji nový prezident vykoná „krátce po inauguraci“.
Finanční pomoc, či zpronevěra? Obama poskytl v neděli obsáhlý rozhovor televizi ABC a vyjádřil se v něm k několika tématům, ke kterým se až dosud stavěl zdrženlivě – jmenovitě ke konfliktu na Blízkém východě, k Íránu a ke Guantánamu. „Jednou ze čtveřice největších výzev (pro novou administrativu) bude Írán,“ nechal se slyšet nastupující americký prezident s tím, že ho „znepokojuje íránská podpora hnutí Hizballáh a fakt, že Teherán pokračuje ve vývoji nukleární zbraně.“
Nicméně Obama má za to, že je potřeba s Íránem jednat. „Už několikrát jsem řekl, že bychom měli s Íránem víc mluvit. To by byl dobrý začátek,“ citovala Obamu britská BBC. Írán by se podle něj měl vzdát nejen svého jaderného programu, ale i podpory teroristických hnutí Hizballáh a Hamás, která válčí s Izraelem.
„Dávám dohromady tým expertů, těch nejlepších, kteří by se počínaje 20. lednem mohli zapojit do mírových jednání,“ dodal Obama.
Co se Guantánama týče, nastupující prezident zopakoval, že se zasadí o to, aby bylo tamní vězení co nejrychleji uzavřeno. Nevyloučil však, že se tak stane později než do tří měsíců ode dne, kdy se ujme úřadu (před volbami sliboval, že nechá Guantánamo zavřít „v prvních stech dnech“ své vlády).
Na přetřes přišla pochopitelně i „domácí“ témata, v první řadě ekonomika. Obama v té souvislosti řekl, že nechá vyšetřit to, jak se naložilo s prvními cca 350 miliardami dolarů, které uvolnila Bushova vláda na pomoc bankám.
„Jistá zpráva, kterou jsme dostali do rukou před několika dny, konstatuje, že není jasné, kde všude ty peníze vlastně skončily,“ dodal Obama.
***
„Dávám dohromady tým expertů, těch nejlepších, kteří by se počínaje 20. lednem mohli zapojit do mírových jednání na Blízkém východě.“
