„Myslím, že to je pro Ukrajinu špatná zpráva. Vezměme si jen Trumpova slova při primárkách, kde výslovně řekl ‚ani cent Ukrajině‘. Trump je Putinův přítel a jeho vítězství je dobrá zpráva pro Putina, ne pro Ukrajinu,“ míní 34letá manažerka Julija z Kyjeva, nyní žijící v Ostravě.
„V tuto chvíli neexistuje způsob, jak ukončit válku za našich podmínek. Já sama zatím nevidím žádný pozitivní důvod, proč se na Ukrajinu vrátit,“ dodává smutně.
„Nyní je pravděpodobnější, že válka skončí. Trump stanoví podmínky k ukončení konfliktu tak, že území pod Ruskem zůstanou pod Ruskem,“ má jasno 42letá Elena, původně obchodní expertka Vodofonu, v Česku se živící jako specialistka v projektu adaptace a integrace Ukrajinců v Ostravě.
Draze vykoupený mír
Jevgenija, 35letá prodavačka původně z východoukrajinského Dnipra, které denně čelí bombardování Rusů, se rovněž domů vracet nehodlá. Ví, že by se vracela do města, které by brzo mohlo patřit Putinovi.
„Odevzdáme území, které Rusko chce. Bylo by to příliš draze zaplaceno životy našich chlapců, dívek a civilistů. Trump tvrdí, že nechce válku, a na začátku své kampaně řekl, že Ukrajina by měla udělat ústupky, aby se snížily ztráty na životech. Ale pokud začneme dělat ústupky každý rok, skončíme všichni s ruskými pasy,“ zlobí se mladá Ukrajinka.
Podle ní dnes není ukrajinská rodina, která by někoho neztratila na frontě, nebo neměla příbuzné, kteří právě bojují. „Pokud budou tato území znovu obsazena, lidé, kteří nesouhlasí s režimem, budou jednoduše zabiti. A z milionů lidí se opět stanou uprchlíci,“ varuje Jevgenija.
Trumpův postoj k válce
Donald Trump už dříve v rozhovorech naznačil, že by pomoc Ukrajině v případě svého prezidentství sice nezastavil, ale snížil ji. Kritizoval Volodymyra Zelenského, že je spoluzodpovědný za vypuknutí války, protože na jejím počátku odmítal jednat s ruským prezidentem Putinem.
Rovněž se chlubil, že by konflikt mohl vyřešit „do 24 hodin“, což však bylo kritizováno jako nerealistické a vyvolávalo to obavy, že by míru dosáhl skrze nátlak na Kyjev, spočívající v tom, že musí zahájit mírová vyjednávání, jinak se dodávky zbraní a dolarů zastaví. Trump se rovněž rád vychloubal, jak dobře se zná s Putinem a dokonce jej chválil.
Ukrajinského prezidenta naopak označil jako nejlepšího obchodníka, ovšem v ironické rovině.
„Pokaždé, když k nám přijede, dostane 60 miliard dolarů. Kdo jiný to má?,“ řekl Trump na adresu prvního muže Ukrajiny. Do napadené země se verbálně strefoval dlouhodobě.
V Ukrajincích, kteří před válkou uprchli do Česka, nyní Trumpovo vítězství vyvolává bouřlivé emoce. Mnozí předpovídají, že ani jeho pokusy o mír mezi Ruskem a Ukrajinou nijak nezmění odhodlání obyčejných Ukrajinců bojovat proti okupantům.
Do bojů se zapojí partyzáni
„I když bude mír, najdou se lidé, kteří ho nepřijmou, začne tajná partyzánská válka, tím jsem si jistá. Naši lidé jsou silní duchem a už jich tolik zemřelo, že to nikdo nenechá jen tak,“ je přesvědčena 50letá kadeřnice ze Záporoží Natalja, která do Česka utekla s dcerou.
Na rozdíl od jiných, ona se domů vrátit chce – bez ohledu na to, jak jednání dopadnou. Byť ne hned. „Uvědomila jsem si, že chci žít ve své zemi. Zatím to nejde kvůli ukrajinské ekonomice. Chci pomáhat svým příbuzným, pracuji proto v Česku. Ale pak se vrátím do své rodné země,“ oznamuje Natalja.
Paniku vyvolalo vítězství Trumpa mezi ukrajinskými uprchlíky v Česko-ukrajinské centrum Krajanka v Jablonci nad Nisou.
„Přijde jim, že ti mrtví vojáci tam padli za nic. Většina z nich někoho na frontě ztratila a logicky se ptají, proč tam umírali, proč skončili zmrzačení. Cítí, že svět je zradil,“ podotkla pracovnice centra Katarína Kryčfalušij.
Podle ní jsou teď americké volby tématem číslo jedna mezi uprchlíky. „Většina z nich je z vítězství Trumpa nešťastná. Kromě těch, co si myslí, že tam Trump udělá pořádek, ale těch je menšina,“ zmínila.
O Ukrajině ať rozhodne Ukrajina
Nadšená z vítězství Trumpa není ani Ludmila Čiževská ze Státní polytechnické univerzity v ukrajinském Žitomiru, která dočasně našla azyl v Česku jako hostující profesorka na Fakultě financí Vysoké školy ekonomické v Praze.
„My Ukrajinci jsme subjekt, nejsme objekt. Rozhodovat o našem osudu musíme sami, ne z Ameriky. Prezident Biden nás podporoval, Donald Trump je nečitelný, nevyzpytatelný, což vyvolává otázky. Nikdo teď neví, co bude,“ reagovala Čiževská.
Češi dlouhodobě žijící na Ukrajině nevidí situaci tak horkou. Třeba Daniel Váša, sládek z pivovaru v Žitomiru, si myslí, že Trump ve své velkohubosti sliboval něco, co reálně nesplní.
„Systém je nastaven tak, že jeden člověk může udělat hodně věcí, ale nemůže sám přeskočit přes velkou řeku. Takže všichni chceme vidět Trumpa, jak zavolá Putinovi a ukončí válku. Tomu tady nikdo nevěří. Do jeho lednové inaugurace je ještě daleko, do té doby vládne Biden a tomu už o nic nejde, takže myslím, že on svou pomoc Ukrajině ještě znásobí,“ tvrdí Váša. Podle něj chtějí Ukrajinci bojovat a Trumpovy snahy na tom nic nezmění.
„Ukrajina má milion vojáků ve zbrani, další půlmilion je ve státních bezpečnostních složkách. Ty nejde jen tak poslat domů. U nás ve městě nenajdete rodinu, kde by někdo nesloužil, nepadl, nebo nebyl zraněný. Nikdo nepřipustí, aby válka skončila postoupením území Putinovi,“ reaguje Váša.
Podobný názor mají i Ukrajinci, kteří dnes žijí na frontové linii nebo v její blízkosti.
Tři scénáře
Danil z Dnipra vozí armádě jídlo, oblečení, zdravotní materiál, generátory a další vybavení. Má za to, že vše kolem Ukrajiny závisí nikoliv na Trumpově vůli, ale na schopnostech ukrajinského národa.
„Nemyslím si, že výsledek voleb v USA válku nějak výrazně ovlivní. S největší pravděpodobností se situace u nás bude vyvíjet takto - Doněcká a Luhanská oblast zcela propadnou Rusku a jednání o míru proběhnou v polovině roku 2025,“ zamýšlí se Danil.
Jeho kolega Igor vidí několik scénářů vývoje na Ukrajině. „Jedním z nich je úplné stažení podpory ze strany západních států a naše kapitulace, dalším scénářem je, že se Západ zapojí do války a pošle sem své vojáky. Dalším, že se nic nezmění,“ tvrdí Igor.
