Současně se však zhoršila očekávání, kdy se podaří dostat vir pod kontrolu. Že to bude trvat déle než šest měsíců, si před rokem myslela čtvrtina Čechů, nyní je to 70 procent. Vyplynulo to ze zjištění agentury Ipsos.
Vir mění běžné obavy v nemoc. Ekonomická nejistota a strach o zdraví mohou vyvolat úzkosti |
S ohledem na dlouhodobý vývoj epidemické situace je však větší část veřejnosti optimistická, 49 procent si myslí, že na konci letošního roku bude situace lepší než nyní. Podle 29 procent se nezmění a podle 17 procent se zhorší.
  |
Nejvyšší míru ohrožení koronavirem Češi cítili loni v druhé polovině března. Tento pocit mělo tehdy 81 procent dotázaných. V následujících dvou měsících míra ohrožení klesala až na květnových 55 procent, poté opět stoupla. Podle autorů průzkumu pocit ohrožení covidem roste s věkem. Nejvíce ohroženi se dlouhodobě cítí lidé starší 65 let.
V souvislosti s koronavirem Češi více řeší i ekonomickou situaci, mimo jiné mají obavy ze ztráty práce. Největší obavy o ni měli hned na počátku epidemie loni v březnu, kdy dvě třetiny lidí uvedly, že nákaza představuje velkou hrozbu pro jejich zdroj obživy. V následujících měsících totéž uvádělo méně lidí, mezi 49 až 58 procenty.
V průběhu roku nicméně přibylo lidí, kteří více šetří a plánují v krátkodobém horizontu. Letos v únoru více šetřily dvě třetiny dotázaných, loni v dubnu to bylo 59 procent lidí. Počet lidí, kteří kvůli koronaviru plánují jen krátkodobě, se od té doby zvýšil ze 49 procent na 62 procent.
Češi se zároveň více přiklonili k častějším on-line nákupům a k využívání mobilních aplikací pro nákupy. Loni v dubnu 47 procent občanů uvedlo, že bude v budoucnu více využívat on-line nákupy, o deset měsíců později totéž tvrdilo 64 procent dotázaných. Pro častější používání mobilních aplikací k obsluze nákupů a služeb se loni v dubnu vyslovila přibližně čtvrtina lidí a letos v únoru více než dvě pětiny.
Zpětně se musím smát naší naivitě, říká exletuška Smartwings Hana Svobodová. Rozhodnutí o konci urychlil strach |
Podle zjištění Ipsos obyvatelé ČR v důsledku epidemie začali také více přemýšlet o životních hodnotách. V únoru tak činilo 70 procent lidí, loni v listopadu to bylo 66 procent.
Třiapadesát procent Čechů se ale momentálně cítí kvůli epidemické situaci ve stresu. Dvě pětiny navíc tvrdí, že v porovnání s dobou před epidemií se u nich stres ještě zvýšil. U poloviny lidí je podobný jako před krizí. Jako důvod vyššího stresu dotázaní nejčastěji uváděli omezení kontaktů, život v neustálé nejistotě a strach z nemoci.
Téměř třetina Čechů současně uvedla, že od začátku epidemie přibrala, přičemž častěji to byli lidé pracující z domova. Naopak 13 procent lidí zhublo a 17 procent začalo více cvičit.
Ipsos prováděl výzkum postupně od začátku epidemie loni v březnu a zúčastnilo se ho zhruba 1000 respondentů.
