RÁVALPINDÍ Ať už Bénazír Bhuttovou zavraždil kdokoliv, svůj cíl splnil. Se smrtí charismatické vůdkyně pákistánské opozice vzaly za své naděje na brzkou stabilizaci Pákistánu. Země, která je naprosto klíčová pro další vývoj v terorem zmítaném Afghánistánu. Po úspěšném atentátu na Bhuttovou se navíc velice zvýšilo riziko, že se jadernými zbraněmi disponující Pákistán zhroutí sám do sebe.
Pro USA je země nepostradatelným spojencem ve „válce proti teroru“. Zároveň ale Washington nestojí o to, aby jeho spojencem byla vojenská diktatura, a tak na prezidenta Parvíze Mušarafa naléhal, aby uspořádal regulérní demokratické volby. To znamenalo připustit kandidaturu i silných opozičních figur, jakými byla Bénazír Bhuttová a stále je Naváz Šaríf.
Mušaraf počítal s tím, že se v roli civilního prezidenta s Bhuttovou, jejíž Pákistánská lidová strana (PPP) podle očekávání volby vyhraje, rozdělí o moc. To mělo zemi přinést postupnou stabilizaci a „zcivilnění“ armádou kontrolované vlády. Včera Mušaraf o potenciální spojenkyni přišel a je docela možné, že bude mít tendenci volby odložit nebo znovu zavést výjimečný stav. Tedy nastolit další vojenskou diktaturu, kterých Pákistán zažil už celou řadu. To by na oplátku vyvolalo vlnu násilných protivládních demonstrací a ještě větší krveprolití. „Pákistán by mohl sklouznout do občanské války,“ cituje agentura Reuters analytika Wina Thina. „Neumím si představit děsivější situaci v regionu a osud Pákistánu může mít podle mého názoru větší geopolitický dopad než cokoliv, čeho je nyní schopen Írán.“
Po prvním, nezdařeném atentátu 18. října Bénazír Bhuttová prohlásila, že za ním stáli islámští extremisté. Riskovala a dál se účastnila veřejných mítinků své strany. Patrně podcenila odhodlání teroristů ji zabít.
Své straně ale možná přece jen pomůže. Pro mnoho lidí v Pákistánu se okamžitě stala mučednicí -a to by se ve volbách mohlo přetavit v hlasy pro PPP. V Nizozemsku se podobnému jevu od roku 2002 říká „efekt Pima Fortuyna“.
