PRAHA Obce, na jejichž území jsou skládky odpadů, se bouří. Nelíbí se jim návrh zákona o odpadech, který připravilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Martina Bursíka (SZ). V „žaludku“ jim leží zejména pasáž, která mění poměr výnosů z poplatků za skladování. Dosavadní praxe je taková, že obcím jde na účet 100 procent výnosů. Ministerstvo nově navrhuje: 20 procent pro obce a 80 procent pro kraje.
Starostové jsou proto rozpáleni do běla, sepsali petici a počítají s blokádami skládek. „Pokud projde tento návrh, lidi si půjdou lehnout před skládku. Ať si ty auta vozí odpad třeba před krajský úřad nebo ministerstvo!“ řekl rozhořčeně místostarosta obce Košťálov na Liberecku Miloslav Janata.
Ministerstvo nechávají výhrady obcí relativně klidným. „Návrh novely o odpadech je v připomínkovém řízení. Do konce března ho může kdokoliv připomínkovat. Reakce obcí typu: blokáda skládek či vození odpadu pod okna ministerstva nemá nic společného s racionální diskusí,“ říká tiskový mluvčí úřadu Jakub Kašpar.
Košťálov je jednou ze 120 českých a moravských obcí, která má ve svém katastru legální skládku. Kdyby návrh prošel v Bursíkově podobě, Košťálov by přišel ročně zhruba o 21 milionů.
Peníze z poplatků zatím slouží obcím jako kompenzace za snížené možnosti rozvoje daného území, zvýšenou dopravu a větší zátěž komunikací spojenou s dopravou odpadů na skládku. „X obcí má úvěry, čím je budou splácet? My třeba chceme vybudovat čističku a kanalizaci. Počítali jsme s dotací z evropských fondů 40 milionů, s penězi ze skládky a s úvěrem. Včetně projektu by to stálo 250 milionů. Když nebudou peníze ze skládky, nebude čistička a ani kanalizace,“ upozorňuje místostarosta Košťálova Janata.
„Zelený“ resort si za přesměrováním peněz na kraje i nadále stojí. Upozorňuje, že obce nyní mají celých 400 korun za tunu skladovaného odpadu. Návrh ale počítá s navýšením poplatku na 700 korun za tunu a v roce 2013 až na 1500 korun. Z těchto navýšených částek se bude vypočítávat zmíněný dvacetiprocentní podíl. „Kraje jsou odpovědné za odpadové hospodářství na celém svém území. Cílem je, aby měly finance na zlepšování systému třídění odpadů, budování kompostáren a recyklačních linek. Postoj obcí, na jejichž území jsou skládky, se mi zdá nefér vůči těm, které ty skládky nemají,“ dodává Kašpar.
Některé obce ale uvažují o zrušení skládek nebo o zastavení jejich rozšiřování. „Kdyby měl návrh projít v ministerské podobě, tak bychom pak udělali vše pro to, aby skládka na našem území nebyla,“ varuje místostarosta Košťálova Janata. Kdyby tak učinilo všech 120 obcí, mělo by Česko zaděláno na odpadní kolaps. Ne nepodobný tomu, který nedávno zažil jih Itálie, který se proměnil v jednu velkou černou skládku. „Pohybujeme se v rovině spekulace. Ale kdyby došlo k uzavření skládek, kraje by ukončení posvětily, tak to může nastat. Nikde není psáno, že ten poměr 80 ku 20 nebude vylepšen ve prospěch obcí,“ připustil mluvčí Kašpar.
