Narodil se v Praze roku 1933, vystudoval gymnázium, v únoru 1948 mu bylo teprve patnáct let. Už tenkrát se ale začal domlouvat s kamarády na různých protibolševických sabotážních akcích. Pravděpodobně (a přesně se to už asi nedovíme) plánovali přepadení vysokého stranického funkcionáře, chtěli vyhodit do povětří viadukt v Praze, zapálit provizorní most přes Vltavu, snažili se vyrobit výbušniny.
Vladivoj Tomek pak tiskl politické karikatury a letáky – a roku 1951 založil spolu s Ivo Klempířem, Bohuslavem Kučerou a Vladimírem Strakou regulérní odbojovou skupinu. Měla však jen dvě pistole. Aby si opatřili další zbraně, přepadli její členové včetně Tomka na podzim následujícího roku dvoučlennou vojenskou hlídku. Střílelo se, vojáci byli zraněni a jeden později zemřel. Tomka a jeho přátele tehdy policie nevypátrala a skupina už nepodnikla žádnou další akci, zůstalo jen u příprav. StB její členy pozatýkala až 18. prosince 1959 a Vladivoj Tomek byl odsouzen k trestu smrti, ostatní zadržení dostali tresty od dvou a půl roku do pětadvaceti let.
Generální prokuratura tehdy usoudila, že Tomek svým „postojem při vyšetřování celého případu i svou iniciativou při páchání protistátní trestné činnosti projevil se (...) jako nepřítel pracujícího lidu, jehož ponecháním v lidské společnosti by dále byly ohrožovány lidově demokratický společenský řád a životy lidí“, a proto je „v obecném zájmu, aby pachatel tak závažných trestných činů a pachatel tak nebezpečný byl navždy z lidské společnosti odstraněn“.
O autorovi| Adam Drda, redaktor Rádia Česko
