Opoziční vůdce Jiří Paroubek v článku deníku Právo líčí česká média jako jedno velké spiknutí. Prý všichni pracujeme na objednávku šéfů ODS. Provládní noviny (tj. všechny) se prý od začátku roku snaží co nejvíc poškodit ČSSD.
Kdyby nebyl pan Paroubek pretendentem na premiéra, bylo by možné nad jeho bludem o spiknutí mávnout rukou. Cožpak si věhlasný analytický sexy mozek nespočítá, že konkurenti na trhu mají nejvlastnější zájem se odlišovat? Cožpak netuší, že na uplacení mnoha tisíců lidí nemá vláda ani prostředky, ani možnosti, jak takovouhle kolosální pitomost utajit? A že jsou mezi novináři takoví, kteří se uplatit nedají, nemá cenu předsedovi ČSSD vůbec předkládat k věření. Je-li Jiřímu Paroubkovi divné, že se píše negativně o jeho straně, ať zapátrá v Lidovém domě. Například nedávný nápad Milana Urbana včera zkritizovaly noviny zleva doprava, a to nikoli z pozic ideologických, ale z pohledu zdravého rozumu.
Jiří Paroubek by si měl vzpomenout na to, jak jej média zleva doprava nějaký čas unisono chválila, když nastoupil do premiérské funkce. Bodejť by ne, vždyť to byl proti předchůdcům kvalitativní skok. Nikdo z tehdejší opoziční ODS však nepsal články o spiknutí.
Ve svém textu apeluje pan Paroubek na odpovědnost politiků a novinářů. Co kdyby začal u sebe tím, že přestane konstruovat a šířit spiklenecké teorie?
