Neděle 25. října 2020svátek má Beáta 14 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Mariánský sloup jako ohnisko emocí a sporů. Lidé jako by zapomněli, že se doba změnila, říká historik

Váňa a jeho tým se tak zřejmě dopustili minimálně přestupku, protože i přes... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Váňa a jeho tým se tak zřejmě dopustili minimálně přestupku, protože i přes... | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Mariánský sloup byl na pražském Staroměstském náměstí vystavěn roku 1650 na počest obhájení Prahy před švédskými vojsky, přesto je často chápán jako symbol habsburské nadvlády. Nyní se má na náměstí i přes odpor některých občanů a politiků vrátit. „Shon kolem sloupu odpovídá charakteru doby po vzniku první republiky,“ říká Petr Macek, historik architektury Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

O navrácení Mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí rozhodli zastupitelé města zrušením předchozího zamítavého stanovistka minulý čtvrtek. Dost možná tak ukončili diskuse, které trvají už od 90. let.

Podle historika Macka byl Mariánský sloup, jehož repliku vytvořil sochař Petr Váňa, úžasné umělecké dílo, které ale mělo spoustu náboženských a politických konotací. Svržení sloupu v roce 1918 bylo definitivním „vykřičníkem“ za starou dobou. Politici prý hledali něco viditelného, co by jejich odpůrce zabolelo.

Lidovky.cz: Lze mluvit o tom, že obnova sloupu rozděluje společnost?
V současnosti to tak je. Ovšem v souvislosti s Mariánským sloupem je společnost znepřátelena už od jeho strhnutí v roce 1918, od počátku první republiky. Už tehdy se národ rozpůlil. Kdykoli se o věci spustí diskuze, je velmi živá.

Myslím, že když přijde na takovou věc, která tak aktivně pobuřuje společnost, přinejmenším je dle mého vhodné počkat a nejprve spor vyřešit. Nějaká míra taktiky a tolerance by u obou stran mohla být rozhodně vyšší.

Lidovky.cz: Dá se sloup chápat jako uctění habsburské nadvlády?
To určitě ne. Sloup na Staroměstském náměstí vznikl v roce 1650 jako poděkování za vítězství nad Švédy.

Historik Petr Macek z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity...

Historik Petr Macek.

Lidovky.cz: Ale odpůrci tím argumentují...
Je to historie, která se váže na prostředí, kde žijeme. Shon kolem sloupu odpovídá charakteru doby po vzniku první republiky, kdy se zrodila averze vůči všemu habsburskému. Došlo tehdy k ohromnému zvednutí emocí a původně to měla být mnohem rozsáhlejší akce. Vzbouření občané Žižkova v čele s bohémem Frantou Sauerem měli po strhnutí sloupu namířeno na Karlův most a chtěli svrhnout sochy do Vltavy - protože, zjednodušeně řečeno, co je barokní, jako by bylo habsburské. Tam je již policie zastavila. V té době byly například po republice rozbíjeny sochy svatého Jana Nepomuckého, protože to byl „habsburský svatý.“

Sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918 (na archivním snímku z 3. listopadu...
101. výročí stržení sloupu si lidé připomínali od rána, kdy se v Týnském chrámu...

Lidovky.cz: Takže protihabsburská averze dodnes přetrvává?
Když jsem jednou studentům položil otázku, zda obnovit sloup, či ne, spustila se tak dramatická diskuze, jakou jsem nezažil. Obě strany používaly argumenty, které vznikly přímo po stržení toho sloupu a dodnes se vůbec nezměnily. Obě skupiny se zakopávají ve svých pozicích.

Fascinuje mě, jak je možné, že taková starobylá památka může být i dnes ohniskem aktuálních emocí a sporů. Lidé jako by zapomněli, že se doba změnila. Stále se na to nedíváme jako na památku, ale jako na živou kauzu. Problém je, že si ani jedna strana snaží dost aktivně prosadit a ta druhá tomu aktivně brání. Měl by zde nejdříve vzniknout prostor pro tolerantní diskusi. Lidé by měli respektovat fakt, že naše dějiny byly dramatické.

Lidovky.cz: Podle vašeho názoru – má být Mariánský sloup obnoven?
Na to podle mě neexistuje jednoznačná odpověď. Domnívám se, že je to potřeba posuzovat ze tří pohledů - kompozice náměstí, současné rozdělené společnosti a neposledně z uměleckohistorického a památkářského hlediska.

Obvykle když dojde k pohromě, škody se okamžitě napravují. Myslím, že stejně tak tomu mělo být v případě barbarského stržení sloupu. Čím jsme dál od jeho existence, tím spíše ty argumenty pro jeho obnovu slábnou. Vstupuje mezi to více problémů.

Lidovky.cz: V čem vidíte největší problém?
Zásadní problém vidím v památkářské rovině. Některé části sloupu se nezachovaly tak, aby bylo zřejmé, jak původně vypadaly a některé nebyly nalezeny vůbec. V těchto případech by šlo o velice volnou kopii. A to považuji za opravdový problém. Kdyby sloup byl prací průměrného sochaře, asi by nebyla taková potíž vytvořit repliku. Ale autor původního díla Jan Jiří Bendl byl špičkový sochař raného baroka, bude nemožné napodobit kvalitu díla.

Lidovky.cz: Má to nějaké řešení?
Napadá mě: jestliže se společnost rozhodne ten sloup obnovit, musí být replikou něčeho, co se dá velice těžko rekonstruovat? Neměl by být raději nový, případně s využitím starších částí? To je podle mého názoru zásadní otázka a překvapilo mě, že se touto otázkou žádná diskuze nezabývá. Samozřejmě chápu, že je to riskantní, ale kdykoli vzniká něco nového na takto pozoruhodném místě, vždy je zde riziko, že se to nepovede.

Lidovky.cz: Co by obnova sloupu tedy znamenala pro kompozici náměstí?

Sloup nestál na náměstí sám. Přímo naproti mu byl vystavěn pomník Jana Husa, který na něj reaguje. To, jak teď náměstí vypadá, je torzo. Janu Husovi tam chybí protějšek, se kterým komunikuje - tedy sloup s Pannou Marií. Obnovou by byl tedy zachován „spor“ těchto dvou monumentů, odrážejících historickou realitu. Lze dokonce říci, že Husův pomník byl na tom napětí založen.

Lidovky.cz: Je podle vás vůbec vhodné komponovat nové prvky na tak historicky hodnotné místo, jako je pražské Staroměstské náměstí?
Je to samozřejmě významné místo. Nejen pro nás, ale i pro zahraniční návštěvníky. Má i nezástupný politický význam a politiky je proto sledováno. Můžeme očekávat, že vše kolem výstavby sloupu bude okamžitě interpretováno, ale i dezinterpretováno. Takové místo si o to říká. 

Abych to tedy shrnul, z hlediska kompozičního se tam hodí. Z hlediska věrohodnosti je to dle mého vysoce problematické. V tématu je ale především důležitá tolerance obou stran.

MARIÁNSKÝ SLOUP

  • Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu.

  • Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města Pražského. Nechybělo na něm ale ani alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy.

  • Pokusy o odstranění sloupu se vyskytly už v 19. století, osudným se mu ale stal až vznik Československé republiky. Při návratu demonstrantů z tábora lidu na Bílé hoře v neděli 3. listopadu 1918 (výročí bělohorské porážky 8. listopadu připadalo tehdy na následující pátek) ho strhli především žižkovští občané za pomoci tamních hasičů. Jedni tahali za lano, druzí je s holemi v rukou jistili před hněvem zejména místních obyvatel, kteří vyběhli z domů a šli sloup bránit. Nešlo o spontánní výbuch lidového hněvu, ale o načasovanou akci, jakýsi happening bohémy kolem Franty Sauera, souputníka Jaroslava Haška.

  • Mariánský sloup, třetí svého druhu ve střední Evropě (po Mnichově a Vídni), byl přitom důležitým výtvarným prvkem Staroměstského náměstí, už díky téměř šestnáctimetrové výšce. K jeho rozměrům i umístění komponoval začátkem 20. století Ladislav Šaloun svůj pomník Jana Husa, který je nízký a plochý a vytvářel tak protiklad k vysokému a štíhlému sloupu. Díla se v podstatě vyvažovala i ideologicky.

  • Sousoší, jež se tyčilo na půli cesty mezi zničeným křídlem Staroměstské radnice a domy před Týnským chrámem, navíc sloužilo jako gnómon - stín sloupu se v pravé poledne kryl s pražským poledníkem, který je vyznačený v dlažbě náměstí. Panna Marie stojící na přemoženém drakovi, jejíž hlavu lemovala gloriola tvořená tuctem hvězd, pak shlížela na radnici. Hlava světice patří k několika částem sloupu, které přechovává lapidárium Národního muzea.

  • O návrat pomníku usilují od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (SOMS). V roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před 16 lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nový sloup se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který byl Váňa v Indii. Sokl je z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiáno, sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly.

  • Projekt obnovy sloupu, který si vyžádá asi čtyři až pět milionů korun a je financován především dary, má řadu odpůrců. Sloup je mnohdy stále chápán jako monument protireformačního katolicismu. Nesouhlas vyvolává i to, že by stál v blízkosti místa, kde bylo 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů, reprezentantů nekatolického stavovského odboje. Naopak zastánci mariánské památky ji chápou jako výraz smíru a tolerance.

  • Sochař Váňa se koncem loňského května pokusil začít s instalací repliky sloupu, dokonce se spolupracovníky odstranil část dlažby, kvůli chybějícímu povolení k záboru mu v tom ale zabránila policie. Obnovu sloupu pražské zastupitelstvo opakovaně odmítlo, naposledy v roce 2017, ještě loni v červnu odmítli zastupitelé stanovisko revokovat. Učinili tak až dnes, kdy umístění repliky podpořila většina zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL), ODS a ANO. Proti byli Piráti a část zastupitelů Prahy Sobě.

    Zdroj: ČTK
  • Neschopní ať zkrachují a pražská smetánka čte knihy, vzkazuje prezident

    Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES (Lány, 8. října 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

    Premium Česká republika se potýká s rekordními nárůsty potvrzených případů koronaviru, vláda zavádí mimořádná opatření a...

    Umírají lidé, kteří mohli žít, říká lékař a spoluautor výzvy Jiří Sagan

    Jiří Sagan, vedoucí lékař JIP z Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

    Premium Jedním ze tří autorů výzvy k ­lidem, aby dodržovali hygienická opatření, a zároveň žádající některé lékaře, ať je...

    Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

    Yvetta Hlaváčová Tulip | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

    Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...

    Akční letáky
    Akční letáky

    Všechny akční letáky na jednom místě!