Podle NKÚ ministerstvo obrany nevytvořilo podrobný plán rozvoje armády. Úřad kritizoval například nákup souprav pro chemiky, u nichž se cena zakázky navýšila o polovinu, nebo pořízení vozidel, která ani po dvou letech stále nebyla nasazena do akce.
Dalším podezřelou akcí Ministerstva obrany, na niž NKÚ upozornil, je nákup armádních padáků. Ministerstvo chtělo v roce 2006 obnovit padákovou výbavu nákupem 300 nových souprav za 40 milionů Kč. Úřad však zjistil, že ve skladech v té době leželo 712 starých padáků za 120 milionů. (O aféře s vadnými padáky čtěte v boxu níže.)
Příběh padáků za 120 milionů
|
NKÚ prověřil využití státních peněz při 15 vybraných nákupech výzbroje a techniky pro českou armádu s celkovými výdaji přes 5,8 miliardy korun. Kontroloval období mezi lety 2008 až 2012, prověrka skončila letos v červenci. "Do doby ukončení kontroly nezpracovalo ministerstvo koncepční materiál, který by podrobněji stanovil výstavbu a rozvoj pozemních či specializovaných sil s konkrétním vymezením cílového stavu, materiálních potřeb a finančních a časových požadavků na jejich naplnění. To mělo za následek nesystémové nákupy," oznámil mluvčí NKÚ Jaroslav Broža.
Ministerstvo se brání
Ministerstvo obrany ale taková nařčení odmítá. "Není pravdou, že by neexistovaly koncepční a strategické materiály. Například Bílá kniha o obraně z roku 2011 či Obranná strategie z roku 2012 jsou dostatečně detailní pro odborníky, a tak mohl být obnoven například střednědobý plán, který jasně popisuje věcné potřeby a priority," uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Dalším nedostatkem zprávy NKÚ je podle Pejška fakt, že úřad kontroloval pouze nákupy z let 2008-2011, jenže většina těchto obchodů byla schválena již v roce 2004, kdy byla odlišná rozpočtová situace. "Pokud by ministerstvo nerespektovalo změny v rozpočtu či rozdílné politicko-vojenské situace v zahraničních misích, nepostupovalo by s péčí správného hospodáře a pravděpodobně i porušilo zákon," uvedl mluvčí.
Polovina souprav za dvojnásobnou cenu
Kvůli chybějícímu plánu rozvoje armády se podle NKÚ zásadně měnily podmínky pro pořizování vojenské techniky, a v souvislosti s množstvím i cenou pořizovaného materiálu. "Problémy byly identifikovány například při nákupu souprav chemického pozorovatele," sdělil Broža. Podle záměru z roku 2005 mělo být koupeno 129 souprav, které slouží třeba ke sledování radiace, za téměř 65 milionů. Ale ačkoli později ministerstvo na základě vojskových zkoušek snížilo počet souprav zhruba o třetinu, celková cena zůstala zhruba stejná, takže se cena jedné soupravy zvedla o polovinu.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Jiný program byl finančně navýšen o 42 procent, zejména z důvodu dodatečně zařazeného nákupu speciálních vozidel, která měla být urychleně využita v zahraničních misích," uvedl další problematický nákup mluvčí NKÚ. "Část těchto vozidel pořízených v roce 2010 za více než 121 milionů korun nebyla v zahraničí z důvodu změny vojenskopolitické situace dosud nasazena," doplnil.
Omezování hospodářské soutěže
Úřad navíc zjistil, že jen pro méně než třetinu z prověřovaných zadávacích řízení vybralo ministerstvo otevřené řízení, nebo postup podobný takovému řízení. V ostatních případech byl z různých důvodů osloven pouze jeden dodavatel. "Uvedeným postupem dochází k omezování hospodářské soutěže, což může v konečném důsledku negativně ovlivňovat výši kupní ceny," uvedl mluvčí úřadu.
Jedním z nejproblematičtějších bodů kontroly NKÚ je nákup vojenských padáků, za které Ministerstvo obrany zaplatilo 120 milionů a které nikdy nebyly použity.
"NKÚ však nedokládá, že to cenu skutečně negativně ovlivnilo," reaguje mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek. Dodává navíc, že u specifických účelů, jakým nákupy vojenské techniky jsou, někdy není jiné než přímé zadání zakázky možné, nebo je nejefektivnější.
Podle zprávy Ministerstva pro místní rozvoj bylo navíc Ministerstvo obrany v roce 2012 největším zadavatelem veřejných zakázek z celé státní správy. "Ministerstvo preferuje otevřenou soutěž všude, kde je to možné," uzavírá Pejšek.
