Martin Marcin, Kamil Beneš, Patrik Štěpánek (in memoriam). Vyznamenání Za hrdinství (za hrdinství v boji). Tři ocenění vojáci padli letos v srpnu v Afghánistánu. Při pravidelné hlídce je několik kilometrů od spojenecké základny Bagrám napadl sebevražedný atentátník. Nejvyšší armádní velení po následném vyšetřování uvedlo, že se padlí vojáci stali obětí dobře připravené léčky protivníka. Smrt trojice mužů zvedla mezi Čechy nebývalou vlnu solidarity. Pro jejich rodiny vybrali několik milionů korun. Marcin, Beneš a Štěpánek byli pohřbeni s vojenskými poctami. Ministr obrany Lubomír Metnar je in memoriam povýšil do hodnosti štábních praporčíků.
Autor: Lidovky.cz
Josef Bílý (in memoriam). Vyznamenání Řád Bílého lva vojenské skup. I. třídy (za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu). První světovou válku prožil na ruské frontě, kde se zúčastnil bojů v Haliči a Karpatech, a v Itálii. Po vzniku ČSR se přihlásil do formující se československé armády. V roce 1935 odešel do výslužby, klidu si ale neužil. Na okupaci v březnu 1939 zareagoval jediným způsobem, který mu jeho povaha dovolila: ihned se zapojil do protinacistického odboje. Během druhé světové války Bílý velel odbojové organizaci Obrana národa. V listopadu 1940 byl ale zatčen a později popraven. Traduje se, že jeho poslední slova prý zněla: „Ať žije Československá republika! Psi, palte!“
Autor: Lidové noviny
Stanislav Čeček (in memoriam). Vyznamenání Řád Bílého lva vojenské skup. I. třídy (za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu). Generál, který od začátku první světové války působil v České družině, organizaci složené z českých vojáků v Rusku a předchůdkyni československých legií, ve kterých se stal jednou z nejvýznamnějších osobností. Získal 26 státních vyznamenání v několika zemích Evropy. Byl účastníkem bitev u Bachmače a u Zborova. Za první republiky působil jako náčelník Hlavního štábu branné moci, později se stal náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Od dvacátých let se jeho zdravotní stav zhoršoval. Zemřel v roce 1930 ve věku 43 let.
Autor: Lidové noviny
Jan Gajdoš (in memoriam). Vyznamenání Řád Bílého lva občanské skup. I. třídy (za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky). Špičkový československý gymnasta, který získal stříbrnou olympijskou medaili z Amsterdamu 1928 v soutěži družstev. Vrcholem jeho kariéry byl světový šampionát v Praze 1938, na kterém ukořistil tři zlaté medaile. Po okupaci nacisty působil v brněnské sokolské odbojové organizaci Jindra. Počátkem roku 1944 byl zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře. Na následky věznění zemřel v roce 1945 v nedožitých dvaačtyřiceti letech.
Autor: Lidové noviny
Karel Husárek (in memoriam). Vyznamenání Řád Bílého lva vojenské skup. I. třídy (za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu). Jako příslušník armády Rakouska-Uherska byl během první světové války zajat v Rusku a následně vstoupil do československých legií, kde dosáhl pozice náčelníka 2. střelecké divize. V únoru 1920 se vrátil do Československa, kde byl v roce 1933 povýšen do hodnosti brigádního generála. V roce 1935 se stal vrchním velitelem opevňovacích prací a měl tak na starosti výstavbu pohraničního opevnění na hranicích s Německem. Jeho dlouhodobý opevňovací plán vstoupil ve známost jako tzv. Husárkův plán. Během krize roku 1938 ujišťoval politické špičky o rozhodnosti české armády bojovat. V roce 1939 z armády odešel, v roce 1945 se organizačně podílel na Pražském povstání. Po válce byl komunisty perzekvován a degradován. Zemřel v roce 1972 v Praze.
Autor: Lidové noviny
Karel Lánský. Vyznamenání Řád Bílého lva občanské skup. I. třídy (za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky). Za minulého režimu nastoupil do tiskového odboru ÚV KSČ. V roce 1961 byl ze strany vyloučen za kritické názory a na jaře 1968 nastoupil do Československého rozhlasu. Během událostí v srpnu 1968 se mu s několika kolegy podařilo zabránit převzetí rozhlasu kolaboranty a několik krizových dní rozhlas prakticky řídil. Po roce 1968 se živil jako dělník. Po revoluci se do rozhlasu krátce vrátil jako ředitel zahraničního vysílání.
Autor: Lidové noviny
Antonín Švehla (in memoriam). Vyznamenání Řád Bílého lva občanské skup. I. třídy (za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky). Před první světovou válkou působil jako poslanec českého zemského sněmu, během války se stal jednou z předních osobností spolku Mafie a jednou z čelných osobností domácího odboje. Díky spolupráci na vyhlášení samostatného státu patřil mezi muže 28. října. Za první republiky byl předsedou agrární strany a také prvním československým ministrem vnitra. Stál v čele celkem tří prvorepublikových vlád. V roce 1927 odmítl kandidovat na prezidenta a podpořil T.G. Masaryka. „Politika je krásná, ale ze všech nejkrásnější je politika československá. Protože je tak těžká,“ říkával Švehla. Zemřel v roce 1933.
Autor: Lidové noviny
Rajko Doleček (in memoriam). Vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Lékař a popularizátor zdravé výživy byl populární zejména za socialismu. V 70. a 80. letech ho proslavil televizní cyklus Nebezpečný svět kalorií. Doleček se narodil v Praze, jeho matka byla bosenská Srbka, otec byl Čech. Studoval medicínu na univerzitě v Bělehradu, lékařská studia ale dokončil na Univerzitě Karlově v Praze. Doleček zemřel loni v prosinci ve věku 92 let.
Autor: Lidové noviny
Martin Filipec. Vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy (za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva). Přední český oftalmolog, jehož zaměřením je oční imunologie a zevní choroby oka. V oboru mikrochirurgie se specializuje na transplantaci rohovky a chirurgii šedého zákalu. Věnuje se také rekonstrukční chirurgii předního oka. V roce 1993 založil jednu z největších očních klinik v Evropě. Za výzkumem vyjížděl často do zahraničí a léčit oční choroby tak pomáhal v Brazílii, Venezuele a také v rámci humanitární akce v Afghánistánu. Ve vzdělávání lékařů v Kábulu dále pokračuje. Od roku 2005 je profesorem očního lékařství.
Autor: Lidové noviny
Darina Nešporová. Vyznamenání Za hrdinství (za záchranu lidského života). Učitelka z mateřské školy na Olomoucku loni v červnu zachránila život několika dětem, na něž se řítilo neovladatelné auto ve smyku. V kritickém momentu, kdy auto vyjelo ze silnice na lesní cestu, Nešporová tři děti odstrčila stranou a pětiletého chlapce, který se jí stále držel za ruku, ochránila vlastním tělem. Sama poté byla zaklíněná pod autem. Po vyproštění ji vrtulník převezl do nemocnice s popáleninami a zlomenou pánví. Za svůj čin už loni dostala cenu Michala Velíška, která se uděluje statečným občanům.
Autor: Lidové noviny
Erik Best. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Novinář amerického původu. V Praze žije od roku 1991, kdy začal anglicky vydávat zpravodaj Fleet Sheet a později v češtině newsletter Final Word. Best je zároveň spolumajitelem nakladatelství E.S.Best. Stejně jako prezident zastává dlouhodobě kritický přístup k miliardáři Zdeňku Bakalovi v kauze OKD.
Autor: Lidové noviny
Petr Čech. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Dnes již bývalý reprezentační brankář patří k nejlepším fotbalistům české historie. Je vítězem Ligy mistrů i Evropské ligy a držitelem řady rekordů. Nedávno například jako vůbec první gólman v historii britské Premier League překonal hranici 1000 zákroků. V minulé sezóně také jako první brankář v nejvyšší ostrovní soutěži dosáhl na dvousté čisté konto. Bezmála dvoumetrový sportovec začínal s fotbalem v Plzni, přes Blšany se dostal do Sparty, odkud zamířil na své první zahraniční angažmá do francouzského Stade Rennes. Poté byl jedenáct let ikonou FC Chelsea. Od roku 2015 chytá v brance Arsenalu.
Autor: Lidové noviny
Michal David. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti umění). Vladimír Štancl, vystupující pod uměleckým jménem Michal David, je český zpěvák, producent a skladatel, který se nejvíce proslavil v osmdesátých letech jako zpěvák kapely Kroky Františka Janečka. Jeho písně se následně objevily ve filmech Discopříběh, Láska z pasáže či Kamarád do deště. Jeho píseň Poupata se stala symbolem Spartakiády v roce 1985 a zapsal se tak jako prorežimní umělec. Po revoluci se věnoval skladatelství a muzikálové tvorbě. Zeman ocenění zdůvodnil tím, že “přináší lidem radost”.
Autor: Lidové noviny
Jan Fencl. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Působil jako ministr zemědělství za ČSSD v první vládě Miloše Zemana a během svého mandátu se zasloužil o založení brněnského Vinařského fondu. Začátkem devadesátých let byl prvním prezidentem Českomoravské agrární unie. Po odchodu z ČSSD spoluzakládal Stranu práv občanů, která nesla původně přídomek “Zemanovci”. I přes pochybnosti okolo možné spolupráce s StB má čisté lustrační osvědčení.
Autor: Lidové noviny
Milan Fiľo. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti umění). Slovenský papírenský magnát patří do první desítky nejbohatších Slováků. Podle médií mu v 90. letech k majetku pomohlo přátelství s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. V posledních letech byl naopak popisován jako blízký jiného předsedy slovenské vlády: Roberta Fica. Fiľo svůj byznys před časem přestěhoval do Prahy, kde mu patří budova bývalého kláštera na pražském Náměstí Republiky. Ve vedlejším divadle Hybernia pořádá hojně navštěvované muzikály. Jeho zřejmě největší investicí v Česku je ale v současnosti stavba pily ve Štětí.
Autor: Lidové noviny
Ondřej Hejma. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti umění). Zpěvák a skladatel skupiny Žlutý pes, který se podílel také na české verzi muzikálů Pomáda a Hamlet. Koncem osmdesátých let pracoval jako dopisovatel agentury AP, v téže době je také uveden jako agent, důvěrník a tajný spolupracovník pod krycím jménem Rony. Věnoval se také televiznímu moderování, psaní do periodik a moderování v rádiu.
Autor: Lidové noviny
Ivanka Kohoutová Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Česká pedagožka v oblasti zdravotnictví a ošetřovatelství, která jako ředitelka Střední zdravotnické školy v Praze na zakázala ve školním řádu nošení pokrývek hlavy, ze kterého nebyly vyjmuty ani muslimské šátky hidžáby. Dostala se kvůli tomu do soudního sporu se somálskou studentkou, která nařkla školu z diskriminace. Škola soudní spor vyhrála. Kohoutová je spoluautorkou odborné publikace o sociální politice.
Autor: Lidové noviny
Karel Kolomazník. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství). Pedagog a vědec, který učinil značné pokroky na poli zpracování kůže a využití odpadů z kožedělného, potravinářského a zemědělského průmyslu. Jeho průmyslové metody umožnily ekonomičtější zpracování materiálu a množství odpadu z výroby srazily na minimum. Spolupracuje s několika vládními institucemi po celém světě a jeho metody využívají globální společnosti, jako Nike či Ecco.
Autor: Lidové noviny
Jiří Krampol. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Český herec, který propůjčil hlas francouzským hercům Jeanu-Paulu Belmondovi a později také Louisi de Funésovi. Ve filmech se objevoval od šedesátých let, mezi jeho nejznámější role patří postavy ve 30 případech majora Zemana, filmech Jen ho nechte, ať se bojí, Návštěvníci, Waterloo po česku a seriálech Arabela a Chlapci a chlapi. Jako moderátor dlouho působil v pořadu Nikdo není dokonalý.
Autor: Lidové noviny
Pavol Krúpa. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Slovenský miliardář, který zbohatl díky podnikání ve finančnictví. U nás je známý především skrze svou firmu Arca Capital, jež obchodovala například se Stanislavem Grossem. Zeman Krúpu vyznamenal jako “bojovníka proti ekonomickým zm*dům” v rámci jeho aktivit v kauze okolo miliardáře Zdeňka Bakaly a OKD.
Autor: Lidové noviny
Petra Kvitová. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Osmadvacetiletá tenistka nasbírala ve stále ještě probíhající kariéře tolik úspěchů, že právem patří mezi nejuznávanější sportovkyně tuzemské historie. Na ženském okruhu WTA vyhrála 25 turnajů, nejcennější vítězství získala na londýnském Wimbledonu. Na tamním travnatém povrchu slavila jak v roce 2011, tak i o tři roky později. Ve stejných letech také ovládla anketu Sportovec roku a v říjnu 2011 byla na druhém místě světového žebříčku tenistek. Ve své sbírce má i olympijskou medaili, když si z brazilského Ria před dvěma lety přivezla bronz. Čeští fanoušci si Kvitovou pamatují i díky skvělé reprezentaci v týmové soutěži Fed Cup, který Česká republika v čele s Kvitovou ovládla v posledních sedmi letech pětkrát a letos bude mít český tým další šanci.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Ester Ledecká. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Dvojnásobná olympijská vítězka z letošních zimních her v jihokorejském Pchjongčchangu. Jako první člověk v historii dokázala během jedné olympiády nejen startovat, ale také zvítězit ve dvou odlišných disciplínách: superobřím slalomu na lyžích a paralelním obřím slalomu na snowboardu. Dcera zpěváka Janka Ledeckého se po dvojitém olympijském vítězství stala celosvětovou seznací. Ledecká uvažovala o možnosti, že by medaili od Zemana nepřevzala, její otec se totiž proti prezidentovi v minulosti vymezoval. Nakonec se ale rozhodla metál přijmout s odůvodněním, že jí navrhl stát a občané, nikoli prezident. V minulém týdnu však avizovala, že si pro ocenění na Hrad nepřijde, kvůli tomu, že nebude v Česku.
Autor: Lidové noviny
Jana Lorencová. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Investigativní novinářka, která se proslavila reportážemi pro Českou televizi, kde se intenzivně věnovala kauze lehkých topných olejů, krachům kampeliček a obchodování s drahými kameny. Čtyři roky seděla ve sněmovně za hnutí ANO.
Autor: Lidové noviny
Michal Macháček. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství). Historik a spisovatel věnující se problematice česko-slovenských a československo-sovětských vztahů. Zaměřuje se také na dvacátá léta komunistického hnutí v československu s důrazem na jeho elity. Za jeho knihu o Gustavu Husákovi ho chválil prezident Miloš Zeman. Odborně publikuje a přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Autor: Lidové noviny
Michal Majtán. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství). Slovenský publicista a vědec věnující se prognostice a futurologii. Před sametovou revolucí působil v Prognostickém ústavu Československé akademie věd, kde se potkal také s prezidentem Milošem Zemanem. Ten ho vyznamenal za jeho podíl na práci velkého výzkumného československého týmu při tvorbě a aplikaci komplexních prognostických modelů. Je považován za nestora futurologie na Slovensku.
Autor: Lidové noviny
Miloš Pešek. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství) Český lékař, který působí jako přednosta kliniky Pneumologie a ftizeologie (léčba tuberkulózy) ve Fakultní nemocnici Plzeň. Zabývá se kombinovanou léčbou plicní rakoviny a minimálně invazivní terapií při onemocněních plic. Publikuje odborné články a od roku 2002 je profesorem vnitřních nemocí. V Plzni opakovaně kandidoval do zastupitelstva města za KDU-ČSL, zvolen byl jednou v roce 2014.
Autor: Lidové noviny
Český hudební skladatel, pedagog a klavírista Vadim Petrov.
Autor: Lidové noviny
Lenka Procházková. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Spisovatelka, před rokem 1989 aktivní disidentka. Publikovala například v samizdatové edici Petlice. V posledních letech se ale prezentuje zcela opačně. Neváhá přispívat do komunistických Haló novin, zpochybňuje české ukotvení v NATO a je hlasitou odpůrkyní církevních restitucí. Zároveň inklinuje k Hradu. Prezident Miloš Zeman ji také navrhoval do rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Neúspěšně. Procházková je také držitelkou vůbec prvního ocenění Stříbrný lukostřelec, což je cena za rozvíjení rusko-českých vztahů. Ocenění zaštítil prezident Zeman.
Autor: Lidové noviny
Zdeněk Souček. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti školství a kultury). Mnohými je považován za guru v oblasti strategického řízení. Podílel se na tvorbě stovek úspěšných strategií podniků, které patří ke klíčovým pro domácí ekonomiku. Za svůj přínos byl před třemi lety uveden do Síně slávy soutěže Manažer roku. Souček napsal desítky knih a věnuje se také pedagogické činnosti. Přednáší na školách pro manažery doma i v zahraničí.
Autor: Lidové noviny
Jaroslav Strnad. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti hospodářské). Miliardář a zakladatel zbrojařského a průmyslového impéria Czechoslovak Group, které se ještě předtím jmenovalo Excalibur Group. Do stále se rozrůstajícího holdingu patří Tatra, Avie, výrobce radarů ERA Pardubice nebo společnost Elton hodinářská, v níž se vyrábějí známé hodinky Prim. Czechoslovak Group také dodává obrněná vozidla české armádě. Strnadův holding v poslední prezidentské volbě podpořil dvěma miliony korun kampaň Miloše Zemana. Jaroslav Strnad na jaře překvapivě převedl firmu na svého syna Michala, který se stal majitelem celého balíku akcií.
Autor: Lidové noviny
Helena Suková. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Bývalá tenistka, která dlouhodobě patřila ke světové špičce jak ve dvouhře, tak ve čtyřhře. Je držitelkou celkem čtrnácti grandslamových titulů, z nichž devět získala ve čtyřhře a pět ve smíšené čtyřhře. V prestižnější dvouhře vyhrála deset turnajů a čtyřikrát byla ve finále grandslamu. Spolu s Janou Novotnou získala ve čtyřhře i dvě olympijské medaile. V Soulu 1988 i Atlantě 1996 vybojovala tato dvojice stříbro. Po ukončení sportovní kariéry vystudovala psychologii a specializuje se na mentální zdraví sportovců, s čímž měla sama problémy.
Autor: Lidové noviny
Milan Syruček. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Publicista, spisovatel a komentátor zahraniční politiky. Ve své práci se zaměřuje hlavně na Rusko. Je autorem zhruba dvaceti knih, převážně na politická témata. Syruček ale píše také o známých osobnostech. V roce 2013, tedy poté, co se Miloš Zeman stal poprvé prezidentem, vydal knihu Pro deset milionů aneb Miloš Zeman jaký je a co si myslí. Kniha obsahuje rozhovory s dlouholetými blízkými spolupracovníky hlavy státu, například exministrem průmyslu Miroslavem Grégrem nebo bývalým ministrem zahraničí Janem Kavanem.
Autor: Lidové noviny
Karel Sýs. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Jeden z dvorních básníků komunistického režimu. V roce 1989, ještě před Sametovou revolucí, dostal ocenění zasloužilý umělec. Patří k lidem, kteří se nikdy nesmířili s koncem rudého režimu. Netají se příslušností ke komunistické straně, v roce 1996 za ni neúspěšně kandidoval do Senátu. Proslul například tím, že události roku 1989 přirovnal k mnichovské dohodě. Někdejší redaktor stranického kulturního týdeníku Tvorba je dnes předsedou Unie českých spisovatelů, což je spolek autorů s komunistickou minulostí i současností.
Autor: Lidové noviny
Radek Štěpánek. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti sportu). Dlouholetý český tenista, který začal profesionální kariéru v roce 1996. V individuálním žebříčku mezinárodní Asociace tenisových profesionálů se dostal až na osmé místo a výrazně pomohl české reprezentaci k výhře v Davis Cupu v letech 2012 a 2013. Na olympijských hrách v Brazílii získal bronz ve čtyřhře. V té se mu podařilo vyhrát také dva grandslamy. Letos ukončil aktivní kariéru.
Autor: Lidové noviny
Miloš Velemínský. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy a školství). Respektovaný pediatr a bývalý děkan Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Po celou profesní kariéru se věnuje postiženým nebo zneužívaným dětem. O těch druhých napsal dokonce knihu Celebritami proti své vůli… Vylíčil v ní příběhy dětí, které prošly jeho ordinací, a jejich rodin. Na svém kontě má ale celou řadu dalších knih.
Autor: Lidové noviny
Václav Větvička. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti vědy). Biolog, dendrolog a někdejší dlouholetý ředitel pražské Botanické zahrady patří ke známým popularizátorům říše rostlin. O své vášni napsal několik knih, účinkuje v médiích. Za své vědecké práce dostal v roce 2004 medaili Vojtěcha Náprstka. Větvička mnoho let pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích, od roku 2007 je také vedoucím zámeckého parku ve Štiříně.
Autor: Lidové noviny
Alena Vitásková. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát). Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřad, která vstoupila ve známost jako odpůrkyně společností provozujících solární elektrárny, o nichž hovořila jako o mafii. Před soudem později dostala 8,5 roku vězení za neoprávněné licence solárním elektrárnám na Chomutovsku. Rozsudek byl později zrušen, zabývat se jím bude Nejvyšší soud. Zeman dříve prohlásil, že stíhání Vitáskové mohli iniciovat solární baroni.
Autor: Lidové noviny
Ivan Vyskočil. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury). Český herec, který vystudoval pražskou DAMU, začínal v Činoherním klubu. Stal se jedním ze zakladatelů Herecké asociace, která udílí ceny Thálie. Objevuje se v rozhlase, filmu i televizi, momentálně působí také v divadle Metro. Po revoluci se zapojil do Demokratické unie, stal se místopředsedou strany. V minulosti otevřeně podpořil ČSSD, hnutí ANO a také Miloše Zemana.
Autor: Lidové noviny
Zdeněk Zbořil. Vyznamenání Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství). Vystudovaný historik a politolog vystupuje v médiích hlavně jako odborník na domácí i zahraniční politiku. V minulosti se několikrát zastal prezidenta Miloše Zemana. Bránil například jeho vulgární výroky z rozhlasového pořadu Hovory z Lán. Zbořil tvrdí, že média často prezidentovy výroky překrucují. Osmdesátiletý politolog patří do okruhu Parlamentních listů. Tento web je blízký prezidentu Zemanovi. Přispívá do něj i novinář Petr Žantovský, kterého hlava státu vyznamenala před rokem.
Autor: Lidové noviny
Ze slavnostního ceremoniálu ve Vladislavském sále. Zleva hudebník Michal David a herci Ivan Vyskočil a Jiří Krampol.
Autor: Dan Materna, MAFRA