Vědci zmapovali sídlo budovatelů proslulého chrámu Angkor Vat
Osídlení, v jehož centru je slavný kambodžský chrám Angkor Vat, rozlohou překonávalo všechna středověká města. Přílišná velikost a přelidnění pak pravděpodobně způsobily zánik aglomerace.
Když se ve druhé třetině 19. století Evropa zásluhou francouzského přírodovědce Henriho Mouhota dozvěděla o monumentálním chrámovém komplexu Angkor Vat ležícím na území dnešní Kambodže, bylo už sídlo z větší části zarostlé džunglí. Proto si archeologové nemohli udělat přesnou představu o velikosti města, díky kterému chrám vznikl. První zmapování lokality pomocí nejmodernější techniky provedl mezinárodní tým archeologů vedený Australanem Damianem Evansem ve spolupráci s americkou NASA. Výsledky jejich výzkumu otisklo nejnovější číslo odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Bez jasných hranic
Největším překvapení je zjištění skutečné plochy hlavního města khmerské říše. Městská zástavba Angkoru stála na přibližně tisíci čtverečních kilometrech. Pro srovnání, je to dvojnásobek rozlohy vymezené administrativními hranicemi dnešní Prahy. Město navíc obklopovala rozsáhlá předměstí, která se táhla až mimo oblast, na kterou se vědci zaměřili. Autoři studie uvádějí, že až do nástupu průmyslové éry šlo o nejrozsáhlejší obydlenou oblast na světě.
„Hranice osídlení nejsou zřetelné, “ říká Damian Evans z University of Sydney, který odhaduje, že v Angkoru žilo na půl milionu lidí. Hustota zalidnění však mohla být i vyšší. Sám Evans připouští, že správný může být i starší odhad, podle kterého měl Angkor v dobách největšího rozkvětu asi milion obyvatel.
Nové mapy jsou kombinací měření radarů s vysokou rozlišovací schopností, leteckých snímků a dat získaných při důkladném terénním výzkumu. Radary z družic NASA pomohly určit přesnou polohu mnoha chrámů a objevit desítky dosud neznámých. Celkem se v mapách objevilo 94 nově identifikovaných chrámových struktur. Sedmdesát čtyři dalších objektů je ještě třeba prozkoumat.
Zanesení kanálů předcházelo pád
Angkor byl hlavním městem khmerské říše od 9. do 16. století našeho letopočtu. Pak velkoměsto pohltila džungle. Důvody zániku metropole nejsou přesně známé, ale publikovaná práce nastiňuje nejpravděpodobnější variantu.
Základem výživy obyvatel khmerské říše byla rýže. Obyvatelé Angkoru vybudovali rozsáhlý zavodňovací komplex. Kanály přiváděly vodu ze severní, výše položené oblasti do centrálního rezervoáru, odkud se zavlažovalo 500 čtverečních kilometrů na jihu. Pole s dostatkem vody vyprodukovala takový přebytek potravin, že khmerská říše měla dost sil k vybudování monumentálních staveb, jejichž čelným představitelem je Angkor Vat. Tento chrám, vybudovaný ve dvanáctém století panovníkem Súrjavamanem II., patří mezi největší náboženské stavby světa.
Přírůstek obyvatel si vynutil zavlažování dalších oblastí. Nové mapy odhalují, že na mnoha místech byly zavodňovací kanály zdvojené, často bylo struh i více. Vědci v tom vidí příznak postupného kolapsu zavlažovacího systému. Stáří náhradních vodních cest ještě nebylo přesně určeno, takže není zcela jisté, jestli problémy časově souvisí s úpadkem města. Vodní díla ale dosáhla takového rozsahu, že mohla mít značný dopad na místní ekosystém, říká Evans. Proto lze považovat změnu podmínek v důsledku rozsáhlého zavodňování za nejpravděpodobnější důvod zkázy města.
***
Angkor byl až do nástupu průmyslové éry nejrozsáhlejší obydlenou oblastí na světě
Angkor Vat stál uprostřed megaměsta