BRATISLAVA/PRAHA Je to největší bronzová socha, která kdy byla v České republice odlita. Téměř osm metrů vysokou sochu jednoho z trojice zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika vytvářeli v Blansku téměř tři roky. Bronzová socha váží šest tun a je dutá, v některých místech je kvůli odlehčení jen několik centimetrů tenká. Její odlití bylo proto velice složité, stejně jako lednový transport do Bratislavy i její definitivní usazení před několika dny před budovu Slovenského národního divadla. Tam tvoří Štefánikova socha, která se dívá na Dunaj z nábřeží, opět jeden celek s obřím československým lvem. Tak jako tomu bylo v třicátých letech, kdy byl Štefánikův monument českého sochaře Bohumila Kafky vztyčen na břehu Dunaje, asi kilometr od svého dnešního umístění.
Sousoší mělo pohnutý osud, československý lev musel zmizet v době válečného slovenského státu, Štefánik v roce 1954, kdy byl navíc na příkaz komunistických vládců roztaven.
Zachovala se však Kafkova předloha, podle níž mohl být Štefánik na náklady stejnojmenné slovenské společnosti znovu odlit. Včera, u příležitosti devadesátého výročí jeho úmrtí, bylo sousoší u Dunaje slavnostně odhaleno. Socha samotná stála 11 milionů slovenských korun (necelých deset milionů českých) a zrekonstruování celého sousoší tak ještě třikrát tolik. Část dala vláda a bratislavský magistrát, ale mnoho peněz se vybralo i mezi obyčejnými Slováky, pro které je „Čechoslovák“ Štefánik dodnes největším politikem jejich země. A to přesto, že Štefánik, svojí výchovou pročeský evangelík, který v Praze studoval a začal jako Masarykův žák i politickou dráhu, byl důsledný „čechoslovakista“.
Na Slovensku je ale dodnes živý mýtus, že Štefánik byl před devadesáti lety při návratu z exilu, když přilétal italským letadlem do slovenských Vajnor u Bratislavy, sestřelen českými legionáři. Buď omylem, nebo záměrně. Podle nejnovější teorie, založené na dosud neznámé výpovědi Štefánikova přítele, kterou publikoval deník Sme, spáchal Štefánik, deprimovaný poklesem svého významu, po konci války, při příletu sebevraždu.
Nic z toho se však včera neprobíralo na slavnostním odhalení sochy. Premiér Robert Fico v povznesené náladě dokonce prohlásil, že podobně jako v Praze „pod koněm“ se v Bratislavě „pod Štefánikem“ budou scházet milenci.
Socha „krále“ Svatopluka V příštích letech by ale podle předsedy vlády měla Štefánikovi přibýt konkurence v podobě soch „slovenských“, ve skutečnosti velkomoravských, panovníků. Jak Fico připomenul, na Bratislavském hradě by se měla objevit jezdecká socha „krále Svatopluka“, na nedalekém Děvíně pak „knížete Rastislava“. „Věřím, že v Bratislavě jednou slunce zasvítí i nad sochou prvního slovenského knížete, vévody Pribiny,“ dodal Fico.
***
Milan Rastislav Štefánik
Ačkoli zemřel v květnu roku 1919 v 39 letech, stačil se Štefánik stát světově uznávaným astronomem, generálem francouzské armády a prvním ministrem války Československa. Jak Československo, tak Slovensko uctily Štefánikův podíl na vzniku státu zvláštními zákony svých parlamentů. lup
