Plž s ulitou vyztuženou pyritem, krab, který dostal kvůli huňatým klepetům přezdívku „yetti“ nebo ryba bez krvinek a červeného krevního barviva. To je jen namátkový výběr ze čtvrt milionu organismů, na něž vědci narazili při desetileté inventuře mořských forem života. Výzkumný projekt Census of Marine Life odstartoval v roce 2000 s ambiciózním mottem: „Co v mořích žilo, co v nich žije a co v nich bude žít?“ Plž s kovovou zbrojí Objevy expertů překonaly vše, co si člověk dokáže i v nejbujnější fantazii představit. V roce 2003 narazili američtí vědci při průzkumu dna Indického oceánu poblíž ostrova Rodriguez v hloubce téměř dvou a půl kilometru na podivného plže. Žil v koloniích až několika stovek jedinců poblíž míst, kde ze dna tryskala voda o teplotě 400 °C prosycená minerály. Tato solanka nevře jen díky tomu, že na ni působí tlak 250krát vyšší, než jaký panuje při hladině.
Podmořské horké prameny hostí bezpočet jedinečných forem života. Plž, který dostal jméno Crysomallon squamiferum, se ani v této kolekci rarit neztratí. Tělo má kryté zlatavě lesklými šupinami. Po uložení plže do nádoby s lihem šupiny „zrezly“ a to vzbudilo u vědců velkou zvědavost. Zlatá barva není v přírodě až tak vzácná a například u rybích šupin je celkem běžná. Nemá však se zlatem či jinými kovy nic společného. Šupina zlátne díky hře světla na látkách organického původu. Analýzy provedené na šupinách „šneka“ odhalily, že tělo plže kryjí minerální sloučeniny železa. Drtivou většinu tvoří pyrit. V malém množství je do něj přimíchán i greigit. Oba minerály vznikají sloučením železa a síry a mají typický kovový lesk.
Plž Crysomallon squamiferum nemá lesklé šupiny pro ozdobu. Základ každé šupiny tvoří výběžek tkání plže. Ty jsou potaženy vrstvou konchiolinu, který povléká i masu minerálů tvořících základ šnečí ulity. Konchiolin je pokryt vrstvou částeček pyritu o velikosti jedné tisíciny milimetru. Kombinace organického konchiolinu s pyritem dodává šupinám na pružnosti a pevnosti, takže svého majitele dobře chrání například před útokem dravých ryb. Zároveň pomáhá plži, aby se v horku panujícím v okolí zřídla zbavil nadbytečného tepla. Věda nezná jiného tvora, který by takhle využíval kov.
Americká armáda už začala tento přírodní pancíř zkoumat v naději, že by se z jeho konstrukce mohli poučit materiáloví inženýři ve zbrojovkách. Nemrznoucí ryby a krabí yetti Crysomallon squamiferum není jediným podivuhodným organismem, na který vědci narazili. Zajímavé jsou například antarktické ryby ledovky, které žijí v silně podchlazené vodě. Jiné ryby by při teplotách klesajících i několik stupňů pod nulu dávno zmrzly.
Tělem ledovek však koluje zvláštní bílkovinná molekula, která se okamžitě nabalí na vznikající ledové krystaly a nedovolí jim dále růst. Rybí tělo je plné mikroskopických krystalů ledu, ale ty nenapáchají žádné škody. Nejsou na to dost velké. Život v podchlazené vodě přináší ledovkám řadu výhod. Vyhnou se početnější konkurenci jiných ryb a navíc nemají problém s dýcháním, protože ve studené vodě je rozpuštěno velké množství kyslíku. Ryby se proto obejdou bez krvinek a také potřeba krevního barviva je zanedbatelná. Ve srovnání s jinými rybami vystačí se setinovým množstvím hemoglobinu.
K přírodním zvláštnostem odhaleným v rámci projektu Census of Marine Life patří také krab, jemuž vědci přezdívají „yetti“. Žije na dně v hlubinách Pacifiku, je bezbarvý a zřejmě i zcela slepý. Nejnápadnější jsou na něm velká klepeta pokrytá hustými „chlupy“. Vědecký název kraba Kiwa hirsuta je složen ze jména havajské bohyně mušlí Kiwy a latinského výrazu „chlupatý“. O účelu chlupů se vedou mezi vědci dohady. Mnozí jsou přesvědčeni, že se zvíře jejich pomocí chrání před toxickými látkami přítomnými v okolní vodě. S určitostí to však nevíme, stejně jako neznáme ani jídelníček podmořského „yettiho“. Mohl by sbírat povlaky bakterií z mořského dna, ale nelze vyloučit ani to, že je dravec.
Dominují mikrobi Do projektu Census of Marine Life se zapojilo 2700 vědců osmdesáti národností. Ti zorganizovali 540 expedic s celkovou dobou trvání 9000 dní. Vědci pečlivě vybírali místa, kde pak prováděli průzkum od hladiny až ke dnu.
Mezi studovanými lokalitami jsou moře za polárním kruhem stejně jako tropická moře v okolí rovníku. Zkoumání byly podrobeny pobřežní oblasti i volné moře. V rámci čtrnácti dílčích projektů pozorovali biologové na čtvrt milionu různých organismů. Šest tisíc z nich nebylo do té doby známo a více než 1200 už bylo popsáno jako nové druhy.
Z pobřežních mořských ekosystémů vyšlo jako druhově nejbohatší západní pobřeží Pacifiku. Nejpestřejší život na volném moři hostí bez ohledu na to, o jaký oceán jde, vody ve středních zeměpisných šířkách.
Výsledky desetiletého bádání zaplnily četné vědecké databáze, jsou shrnuty v pěti odborných monografiích a 2600 článcích. Některé vědecké časopisy věnovaly výsledkům „inventury mořského života“ speciální čísla a prestižní vědecký časopis PLoS ONE vytvořil z článků popisujících objevy učiněné v rámci Census of Marine Life samostatnou kolekci.
Zkrátka nepřišla ani laická veřejnost. Internetová stránka projektu www.coml.org nabízí fotografie nejrůznějších mořských živočichů, videa, mapy a filmy. Australskou zpěvačku Maryann Camilleriovou inspiroval projekt Census of Marine Life k písničce Look to the Sea, která je rovněž volně ke stažení z webových stránek projektu.
Bylo by naivní si myslet, že Census of Marine Life provedl vyčerpávající inventuru mořského života. Plná pětina světových moří zůstává stále nepoznaná a další významná část je zatím prozkoumána jen povrchně. Konečný počet mořských druhů se určitě vyhoupne přes milion. Zcela samostatnou kapitolu přitom tvoří mořské mikroorganismy. Počty jejich druhů vědci odhadují zatím jen řádově na desítky nebo i stovky milionů. Mikrobi dominují mořskému životu druhovou pestrostí i celkovým objemem biomasy. Tvoří až 90 procent hmotnosti všeho, co v mořích žije. Na každého obyvatele této planety tak připadá v moři masa mikrobů o hmotnosti, která se vyrovná pětatřiceti dospělým slonům.
***
SČÍTÁNÍ OBYVATEL MOŘÍ A OCEÁNŮ Do projektu Census of Marine Life, který trval deset let, se zapojilo 2700 vědců osmdesáti národností. Uspořádali 540 expedic s celkovou dobou trvání CENSUS 9000 dní. Vědci pozorovali OF MARINE LIFE na čtvrt milionu různých organismů. Šest tisíc z nich nebylo do té doby známo a více než 1200 už bylo popsáno jako nové druhy.
O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi
