Myšlenkově nejpodnětnější jsou v knize úvahy, s nimiž Schwarzenberg ze své zkušenosti aristokrata a zemského patriota a současně člověka s výrazným sociálním cítěním vstupoval do dobových diskusí, souvisejících s hledáním odpovědí na společenskou krizi 30. let. Způsob jeho vyjadřování byl dán vlivy katolického konzervativismu i tím, že se ocitl v blízkosti fašizujících hnutí, když spolupracoval s okruhem autoritativně-nacionalistického hnutí Vlajka. Tato organizace neblaze proslula zejména po Mnichovu a pronacistickou kolaborací (Schwarzenberg se s ní však rozešel již v roce 1937).
Schwarzenbergovy názory, poukazující na relativitu svobody moderního člověka a rizika liberálního obsahu pojmu demokracie, je třeba rovněž vnímat v souvislostech kritiky části českých katolických elit vůči nedostatkům společenské modernity, kapitalistické ekonomiky, demokraticko-parlamentního systému a politického stranictví. Břitkost polemik a myšlenkové provokace připomínají v mnohém například styl Jaroslava Durycha. Schwarzenberg ovšem dokázal okořenit své názory i humorným nadhledem. Konzervativní výhrady Ve svých textech, publikovaných v křesťansky laděných revue Řád, Akord či Obnova, se zamýšlel také nad událostmi občanské války ve Španělsku a nebo národnostní politikou československé vlády. Zajímala ho také židovská problematika. V článcích na toto téma sice najdeme často formulované výhrady konzervativních kruhů, přisuzujících židovskému etniku zodpovědnost za negativní dopady liberalismu a vznik bolševismu, ale současně i rozhodné odmítnutí antisemitismu, který považuje za neslučitelný s křesťanským světonázorem. Nejen na základě této ambivalence lze Schwarzenberga obtížně zařadit do pravolevých škatulek. Tento rys dokládají mimo jiné i protinacistické odbojové aktivity a působení v místní samosprávě po roce 1945. Po válce vstupoval i do polemik, v nichž odmítal tehdy rozšířené ztotožnění katolických a konzervativních idejí s fašismem, což bylo dáno zejména aktivní účastí katolických elit při etablování autoritativního systému druhé republiky.
Po únoru 1948 však již na detailnější vymezování pojmů scházel prostor. Marxistický ideový diskurz pravicovou opozici vůči prvorepublikovému establishmentu šmahem označil jako fašistickou, aniž by bylo podrobněji zkoumáno ideové pozadí těchto proudů a komparativní kontext jejich utváření v evropském rámci.
Vedle politicky zaměřených statí tvoří podstatnou část souboru studie věnované úvahám nad českou národní a konfesní identitou, nad historií rodu a jižních Čech.
Vydání výboru díla této u nás již skoro zapomenuté osobnosti pomáhá pochopit jeden ze segmentů politického myšlení českých zemí a umožňuje tak udělat si představu o intelektuálních peripetiích meziválečné epochy bez ideologických zjednodušení.
***
Karel VI. Schwarzenberg. Torzo díla
Vybral, sestavil a úvodní studií a poznámkami opatřil Martin C. Putna.
Vydalo nakladatelství Torst, Praha 2007, 1224 strany.
O autorovi| Jaroslav Šebek, Výběr knih ve spolupráci s knihkupectvími Academia a Fišer
