„Dneska si můžete pořídit za třicet tisíc korun rádiem řízený vrtulníček a s ním si fotit, co chcete. A těžko vás může někdo z něčeho obvinit, pokud dodržujete frekvenční rozsahy,“ vysvětluje pro server Lidovky.cz letecký publicista Martin Salajka těžkou regulovatelnost využívání malých bezpilotních letounů v praxi. A za pravdu mu dávají i jiní.
Například podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra je jen otázkou času, kdy drony někdo zneužije k útoku - třeba právě na jaderné elektrárny. „Pokud by někdo (s dronem) šikovně trefil rozvodnu nebo řídící středisko, tak může elektrárnu vyřadit z provozu. A to už je problém. Jedinou obranou by bylo rozmístit kolem budovy systém protiletadlové obrany,“ řekl serveru Lidovky.cz.
PSALI JSME: |
Drony útočí
Jedním dechem však dodává, že drony jsou současnými radarovými systémy těžko zachytitelné a například v krajině okolo Dukovan by jejich detekce mohla být problematická. Lépe by podle něj nedopadly ani případné pokusy o sestřelení.
„Máme systém protiletadlové obrany KUB a přenosné protiletadlové rakety RBS-70, ale ty nejsou navrhované na sestřelování tak malých cílů. Kdyby k areálu směřoval jeden dron a proti němu stála baterie RBS-70, tak by ho asi trefila, ale kdyby jich letělo pět nebo deset, tak by většina proletěla skrz,“ dodává.
    |
Lidská vynalézavost nezná mezí
Za pravdu mu částečně dává i bezpečnostní analytik Andor Šándor. „Samozřejmě je to problém, který se dá z úrovně státu jen těžko kontrolovat. Drony sice nebyly nikdy vyhodnoceny jako významné riziko pro jaderné elektrárny, ale takový útok by ji vyřadit z provozu nepochybně mohl,“ řekl serveru Lidovky.cz.
I podle něj by reakce na dron, který už by do areálu pronikl, byla komplikovaná. Tyto stroje totiž mohou létat v nízkých výškách a nemusí je proto zachytit radarové systémy.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Jakákoli neregulovaná činnost ve vzduchu je problém. Pokud si nad obytnými částmi bude létat kdo chce jak chce, tak už to samo o sobě představuje obecné ohrožení. Lidé, kteří nám chtějí ublížit, jsou dnes velmi vynalézaví a snaží se najít způsoby, jak proniknout zvýšenou obranou. A jedním ze způsobů je právě technologie dronů,“ tvrdí Šándor.
Plochodrážní střela pro chudé
Problém s drony spočívá hlavně v jejich dostupnosti. Zatímco například špionážní družice jsou doménou států a tajných služeb, dron si k získávání informací nebo útokům může sestavit prakticky každý. V poslední době vyšlo najevo, že tuto technologii používá například palestinská extremistická organizace Hamás nebo Severní Korea. Ve Francii zase během letošního podzimu došlo k několika koordinovaným přeletům nad jadernými elektrárnami.
Jak ale poznamenává Visingr, drony lze použít i na jiných místech. „Takový dron můžete naplnit kuličkami z kuličkových ložisek a nechat vybouchnout třeba nad Václavským náměstím. Postavíte ho za pár desítek tisíc a ovládat se ho naučíte za jedno odpoledne. Taky proto se dronům přezdívá střela s plochou dráhou letu pro chudé,“ tvrdí. Jako jedinou funkční ochranu proti podobným útokům uvádí izraelský protiraketový systém Iron Dome. Na takové technologie ale prý Česko nemá rozpočet.
Drony padají na hlavy
Ministerstvo obrany před nedávnem vypsalo tendr na „optimalizaci detekce velmi malých vzdušných cílů primárními radary“. Podle mluvčího ministerstva Petra Medka jde o „vývojový projekt, který by měl umožnit využití již používané technologie k detekci malých cílů, tedy včetně dronů.“ Samotnou ochranu proti útokům má na starosti Policie ČR.
Vedoucí Útvaru vnitřních a vnějších vztahů atomové elektrárny Temelín Petr Šuleř nepovažuje riziko útoku za akutní, přesto však tvrdí, že ČEZ problematiku nepodceňuje. „Máme k dispozici řadu bariér, včetně bezletové zóny, ochranných systémů až po vnější ochrannou obálku reaktoru (ta má podle analytiků odolat i například nárazu stíhacího letounu - pozn. red.). Přesto však společnost ČEZ definovala postupy, jak na tyto situace reagovat a eliminovat případná rizika.“ Přímo v areálu také sídlí policejní jednotka ochrany jaderných elektráren.
Salajka tvrdí, že případné teroristické útoky nejsou v Česku příliš pravděpodobné. S tím ale Visingr nesouhlasí. „Vzhledem k tomu, že jsme velmi blízký spojenec Izraele a podporujeme Kurdy, tak bych neřekl, že ležíme úplně stranou zájmu. Jsme v NATO, jsme součástí západní civilizace, a to stačí,“ tvrdí. Jak k tomu ale poznamenává Šándor: „Na druhou stranu se nedá ani říci, že bychom byli v situaci, kdy by se každý měl bát, že mu na hlavu spadne dron.“
