Středa 1. prosince 2021, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Očkování je jediným východiskem z covidové krize. Vynucovat ho je ale problém, míní profesor Špičák z IKEM

Lékař Julius Špičák foto: MICHAL SVÁČEKMAFRA

Doporučujeme
Praha - Lidstvo se konečně dočkalo vakcíny proti koronaviru a v mnoha zemích světa už začalo plošné očkování. V České republice první lidé dostávají vakcínu právě v těchto dnech. Kolem různých vakcín a očkování však stále trvá boj mezi lidmi, kteří už se nemohou dočkat, kdy dostanou vakcínu, a těmi, kdo tento způsob obrany zásadně odmítají – bohužel i za cenu, že svým postojem mohou mnoha spoluobčanům způsobit vážný průběh nemoci, či dokonce smrt.
  5:00

Do tohoto souboje odlišných světů se na obou stranách barikády přidalo mnoho známých osobností, především lékařů a politiků. Známý lékař, profesor Julius Špičák, který působí v pražském IKEM, již několik týdnů jednoznačně propaguje očkování i jako poslanec ANO.

LN: Koronavirus již zabil více než 1,5 milionu lidí na světě, u nás přes deset tisíc. Sdílíte názor, že jediným východiskem z krize je plošné očkování?
Ano, tento názor bezvýhradně sdílím a mezi zodpovědnými odborníky i poučenými a soudnými laiky zde panuje pozoruhodná shoda.

LN: Jste významný gastroenterolog a endoskopista, ale někdo by se mohl zeptat, kde berete oprávnění vyjadřovat se ke covidové infekci.
Covid-19 poškozuje i trávicí trakt, ohrožuje nemocné po transplantaci jater, může interferovat s některými léky a endoskopisté jsou zatíženi podobným rizikem jako zubaři. Naše pracoviště publikovalo tři vědecké práce, z toho dvě v mimořádně prestižních mezinárodních časopisech. Nadto si troufám říci, že mě život ve vědeckém prostředí, grantových agenturách a různých vědeckých radách vybavil schopností kriticky přijímat a obecně analyzovat medicínská vědecká data.

Prof. Julius Špičák (68)

  • Mezinárodně uznávaný lékař.
  • Autor řady vědeckých studií.
  • V současnosti je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie a vedoucím oddělení gastroenterologických metod v pražské nemocnici IKEM.
  • Od října 2017 je poslancem ANO, je místopředsedou sněmovního výboru pro zdravotnictví a členem dozorčí rady VZP.

LN: Ve společnosti existuje dost silná skepse proti očkování. Tato skupina má strach z toho, že vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, tudíž nebudou dostatečně účinné, že budou mít nežádoucí vedlejší účinky a že očkování prý není nutné, protože se jedná o silnější formu chřipky. Jak byste tyto námitky rozptýlil?
V celé problematice covidu-19 je třeba komunikovat promyšleně a transparentně a oficiální informace by mělo šířit ministerstvo zdravotnictví, případně Česká lékařská komora. Bylo by dobré srozumitelně vysvětlit princip očkování obecně, jeho historii, jaké nemoci se díky očkování podařilo vymýtit či oslabit a jaké jsou dosavadní informace o komplikacích, které samozřejmě existují – stejně jako u jakéhokoliv léčebného přípravku.

Jinak pro určitou představu uvedu příklady. Ve Spojených státech umírá ročně víc lidí v důsledku krvácení do trávicí trubice při užívání léků podobných aspirinu než na AIDS, přesto se tyto léky setrvale masivně užívají. Účinnost jedněch z nejužívanějších léků na vředovou nemoc blokátorů protonové pumpy (například Helicid) je standardní jen u poloviny uživatelů. A zatřetí nezanedbatelnou příčinou transplantace jater je jejich poškození jak léky naší, tak čínské medicíny.

LN: Kromě již zmíněných dvou obav existují konspirační teorie, že například vakcína z USA bude obsahovat nanočip od zakladatele Microsoftu Billa Gatese a podobně. V deníku New York Times Gates a firma vyrábějící vakcínu dokonce museli tyto nesmysly dementovat. Jak s takovými názory bojovat, když pro tyto lidi rozumné argumenty evidentně nezabírají?
Musíme počítat s tím, že podobné konspirační teorie byly, jsou a budou pro nikoliv zanedbatelnou část populace vždy přitažlivé. Nakonec na principu sugesce a skupinové manipulace fungovaly i různé sekty, chiliasmus a milenialismus, nechť mi věřící obec odpustí.

Oslabit jejich vliv lze jen soustavnou srozumitelnou informatikou nejlépe i se zastoupením respektovaných elit. Jenže mám bohužel pocit, že se jich jaksi nedostává – a samozřejmě musí se počítat s rizikem nenávistných reakcí.

LN: V České republice by se dle průzkumu společnosti STEM ze začátku prosince 39 procent lidí nechalo naočkovat proti covidu-19, jsou to většinou lidé starší 60 let. Proti očkování je 45 procent dotázaných, zejména jsou to mladší lidé, mezi třiceti a čtyřiačtyřiceti lety. Přitom tak vysoké procento odmítačů či skeptiků je problém, protože odborníci časopisu Lancet tvrdí, že k tomu, aby očkování mělo smysl, by vakcínu mělo dostat 60 až 70 procent lidí…
Myslím, že odpovědí může být syntéza mých předchozích výroků. Dále bych podotkl, že vývoj epidemie covidu-19 je v mnoha aspektech málo předvídatelný, nicméně velmi nespravedlivý. Denně čteme o promořených sportovních klubech a nikdo už ani neočekává jakoukoliv symptomatologii, naopak průměrný věk zemřelých je 79 let. Podobně je to s ekonomickým ovlivněním jednotlivých skupin společnosti. Například IT a farmaceutický průmysl není postižen, jedinci bohatnou kale i nekale, finančně neutrpěla většina státních zaměstnanců a politiků. Naproti tomu krize destruktivně působí na umělce, cestovní ruch, stravování, sport a zejména nižší příjmové třídy.

Podobně zatížení zdravotnických pracovníků je nerovnoměrné. Zátěž covidových oddělení je obrovská, ale ambulantní provoz se snížil…

LN: Mezi mladými muži se dost rozšířil názor, že vakcína působí neplodnost, protože nějaká neviditelná moc by ráda redukovala počet lidí na Zemi – a vakcína proti covidu je prý ideální nástroj. Z čeho pramení tato nevědomost? Z naivity, nevzdělanosti nebo nedůvěry lidí vůči vládám či státním autoritám?
Soudím, že i zde by pomohla důvěryhodná analýza komplikací jiných dosavadních vakcinací.

LN: Skepse vůči vakcíně není pouze nezodpovědnost, ale může být i nebezpečná vůči celé společnosti. V různých zemích se k rozptýlení skepse používají v mediálních kampaních různé metody. Někde kladou důraz na vědecké argumenty (například ve Francii, kde šestačtyřicet procent lidí odmítá očkování), jinde na altruismus. Jsou i vlády, které lidem vyhrožují – například v Rusku. U nás byste doporučil jaké varianty?
Jakýkoliv náznak privilegování očkovaných považuji za velmi problematický a potenciálně kontraproduktivní, byť z cestování do exotických zemí známe příklady požadavku na očkování proti žluté zimnici, i když je po mně nikdy nikdo v zemích Afriky a Dálného východu nepožadoval. Diskutuje se vícero nátlakových opatření, nicméně etika v medicíně je velmi komplikovaná záležitost.

Zde se argumentuje tím, že odpůrce vakcinace ohrožuje ostatní, ale takto lze teoreticky odmítat transplantovat vzácná játra alkoholikům s tím, že se nedostanou přednostně těm „slušným“. Doporučuji skutečně promyšlenou, srozumitelnou, kontinuální a profesionálně vedenou kampaň.

Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

LN: Původně se myslelo, že když vakcína bude zadarmo, nechá se naočkovat dostatek lidí. Když se dívám na zprávy a reakce na sociálních sítích, slovo „zadarmo“ nejspíš nefunguje tak, jak se očekávalo. I když v Rusku je mnohem větší problém, protože zhruba 60 procent dotázaných by si nenechalo píchnout ruskou vakcínu. Souhlasíte, že tato – řekněme materiální – motivace nebude stačit?
Očkování skutečně nemůže být jinak hrazené než z veřejného zdravotního pojištění, což je obecně případnější termín než „zadarmo“, protože věru nic není zadarmo. Zdůraznil bych, že bez jakéhokoli, byť i administrativního doplatku. Nejsem vakcinolog, ale mám pocit, že věrohodné informace o ruských vakcínových studiích v dostupném vědeckém veřejném prostoru chybějí, nadto někteří odborníci považují strukturu ruské vakcíny za potenciálně problematickou.

Rusové sledují internet stejně jako kdokoliv jiný.

LN: Jsou tedy vakcíny, které se budou u nás používat, bezpečné?
Věřím, že dostatečně, ale nevyhnutelně nikoliv absolutně.

LN: Co byste řekl lidem, kteří se obávají nežádoucích vedlejších účinků? Mladí někdy argumentují tím, že průběh nemoci by u nich byl stejně lehký, takže nebudou riskovat případné vedlejší účinky vakcíny. Na tento názor byste reagoval tím, že právě oni by mohli nakazit svoje rodiče či prarodiče? Nebo jsou i jiné argumenty?
Ano, chápu, že část populace mladých s ověřeným minimálním rizikem těžkého průběhu onemocnění může považovat riziko komplikací za převažující, nebudou se ani očkovat malé děti. Riziko přenosu nákazy na rodiče či prarodiče s těžkým i smrtelným průběhem je oním správným argumentem, byť se jistě objeví protiargument, že pokud budou očkovaní…

LN: U některých vakcín bude zapotřebí očkovat dvakrát. Neobáváte se toho, že když u někoho první dávka vyvolá nepříjemné vedlejší účinky, druhou už ze strachu odmítne?
Velmi důležitá bude informatika i bezprostředně v očkovacím centru. Jakési symptomy po aplikaci vakcíny jsou obecně do určité míry logickým důsledkem, vždyť nabuzení imunity, tedy obranyschopnosti organismu, vzniká v důsledku vakcíny, která vlastně navozuje jakousi klinicky mírnou imitaci onemocnění.

LN: Může fungovat nápad, který se objevil ve Velké Británii, že kdo odmítne očkování, nebude vpuštěn na spoustu veřejných míst a může zůstat doma mezi čtyřmi zdmi, v USA očkování prý budou vyžadovat zaměstnavatelé. U nás byste něco takového doporučoval?
To je otázka i pro právníka. Byl bych velmi opatrný, protože navozená obranyschopnost není absolutní u jednotlivců ani celku. Ani nevíme, jak dlouho bude trvat. Také se budeme muset vypořádat s těmi, kdo odmítnou očkování, protože infekci prodělali.

Opakuji, jakákoliv vynucovací opatření vzbudí protiakci a povedou ke vzniku černého trhu s falešnými očkovacími průkazy, pozitivními testy atd.

LN: Jaké procento obyvatel České republiky a do jakého termínu by mělo být naočkováno, abychom druhou polovinu příštího roku už mohli zažít bez větších omezení pohybu lidí a podnikání?
Skutečně zde jen přejímám údaje a názory: infekce byla u nás prokázána u mnoha set tisíc lidí, ve skutečnosti to byl násobek. Patrně tedy není v první fázi nutné trvat na proočkování 70 procent populace, ale vakcinovat rizikové skupiny ve smyslu rizika šíření i tíže onemocnění. Rozhodně bych se například vedle zdravotníků soustředil na personál a klienty všech seniorských zařízení bez ohledu na věk i další rizikové faktory.

LN: Proč nezdůrazňuje lékařská obec, celebrity v bílých pláštích, že čím víc lidí se nechá naočkovat a čím dříve se tak stane, tím dříve se výrazně uleví zaměstnancům v nemocnicích a také počet úmrtí na covid-19 se sníží na minimum? Nebo se mýlím a zase tak jednoduché to nebude?
Souhlasím, soudím, že v propagaci očkování by oborové elity i reprezentace komory měly být aktivnější.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Nevíte, jaký dárek koupit blízkým k Vánocům? Mrkněte se na tipy z redakce
Nevíte, jaký dárek koupit blízkým k Vánocům? Mrkněte se na tipy z redakce

Zná to asi každý, Vánoce se kvapem blíží a vy možná nevíte, jaký dárek pro své milované pořídit. Inspirujte se tipy z redakce a využijte slev při...

Mohlo by vás zajímat