V Česku začalo očkování proti covidu. První dávky dostali premiér Babiš a válečná veteránka Emilie Řepíková |
Do tohoto souboje odlišných světů se na obou stranách barikády přidalo mnoho známých osobností, především lékařů a politiků. Známý lékař, profesor Julius Špičák, který působí v pražském IKEM, již několik týdnů jednoznačně propaguje očkování i jako poslanec ANO.
LN: Koronavirus již zabil více než 1,5 milionu lidí na světě, u nás přes deset tisíc. Sdílíte názor, že jediným východiskem z krize je plošné očkování?
Ano, tento názor bezvýhradně sdílím a mezi zodpovědnými odborníky i poučenými a soudnými laiky zde panuje pozoruhodná shoda.
LN: Jste významný gastroenterolog a endoskopista, ale někdo by se mohl zeptat, kde berete oprávnění vyjadřovat se ke covidové infekci.
Covid-19 poškozuje i trávicí trakt, ohrožuje nemocné po transplantaci jater, může interferovat s některými léky a endoskopisté jsou zatíženi podobným rizikem jako zubaři. Naše pracoviště publikovalo tři vědecké práce, z toho dvě v mimořádně prestižních mezinárodních časopisech. Nadto si troufám říci, že mě život ve vědeckém prostředí, grantových agenturách a různých vědeckých radách vybavil schopností kriticky přijímat a obecně analyzovat medicínská vědecká data.
Prof. Julius Špičák (68)
|
LN: Ve společnosti existuje dost silná skepse proti očkování. Tato skupina má strach z toho, že vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, tudíž nebudou dostatečně účinné, že budou mít nežádoucí vedlejší účinky a že očkování prý není nutné, protože se jedná o silnější formu chřipky. Jak byste tyto námitky rozptýlil?
V celé problematice covidu-19 je třeba komunikovat promyšleně a transparentně a oficiální informace by mělo šířit ministerstvo zdravotnictví, případně Česká lékařská komora. Bylo by dobré srozumitelně vysvětlit princip očkování obecně, jeho historii, jaké nemoci se díky očkování podařilo vymýtit či oslabit a jaké jsou dosavadní informace o komplikacích, které samozřejmě existují – stejně jako u jakéhokoliv léčebného přípravku.
Jinak pro určitou představu uvedu příklady. Ve Spojených státech umírá ročně víc lidí v důsledku krvácení do trávicí trubice při užívání léků podobných aspirinu než na AIDS, přesto se tyto léky setrvale masivně užívají. Účinnost jedněch z nejužívanějších léků na vředovou nemoc blokátorů protonové pumpy (například Helicid) je standardní jen u poloviny uživatelů. A zatřetí nezanedbatelnou příčinou transplantace jater je jejich poškození jak léky naší, tak čínské medicíny.
LN: Kromě již zmíněných dvou obav existují konspirační teorie, že například vakcína z USA bude obsahovat nanočip od zakladatele Microsoftu Billa Gatese a podobně. V deníku New York Times Gates a firma vyrábějící vakcínu dokonce museli tyto nesmysly dementovat. Jak s takovými názory bojovat, když pro tyto lidi rozumné argumenty evidentně nezabírají?
Musíme počítat s tím, že podobné konspirační teorie byly, jsou a budou pro nikoliv zanedbatelnou část populace vždy přitažlivé. Nakonec na principu sugesce a skupinové manipulace fungovaly i různé sekty, chiliasmus a milenialismus, nechť mi věřící obec odpustí.
Oslabit jejich vliv lze jen soustavnou srozumitelnou informatikou nejlépe i se zastoupením respektovaných elit. Jenže mám bohužel pocit, že se jich jaksi nedostává – a samozřejmě musí se počítat s rizikem nenávistných reakcí.
Odměnu nechci, říká maďarská ‚matka‘ covidové vakcíny. Svět se podle ní díky očkování vrátí do normálu v létě |
LN: V České republice by se dle průzkumu společnosti STEM ze začátku prosince 39 procent lidí nechalo naočkovat proti covidu-19, jsou to většinou lidé starší 60 let. Proti očkování je 45 procent dotázaných, zejména jsou to mladší lidé, mezi třiceti a čtyřiačtyřiceti lety. Přitom tak vysoké procento odmítačů či skeptiků je problém, protože odborníci časopisu Lancet tvrdí, že k tomu, aby očkování mělo smysl, by vakcínu mělo dostat 60 až 70 procent lidí…
Myslím, že odpovědí může být syntéza mých předchozích výroků. Dále bych podotkl, že vývoj epidemie covidu-19 je v mnoha aspektech málo předvídatelný, nicméně velmi nespravedlivý. Denně čteme o promořených sportovních klubech a nikdo už ani neočekává jakoukoliv symptomatologii, naopak průměrný věk zemřelých je 79 let. Podobně je to s ekonomickým ovlivněním jednotlivých skupin společnosti. Například IT a farmaceutický průmysl není postižen, jedinci bohatnou kale i nekale, finančně neutrpěla většina státních zaměstnanců a politiků. Naproti tomu krize destruktivně působí na umělce, cestovní ruch, stravování, sport a zejména nižší příjmové třídy.
Podobně zatížení zdravotnických pracovníků je nerovnoměrné. Zátěž covidových oddělení je obrovská, ale ambulantní provoz se snížil…
LN: Mezi mladými muži se dost rozšířil názor, že vakcína působí neplodnost, protože nějaká neviditelná moc by ráda redukovala počet lidí na Zemi – a vakcína proti covidu je prý ideální nástroj. Z čeho pramení tato nevědomost? Z naivity, nevzdělanosti nebo nedůvěry lidí vůči vládám či státním autoritám?
Soudím, že i zde by pomohla důvěryhodná analýza komplikací jiných dosavadních vakcinací.
LN: Skepse vůči vakcíně není pouze nezodpovědnost, ale může být i nebezpečná vůči celé společnosti. V různých zemích se k rozptýlení skepse používají v mediálních kampaních různé metody. Někde kladou důraz na vědecké argumenty (například ve Francii, kde šestačtyřicet procent lidí odmítá očkování), jinde na altruismus. Jsou i vlády, které lidem vyhrožují – například v Rusku. U nás byste doporučil jaké varianty?
Jakýkoliv náznak privilegování očkovaných považuji za velmi problematický a potenciálně kontraproduktivní, byť z cestování do exotických zemí známe příklady požadavku na očkování proti žluté zimnici, i když je po mně nikdy nikdo v zemích Afriky a Dálného východu nepožadoval. Diskutuje se vícero nátlakových opatření, nicméně etika v medicíně je velmi komplikovaná záležitost.
Zde se argumentuje tím, že odpůrce vakcinace ohrožuje ostatní, ale takto lze teoreticky odmítat transplantovat vzácná játra alkoholikům s tím, že se nedostanou přednostně těm „slušným“. Doporučuji skutečně promyšlenou, srozumitelnou, kontinuální a profesionálně vedenou kampaň.
Julius Špičák, přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
LN: Původně se myslelo, že když vakcína bude zadarmo, nechá se naočkovat dostatek lidí. Když se dívám na zprávy a reakce na sociálních sítích, slovo „zadarmo“ nejspíš nefunguje tak, jak se očekávalo. I když v Rusku je mnohem větší problém, protože zhruba 60 procent dotázaných by si nenechalo píchnout ruskou vakcínu. Souhlasíte, že tato – řekněme materiální – motivace nebude stačit?
Očkování skutečně nemůže být jinak hrazené než z veřejného zdravotního pojištění, což je obecně případnější termín než „zadarmo“, protože věru nic není zadarmo. Zdůraznil bych, že bez jakéhokoli, byť i administrativního doplatku. Nejsem vakcinolog, ale mám pocit, že věrohodné informace o ruských vakcínových studiích v dostupném vědeckém veřejném prostoru chybějí, nadto někteří odborníci považují strukturu ruské vakcíny za potenciálně problematickou.
Rusové sledují internet stejně jako kdokoliv jiný.
LN: Jsou tedy vakcíny, které se budou u nás používat, bezpečné?
Věřím, že dostatečně, ale nevyhnutelně nikoliv absolutně.
LN: Co byste řekl lidem, kteří se obávají nežádoucích vedlejších účinků? Mladí někdy argumentují tím, že průběh nemoci by u nich byl stejně lehký, takže nebudou riskovat případné vedlejší účinky vakcíny. Na tento názor byste reagoval tím, že právě oni by mohli nakazit svoje rodiče či prarodiče? Nebo jsou i jiné argumenty?
Ano, chápu, že část populace mladých s ověřeným minimálním rizikem těžkého průběhu onemocnění může považovat riziko komplikací za převažující, nebudou se ani očkovat malé děti. Riziko přenosu nákazy na rodiče či prarodiče s těžkým i smrtelným průběhem je oním správným argumentem, byť se jistě objeví protiargument, že pokud budou očkovaní…
LN: U některých vakcín bude zapotřebí očkovat dvakrát. Neobáváte se toho, že když u někoho první dávka vyvolá nepříjemné vedlejší účinky, druhou už ze strachu odmítne?
Velmi důležitá bude informatika i bezprostředně v očkovacím centru. Jakési symptomy po aplikaci vakcíny jsou obecně do určité míry logickým důsledkem, vždyť nabuzení imunity, tedy obranyschopnosti organismu, vzniká v důsledku vakcíny, která vlastně navozuje jakousi klinicky mírnou imitaci onemocnění.
Stát chce třicet očkovacích center, od května zapojí praktiky, vyplývá z druhé verze vakcinační strategie |
LN: Může fungovat nápad, který se objevil ve Velké Británii, že kdo odmítne očkování, nebude vpuštěn na spoustu veřejných míst a může zůstat doma mezi čtyřmi zdmi, v USA očkování prý budou vyžadovat zaměstnavatelé. U nás byste něco takového doporučoval?
To je otázka i pro právníka. Byl bych velmi opatrný, protože navozená obranyschopnost není absolutní u jednotlivců ani celku. Ani nevíme, jak dlouho bude trvat. Také se budeme muset vypořádat s těmi, kdo odmítnou očkování, protože infekci prodělali.
Opakuji, jakákoliv vynucovací opatření vzbudí protiakci a povedou ke vzniku černého trhu s falešnými očkovacími průkazy, pozitivními testy atd.
LN: Jaké procento obyvatel České republiky a do jakého termínu by mělo být naočkováno, abychom druhou polovinu příštího roku už mohli zažít bez větších omezení pohybu lidí a podnikání?
Skutečně zde jen přejímám údaje a názory: infekce byla u nás prokázána u mnoha set tisíc lidí, ve skutečnosti to byl násobek. Patrně tedy není v první fázi nutné trvat na proočkování 70 procent populace, ale vakcinovat rizikové skupiny ve smyslu rizika šíření i tíže onemocnění. Rozhodně bych se například vedle zdravotníků soustředil na personál a klienty všech seniorských zařízení bez ohledu na věk i další rizikové faktory.
LN: Proč nezdůrazňuje lékařská obec, celebrity v bílých pláštích, že čím víc lidí se nechá naočkovat a čím dříve se tak stane, tím dříve se výrazně uleví zaměstnancům v nemocnicích a také počet úmrtí na covid-19 se sníží na minimum? Nebo se mýlím a zase tak jednoduché to nebude?
Souhlasím, soudím, že v propagaci očkování by oborové elity i reprezentace komory měly být aktivnější.
