Téměř 83 procent lidí si přeje být očkováno u praktika nebo specialisty, případně v očkovacím centru. Pro očkování v lékárnách bylo jen 3,4 procenta respondentů. Právě očkování v lékárnách má podle lékárníků i ministerstva zdravotnictví přispět k navýšení proočkovanosti zejména proti chřipce. Ta se nyní pohybuje jen kolem sedmi procent.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka s tím ale nesouhlasí. Míra proočkovanosti by se podle něj nezměnila, ani kdyby vakcínu dostali v lékárnách všichni zájemci. K tomu je potřeba komplexní změna celého systému vakcinace v Česku, uvedl. Pomoci by podle něj mohlo proplacení vakcíny pojišťovnou. Ta očkování proti chřipce nyní hradí jen chronicky nemocným a seniorům nad 65 let.
Praktici si vakcínu proti chřipce zakoupí od distributora do 400 korun. Pacient pak kromě toho zaplatí ještě za aplikaci, což je podle Šonky dalších zhruba 300 korun. Ačkoliv byl letos zájem o vakcíny velký a vyočkovaly se všechny, které byly dostupné, v předchozích letech to tak nebylo. A protože se vakcíny objednávají rok dopředu podle zájmu z uplynulé sezony, musí se lékaři rozhodnout. Buď jich koupí méně a riskují, že se na některé pacienty nedostane, nebo jich naopak objednají více a přijdou o peníze. Na rozdíl od jiných očkování je totiž to proti chřipce jen na jednu sezonu.
Možnost volby, ne konkurence
Podle Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS) mají ale očkování i preventivní programy v lékárnách skutečný dopad. Během podzimního pilotního projektu se v lékárnách nechalo naočkovat 723 pacientů. Nejčastěji si pro vakcínu přišli lidé od 35 do 54 let, 61 procent všech pacientů se navíc neočkuje pravidelně. Poprvé v životě se v rámci akce nechalo naočkoval 34 procent lidí. Podle asociace nejčastěji vítali možnost návštěvy o víkendu.
Kdyby se do očkování zapojilo zhruba 200 lékáren, proočkovanost by se podle APLEKS zvýšila z aktuálních sedmi procent na více než 10 procent. „Transparentní čísla ukazují, že lékárny představují možnost volby pro pacienty, nikoli konkurenci pro praktické lékaře. Zůstává nejasné, proč bychom měli pacientům tuto možnost bezpečné volby omezovat,“ říká ředitelka asociace Irena Storová.
„Očkování v lékárnách je možné, ale není to recept na zvýšení proočkovanosti,“ argumentuje Šonka. Lékárny by podle něj měly splňovat stejné hygienické a bezpečností podmínky, jako ordinace. Měly by tedy mít nejen samostatnou očkovací místnost, ale také čekárnu a toalety.
Šonka také upozorňuje, že by si lékárníci museli doplnit vzdělání. V rámci pilotního projektu očkování v lékárnách totiž neočkovali lékárníci, ale praktičtí lékaři. Odborníci navíc poukazují na fakt, že vakcíny nemohou podávat ani všichni lékaři. „Nevidíme žádný důvod, proč v současné době nemohou očkovat například internisté, geriatři, kardiologové nebo pneumologové, zapojit se třeba také sestry, které jsou k očkování plně kvalifikované, na rozdíl od lékárníků,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs ale oponuje, že očkování v lékárnách je běžnou praxí ve většině zemí Evropské unie. Například ve Francii se podle něj takto podařilo zvýšit nejen proočkovanost jako takovou, ale také míru očkování u lékařů. „Ta dvě místa si nekonkurují. Je to celkem logické, někdo jde k lékaři a pro někoho je dostupná lékárna,“ říká. Očkování v lékárnách má podle něj podporu také České vakcinologické společnosti, se kterou lékárníci spolupracují na přípravě kurzů.
Pro očkování v lékárnách je i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do léta chce mít hotový návrh nového zákona o zdravotních službách, který to umožní. S odborníky chce ale vyřešit, jaký typ očkování bude v lékárně možný a za jakých podmínek. On sám zatím počítá s vakcínou proti chřipce pro dospělé pacienty.
„Pilotní projekty sledujeme, stejně tak i přístup v okolních zemích EU, kde očkování v lékárnách je zavedeno, a vyhodnocujeme přínosy,“ říká Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. „Pokud se prokáže, že model očkování v lékárnách zvyšuje dostupnost očkování a tím i proočkovanost a je bezpečný pro pacienty, může být jedním z vhodných doplňujících nástrojů. Nejde tedy o nahrazení role praktických lékařů, ale o rozšíření možností očkování pro pacienty tam, kde je to účelné a bezpečné,“ dodává.
Léky přímo v ordinaci
Zájem je podle průzkumu také o výdej alespoň některých léků přímo v ordinacích. Takovou možnost by uvítalo zhruba 50 procent dotázaných, podle Býmy jde především o oblasti, kde je špatná dostupnost. Vždy v lékárně si chce léky vyzvedávat jen čtvrtina respondentů.
„Jedním z důvodů může být to, že lékárenské řetězce systematicky zaměňují námi předepsaný lék za jiný, pouze proto, že na něm mají vyšší marži. Podle našich zkušeností o důvodech záměny pacienty mnohdy ani neinformují. Zejména seniory to mate a mnohdy pak omylem užívají dva léky s jiným názvem, ale stejnou účinnou látkou,“ komentuje to Šonka. Pacienti si podle něj také stěžují na fakt, že například kvůli nedostatečnému množství předepsaného léku musí do lékárny dvakrát.
Možnost vydávat léky, zejména na akutní stavy, by uvítali i pediatři. „Když k nám přijde maminka s dítětem ve zhoršeném akutním stavu, bylo by přínosné, kdybychom mohli rovnou vydat například potřebná ATB, případně lék proti zvracení nebo sirup na sražení horečky,“ vysvětluje Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Ministerstvo zdravotnictví ale žádnou změnu ve výdeji léků neplánuje. „Lékárny a lékárníci mají v systému zdravotní péče nezastupitelnou roli. Jejich úloha spočívá v kontrole preskripce – například správné dávkování, správný léčivý přípravek – a lékové interakce,“ uvedl pro iDNES.cz Martin Novotný z tiskového oddělení MZd. V rámci dostupnosti péče plánuje resort zavedení zásilkového výdeje léčiv vázaných na předpis.
V procesu výdeje léků je podle prezidenta ČLnK Krebse potřeba kontrolní článek, kterým jsou právě lékárníci. V případě, že dojde k chybě v předpisu léku, může ji právě farmaceut včas zachytit.
„Nemyslím si, že je někde plošný problém v nedostupnosti lékárenské péče, a že by se to mělo řešit tímto způsobem. I v evropském kontextu je to naprostá výjimka za velmi striktních podmínek, není to něco, co by na rozdíl od očkování fungovalo normálně,“ říká Krebs. Lékárny mají navíc podle něj často otevřeno déle než ordinace, a jsou tedy pro pacienty dostupnější. V případech, kde to tak není, by se měla primárně řešit změna otevírací doby lékárny.
Prevenci v lékárnách nechceme
Také preventivní programy a screeningy by podle pacientů měly zůstat v ordinacích. Celkem 65,7 procenta respondentů míní, že by je měl provádět lékař, který k tomu má kvalifikaci. Ordinace podle dotázaných navíc poskytuje pro taková vyšetření klid a důvěryhodné zázemí. S tím souhlasí také Šonka. „Lékárník je pouze poučeným laikem, nemá v tomto ohledu žádné formální ani praktické vzdělání,“ tvrdí.
„Opakovaný výzkum dlouhodobě ukazuje, že většina lidí je spokojena s péčí a časem, který jim praktický lékař věnuje,“ říká Býma. Od roku 2015 podle něj převažuje stabilní důvěra v praktiky, která přesahuje 90 procent.
